30201

Česká novinařina je v troskách

21. 5. 2020 / Daniel Veselý

čas čtení 7 minut

Turbulentní doba, v níž žijeme, je děsivá, ale zároveň pozoruhodná a inspirativní. Spousta věcí se v post-pandemické éře bude odvíjet úplně jinak, než dosud – ať se nám to líbí, nebo nelíbí. Přestože mnoho obyvatel planety v důsledku infekce a intenzivního ekonomického strádání nevýslovně trpí, mýtus nekonečného sebevražedného růstu se pomalu, ale jistě hroutí. Zkrátka a dobře: kdyby nebylo Covidu-19, přišlo by jiné, snad i důraznější varování lidstvu, že bezuzdná párty privilegovaných musí neprodleně skončit, jinak planetu zničí. Ale zdaleka není vyhráno; prozatím pouze padají masky. Pokud jste však výhradně odkázáni na českou mediální scénu, lehce získáte pocit, že se nic tak výlučného neděje.

Rozhovor Britských listů 284. Pomůže vám v pandemii náboženská víra?

20. 5. 2020

čas čtení < 1 minuta




Je Bůh zločinec, že dopouští zlo a umírání statisíců lidí na koronavirus,. když je všemocný, anebo je tomu jinak? O tom, jak zřejmě funguje víra za koronavirové pandemie a jak nás může vést k prozření, když se dostaneme mimo svou komfortní zónu, hovoří Jan Čulík s historikem a teologiem Richardem Vlasákem. Tento Rozhovor Britských listů se vysílá na Regionální televizi, která je k dispozici satelitem, pozemním vysíláním a na kabelu i na internetu, od středy 20. května 2020.


Všechny Rozhovory Britských listů jsou nyní k dispozici ke stažení v audiu jako podcasty, k poslechu na vašem mobilu kdekoli. Informace ZDE

Koronadluhopisy se mohou stát skutečností

21. 5. 2020

čas čtení 2 minuty

Německo a Francie přicházejí s návrhem společného dluhového nástroje, aby se Evropská unie mohla zotavit z hospodářského propadu způsobeného pandemií. Je to sice riskantní krok, ale je nezbytné, aby byl uskutečněn.

Francie a Německo opět prosazují společnou evropskou agendu. Francouzský prezident Emmanuel Macron a německá kancléřka Angela Merkelová překonali své rozpory, co se týče post-pandemického ekonomického zotavení EU. Merkelová nakonec změnila názor a v zásadě souhlasí s myšlenkou kolektivního dluhu - a to navzdory zákazu sdílení dluhů, který je dán smlouvami, na kterých stojí eurozóna, píše Bernd Riegert.

30364

Jak vidí naši rodiče domácí vzdělávání ve srovnání s rodiči jinde? Rodiče se mohou zapojit.

21. 5. 2020

čas čtení 3 minuty

Více než dvouměsíční uzavření škol představuje vynucený experiment s domácím vzděláváním. Vystavil rodiče, děti i učitele zcela nové situaci. Museli se prakticky vyrovnávat se zajišťováním výuky a učení dětí. Rodiče byli nuceni do značné míry převzít na svá bedra jeho organizaci, intenzivněji komunikovat s učiteli a přitom zvládat chod domácnosti a další úkoly.

Je důležité zjistit, co si rodiče o vzdělávání v domácím prostředí v průběhu pandemie myslí, jak se s požadavky na výuku vypořádali a jak problémy s ní spojené konkrétně řeší.  Proběhlo sice již několik šetření s podobným zaměřením. Žádné však nebylo tak podrobně zaměřeno na každodenní postupy rodičů a jejich komunikaci se školou jako dotazníkový výzkum, který navíc dovoluje mezinárodní srovnání. Dotazník, který jsme vyvinuli ve spolupráci s francouzskými, německými a italskými kolegy bude předložen rodičům v deseti zemích, píše Stanislav Štech z Pedagogické fakulty Univerzity Karlovy.

 

Nová izraelská vláda bude katastrofou

21. 5. 2020

čas čtení 1 minuta

Izraelští političtí předáci konečně po třech patových volbách vytvořili novou vládu.

Nová vláda však bude katastrofou, a to z následujících důvodů: 1. Vládní sestava povzbudí lídra Likudu Benjamina Netanjahua, aby pokračoval v demontáži izraelské demokracie. Netanjahu bude usilovat o to, aby bylo zrušeno obvinění z korupce, jemuž i nadále čelí. Staronový premiér už přitom stihl poškodit reputaci izraelského tisku.

2. Netanjahu bude povzbuzen při prosazování svého plánu, který počítá s anexí asi 30 procent Západního břehu. Tento krok lze chápat jako hřebík do rakve skomírajícího dvoustátního řešení tzv. izraelsko-palestinského konfliktu, píše Juan Cole.

Brazilský prezident Jair Bolsonaro propaguje kontroverzní lék

21. 5. 2020

čas čtení 1 minuta

Brazilský prezident Jair Bolsonaro plánuje, že v zemi rozšíří užívání hydroxychlorochinu, kterým chce léčit koronavirus. Očekává se, že brazilské ministerstvo zdravotnictví vydá nové směrnice ohledně distribuce tohoto léku. V Brazílii tento týden v průběhu 24 hodin zaznamenali rekordních 17 408 nových případů nákazy a téměř 1180 nových úmrtí. Země má nyní třetí nejvyšší počet infekcí světě – po Spojených státech a Rusku. Onemocnění dosud podlehlo skoro 18 tisíc Brazilců.

Americký prezident Donald Trump připustil, že v zemi, kde vládne jeho spojenec, epidemie působí vážné problémy, a dokonce zvažuje, že Brazilcům zakáže vstup na půdu USA.

Brazilská policie mezitím pokračuje v raziích ve favelách a slumech Rio de Janeira a děsí tamní obyvatele, kteří musejí dodržovat karanténní opatření. Policie minulý pátek při jednom zátahu usmrtila nejméně 13 lidí. Během pondělní razie policisté zabili čtrnáctiletého chlapce jménem João Pedro, který si hrál s bratranci ve svém domě.

Více informací ZDE a ZDE

USA zvažují, že Kubu opět přidají na seznam států podporujících terorismus

21. 5. 2020

čas čtení < 1 minuta

Agentura Reuters tento týden informovala o tom, že Trumpova administrativa zvažuje, že Kubu opět přidá na seznam zemí financujících terorismus. Jedním z důvodů tohoto kontroverzního kroku má být pokračující kubánská podpora venezuelského prezidenta Nicoláse Madura. Americký prezident Barack Obama Kubu ze seznamu odstranil v roce 2015, protože obě země obnovily diplomatické rozhovory. Minulý týden americké ministerstvo zahraničí Kubu přidalo na seznam zemí, které s USA nespolupracují na protiteroristických operacích.

Mezitím kubánský ministr zahraničí Bruno Rodríguez Trumpovu vládu obvinil z propagace teroristických aktivit proti Kubě. V dubnu totiž muž vyzbrojený samopalem AK-47 zahájil palbu na kubánské velvyslanectví ve Washingtonu. Rodríguez kritizoval Trumpův kabinet, že po tomto útoku z jeho strany následovalo „podezřelé ticho“.

Více informací v angličtině ZDE

Zákopy „První světové války“ vysemenily nakonec obrněné valy k té „Druhé“ (ale předtím také třeba k „Mnichovu“!) — 2. část

21. 5. 2020 / Miloš Dokulil

čas čtení 11 minut

Protože jsem původně mínil pouze „letmo“ připomenout některé náměty z dějů, které se začaly odehrávat na této planetě zhruba před sto lety, po předznamenání 1. části (připomínající mj. rovněž Porýní po 1. světové válce) skokem o desetiletí blíže k dnešku vrátíme se do Porýní ještě jednou. Přitom události nabudou na naléhavosti a neodvratnosti toho, co se jimi brutálně profilovalo. Už s ohledem na to, co a jak jim předcházelo, a co z následné perspektivy nemělo by vypadat jen jako nevlídná karikatura politiky.

Ve světě po karanténě se bude dařit extrémistům

20. 5. 2020

čas čtení 5 minut

Během karantény mě trápila jedna neodbytná myšlenka. Když jsem seděl doma a četl zprávy; když jsem střídal vaření a nákup jídla sebou; když jsem šel ven do ulic řídících se pravidly sociálního distancování; když jsem poslouchal komentátory hovořící o katastrofě v karanténní Británii, byla tu. A byla prostá: Co když tohle vše - uzavření a strach a zmatení a stále rostoucí počet mrtvých - co když to vše představuje stále ještě tu lepší část?, napsal David Patrikarakos.

30095

Ministerstvo sucha a zájmy betonářské lobby

20. 5. 2020 / Karel Dolejší

čas čtení 4 minuty

Ministerstvo zemědělství hodlá "bojovat se suchem" výstavbou až 31 nových přehrad ZDE, které Brabcovo ministerstvo agrofertího prostředí bez námitek schvaluje. Vůbec přitom nevadí, že český problém se suchem je mnohem vážnější, než aby jej bylo možno odstranit technickými řešeními v oblasti povrchových vod - a dotýká se už podstatně i těch nejhlubinnějších zdrojů ZDE.

Že tedy technická řešení, která nezahrnují zasakování srážkové vody a podporu malého hydrologického cyklu, jsou sama o sobě v našich podmínkách principiálně neúčinná ZDE.

Mezitím v Absurdistánu 129:

Brutalita polské policie, nový fim o netrestané pedofilii polských kněží, vládní podvody s rouškami a pomoc polské vlády Vatikánu

20. 5. 2020 / Tomasz Oryński

čas čtení 12 minut

Po prezidentských volbách, které se   nekonaly, se politická atmosféra v Polsku uklidňuje. Občanská platforma se rozhodla využít neočekávané situace k tomu, že vyměnila svou kandidátku - Małgorzata Kidawa-Błońska, o níž se ukázalo, že nedokáže voliče inspirovat, ustoupí Rafału Trzaskowskému    -   který před rokem porazil kandidáta strany Právo a spravedlnost Patryka Jakla v prvním kole voleb na primátora Varšavy.

Vládní propagandistická mašinérie se okamžitě dala do činnosti. Obvinila Občanskou platformu, že plýtvá penězi, protože budou muset být vytištěny nové volební lístky a staré bude nutno vyhodit. Já bych řekl, že za plýtvání veřejných peněz by měl nést odpovědnost ten člověk, který je nechal protizákonně vytisknout, ale kdo jsem já, abych vyjadřoval k tomu nějaký názor.

Průběžné zpravodajství:

Nejméně 1500 základních škol v Anglii navzdory vládě nezahájí 1. června výuku

20. 5. 2020

čas čtení 5 minut

 

Velmi užitečný zdroj o aktuálním stavu epidemie koronaviru ve všech zemích světa: https://www.worldometers.info/coronavirus

- Údaje MZČR o průběhu pandemie v Česku ZDE.  20. 5. bylo v ČR registrováno   8647   nakažených, v nemocnici bylo 169 osob a 302 osob zemřelo.     

Český statistický úřad uvádí předběžná data o počtu zemřelých v ČR do 12. týdne roku 2020, tedy do 22.3. ZDE Počet úmrtí ve srovnání s předchozími lety v tomto období nevzrostl, jenže ČSÚ varuje, že údaje, které dostal zatím k dispozici, jsou neúplné - všechny údaje o úmrtích z matrik dosud nedošly. Definitivní jsou pouze údaje za rok 2019. -  Zajímal by nás počet úmrtí v pečovatelských domovech v ČR v březnu, v dubnu a v květnu 2020. Tato data jsou ve většině zemí světa přístupná, proč ne v Česku? (JČ)

Až 1500 základních škol v Anglii zůstane 1. června uzavřeno v důsledku vzpoury nejméně 18 komunálních úřadů, v jejímž důsledku musela vláda Borise Johnsona připustit, že je za to nijak nepotrestá. Jen 5 procent učitelů zastává názor, že by bylo bezpečné otevřít školy dne 1. června. ZDE V Británii vzniklo zuřivé vzbouření proti rozhodnutí vlády Borise Johnsona otevřít od 1. června pro některé ročníky anglické základní školy. Učitelské odbory i členové komunálních úřadů, které je spravují, poukazují na to, že stále není k dispozici v Británii široká testovací infrastruktura na koronavirus, takže kdyby otevření škol vedlo k rozšíření pandemie, nikdo se to v prvních týdnech nedoví. Ze studií vyplývá, že nakažené děti sice bývají asymptomatické, ale nákazu rozšíří mezi staré lidi stejnou měrou jako kdokoliv jiný, takže se zvýší úmrtnost. ZDE


- Globální počet nákaz dosáhl 4 897 567 případů. Nejméně 323 286 lidí zemřelo. Počty jsou zřejmě výrazně podhodnoceny.

- Rekordní počet nákaz v USA je podle Donalda Trumpa "odznakem cti", "protože Amerika testuje nejvíce".

- Generální tajemník OSN António Guterres pochválil akce Afriky proti koronaviru. Řekl, že Západ by se měl poučit z preventivních opatření, která přijalo mnoho afrických zemí v boji proti koronaviru. V Africe zemřelo jen 3000 lidí na koronavirus a na celém kontinentě je jen 88 000 registrovaných nákaz.

- Brazílie potvrdila rekordní nárůst nákaz i úmrtí, Za posledních 24 hodin registrovala Brazílie rekordní počet 17 408 nových nákaz a rekordní počet 1179 úmrtí.

- Trump se vyjádřil, že nová vědecká studie o nepoužitelnosti hydrocholorochinu proti koronaviru je "vyjáření nepřátelství Trumpovi".

- Světová zdravotnická organizace schválila rezoluci pro vyšetřování globální reakce na pandemii, poté, co na ni Trump znovu zaútočil. Trump vyhrožuje, že odebere Světové zdravotnické organizaci financování, pokud ta do 30 dnů neprovede jím nespecifikované reformy. Žádná ze 194 členských zemí Světové zdravotnické organizace nevznesla námitky proti rezoluci předložené Evropskoui unií jménem více než 100 zemí světa. Rezoluce podporuje vedení Světové zdravotnické organizace a konstatuje, že je zapotřebí vyšetřovat, jak svět reaguje na koronavirovou pandemii.

- V Německu budou otevřeny plavecké bazény pod širým nebem, virologové jsou přesvědčeni, že chlór ve vodě koronavirus zabíjí. Přístup bude jen po registraci na internetu a s minimálním počtem účastníků.

- Počet nákaz v Rusku dosáhl čísla 308 705. Za posledních 24 hodin bylo registrováno 8764 nových nákaz, ale je to nejnižší počet od 1. května.

- V Británii stoupl v úterý počet úmrtí na koronavirus o dalších 545 zemřelých. Oficiálně britskou vládou udržovaný počet mrtvých je 35 341, podle britského statistického úřadu je daleko vyšší.

- Frances O’Grady, šéfka britského odborového kongresu (TUC), který sdružuje 48 odborových svazů z Anglie a Walesu, požaduje vytvoření "národní rady pro obnovu ekonomiky" po koronavirové pandemii, podobně jako po druhé světové válce. TUC argumentuje, že je britský podnikatelský mdoel založen na špatně placených, nejistých zaměstnáních a že zaměstnanci jsou vyloučeni z jakéhokoliv rozhodování o strategii podniků. Požaduje mininální mzdu ve výši 10 liber na hodinu, zvýšení platů pro sektor veřejných služeb, zákaz pracovních smluv nezaručujících žádnou práci a existenční jistotu zejména pro mladé lidi, kteří budou nadcházející ekonomickou krizí postiženi nejvíc. 

- Koronavirová krie uvrhne 60 milionů lidí do chudoby, varoval šéf Světové banky David Malpass.

- Největší počet nákaz je nyní v USA, v Rusku a v Brazílii, pak následují Británie, Španělsko a Itálie. Brazílie informuje o více než 250 000 nákazách, navzdory omezenému testování. Jednotky intenzivní péče ve státech Rio de Janeiro a Sao Paolo jsou z více než 85 procent plné. 

Předchozí průběžné zpravodajství ZDE

Podjatost české zahraniční politiky na Blízkém Východě

20. 5. 2020 / Jan Darmovzal

čas čtení 6 minut



V posledních měsících se pandemie nemoci COVID-19 se stala zcela jasným fenoménem nejen v českých, ale také zahraničních médiích. Mnohá neméně důležitá témata tak nevyhnutelně zůstala stranou naší pozornosti. To se stalo velice příhodnou dobou pro výroky na některá, za normálních okolností velmi ožehavá témata. Jedním z takových je nedávné prohlášení izraelského premiéra Benjamina Netanyahua o tom, že hodlá pokračovat s anexí nelegálně okupovaného Západního břehu. Netanyahu obnovil svá volání po anexi Západního břehu, který Izrael okupuje spolu s východním Jeruzalémem a syrskými Golanskými výšinami od roku 1967, po té, co se domluvil se svým centristickým rivalem Benny Gantzem na vytvoření nové vlády. Netanyahuova představa o rozšíření izraelské suverenity na nezákonně vybudované osady na Západním břehu, nad kterým Izrael uplatňuje vojenskou kontrolu, by znamenala naprosto bezprecedentní porušení mezinárodního práva.

Milí čtenáři a příznivci Britských listů

7. 6. 2020

čas čtení 2 minuty

Je  to poněkud trapné, ale musíme znovu zdůraznit, že za nynější míry finanční podpory od čtenářů Britské listy do několika měsíců skončí.

V nynější stále se zhoršující domácí české politické situaci jsou Britské listy jedním z mála seriozních a nezávislých informačních zdrojů, přinášející do uzavřeného českého prostředí otevřenou debatu z vnějšího světa a neúplatnou analýzu domácích poměrů, která není závislá na žádné kmenové příslušnosti znesvářených domácích aktivistických skupin.

Ano, samozřejmě, nezávislé myšlení bolí. Vždycky se pobavím nad občasnými zuřivými reakcemi od čtenářů s klapkami na očích a uších, kteří nám důrazně oznamují, že přestávají Britské listy číst, jako by jejich čtením dělali NÁM milost. Jestliže se však někdo zuřivě rozhodne odstřihnout se od seriozních, otevřených informací z vnějšího světa, je to jeho blbost... :) 

Vydávání Britských listů není zadarmo. Potřebujeme na jejich provoz přibližně 70 000 Kč měsíčně a v tom ohledu plně závisíme na finanční podpoře našich čtenářů. Zvlášť v dnešní době, když už v kmenově rozdělené české společnosti existuje jen minimum informačních zdrojů, které nejsou závislé na nějakém oligarchovi či politickém seskupení, a je jen málo serverů jako Britské listy, které přinášejí otevřené a věcné informace o situaci v zahraničí, která výrazně ovlivňuje to, co se děje v ČR, je role Britských listů nezastupitelná.

V současnosti však nevybereme měsíčně tolik drobných příspěvků od našich čtenářů, aby nám finanční rezerva neklesala. V takovéto situaci do pár měsíců zkrachujeme.  Pokud si přejete, aby byl i nadále v české společnosti slyšen nezastupitelný hlas Britských listů, prosíme, přispívejte pravidelně na jejich provoz částkou cca 200 Kč měsíčně.

Děkujeme

Britské listy

Rozhovor Britských listů 283. Koronavirus: Strategie české vlády není podložena vědeckými fakty

14. 5. 2020

čas čtení 1 minuta




Česká vláda nemá žádný epidemiologický model o možném rozšíření nákazy koronavirem českou společností a svá rozhodnutí činí na základě intuice. Žádné analýzy nejsou předkládány vládním konsorciím. "Čím méně lidé vědí, tím méně se ptají a tím více klidu máme na to rozhodovat, jak chceme," říká ekonom Daniel Münich, kterého nedávno vykázal náměstek ministra zdravotnictví Roman Prymula z jednání laboratorního týmu na ministerstvu zdravotnictví za to, že požaduje zveřejnění dat o koronavirové nákaze v Česku. Přitom ČR má vědce, kteří by mohli k zmapování situace výrazně přispět, vláda ČR však nevytvořila žádný vědecký tým, jaký mají snad všechny ostatní evropské země, kde jsou koronavirová data volně k dispozici. Tento Rozhovor Britských listů Bohumila Kartouse s Danielem Münichem z CERGE se vysílá na Regionální televizi, která je k dispozici satelitem, pozemním vysíláním a na kabelu i na internetu, od pátku 15. května 2020.


Všechny Rozhovory Britských listů jsou nyní k dispozici ke stažení v audiu jako podcasty, k poslechu na vašem mobilu kdekoli. Informace ZDE

Jen záchrana životů může zachránit živobytí

20. 5. 2020

čas čtení 2 minuty

Nový koronavirus se ve světě široce rozšířil, zahltil zdravotnické systémy a zabil statisíce lidí. Ale únava z uzavření v domácnostech a důsledků náhlého zamrznutí ekonomické aktivity přinesly oslabené soustředění na lidské náklady choroby. A co jej ještě horší, netrpělivost posílila rozšířený omyl: Že záchrana menšího počtu životů bude stát za to, pokud dojde k rychlé obnově ekonomické činnosti. Ekonomika pandemie takto nefunguje - a reakce na pandemii také takto fungovat nemůže. Jedině akce, která do svého centra staví lidské zdraví, umožní ekonomické oživení, napsali Rajeev Cherukupali a Tom Frieden.

Historické kořeny současného průšvihu

19. 5. 2020 / Richard F. Vlasák

čas čtení 19 minut



Proč oslovuje ANO stále přes třicet procent obyvatel? Nevidí snad lidé chyby Andreje Babiše v průběhu krize? Nechyběly lidem roušky a neumírali zbytečně důchodci v sociálních zařízeních? Dochází ke zničení českého podnikání a oligarchové se opět budou mnout ruce a lidu to nevadí. Proč? Za odpovědí musíme jít do historie i do vyprávění o ní za posledních 30 let.

Zapojte se, je vás třeba

Diskutujte na Britských listech

18. 4. 2017 / Bohumil Kartous

čas čtení 2 minuty

Vážení čtenáři Britských listů, rozhodli jsme se zpřístupnit těm, kdo pravidelně přispívají na provoz jednoho z mála nezávislých médií v ČR diskuse pod články. Rozhodli jsme se tak učinit proto, aby lidé, kteří mají velký podíl na více než dvacetileté existenci Britských listů, měli možnost vyjádřit se přímo k jejich obsahu a přispět svým úhlem pohledu. Od omezení na platící čtenáře si slibujeme též minimalizaci nenávistných, bigotních a scestných komentářů, které vytvářejí z internetových diskusí skládku mentálního odpadu. Sledovat diskuse a hodnotit příspěvky v nich bude mít nicméně možnost každý návštěvník.

Není to ale zabezpečení, které by výskyt digitální pitomosti či zneužití pro propagandistické účely dokázalo eliminovat úplně. Budeme proto diskuse redigovat a příspěvky, které budou obsahovat nepřijatelný materiál (e.g. rasistické výzvy, urážky ad hominem, výzvy násilného charakteru, replikaci prokazatelně konspiračních bludů), budou bez pardonu odstraňovány.

Přístup k diskusím je jednoduchý. Pokud budete mít zájem o diskuse, zaregistrujte se v systému a proveďte vybranou platbu (dle doby trvání přístupu k diskusím). Platby probíhají prostřednictvím systému GoPay. Poté budete mít přístup k diskusím na dobu, kterou jste si předplatili. V případě technických problémů se prosím obracejte na programátora Britských listů Michala Panocha: michal@panoch.net.

Prosíme pravidelné přispěvatele Britským listům, aby možnosti využili a aby přenesli své platby do nového systému, jenž jim umožní přístup k diskusím. Zároveň vyzýváme ostatní čtenáře, aby tuto možnost zvážili. Víme, že Britské listy čte řada velmi zajímavých lidí a velmi oceníme, pokud se podaří na webu Britských listů vytvořit silnou komunitu lidí, kterým vyhovuje kritický přístup a unavuje je digitální spad. Zajímavé příspěvky v diskusích budeme redakčně zpracovávat a vydávat jako samostatné texty. 

Vážení čtenáři, věříme, že se naše rozhodnutí ukáže jako správné a že diskuse přispějí jak k pluralitě relevantních názorů, tak k dlouhodobé udržitelnosti Britských listů. 

30458

Kterak autoritářský Peking morálně zahanbuje Trumpův Bílý dům

19. 5. 2020 / Daniel Veselý

čas čtení 6 minut

Vítám – byť s drobnými výhradami – inspirativní rozbor bouřlivého dění na globální politické scéně nazvaný Svět je šokován, že Trump ohledně pandemie mlátí kolem sebe hlava nehlava. Je celkem pochopitelné, že je Trumpova vláda ostře kritizována ze všech stran, a to nejen z důvodů uvedených v tomto textu. Trumpův Bílý dům, který provádí systematickou destrukci mezinárodních norem, žije v naprosté iluzi, pokud se skutečně domnívá, že stojí v čele globálního tažení proti pandemii. Jenže pro Donalda Trumpa je denním chlebem chrlení (dez)informačních kouřových clon. Jde o fikanou strategii odvádění pozornosti od vlastního fatálního selhání, jakož i o distrakci od letitých strukturálních problémů americké společnosti.  

Průběžné zpravodajství:

Počet přespočetných úmrtí v Británii je více než 55 000, v dole v Karviné je ohnisko nákazy koronavirem

19. 5. 2020

čas čtení 3 minuty

Velmi užitečný zdroj o aktuálním stavu epidemie koronaviru ve všech zemích světa: https://www.worldometers.info/coronavirus

- Údaje MZČR o průběhu pandemie v Česku ZDE.  18. 5. bylo v ČR registrováno   8604  nakažených, v nemocnici bylo 169 osob a 301 osob zemřelo.     

Český statistický úřad uvádí předběžná data o počtu zemřelých v ČR do 12. týdne roku 2020, tedy do 22.3. ZDE Počet úmrtí ve srovnání s předchozími lety v tomto období nevzrostl, jenže ČSÚ varuje, že údaje, které dostal zatím k dispozici, jsou neúplné - všechny údaje o úmrtích z matrik dosud nedošly. Definitivní jsou pouze údaje za rok 2019. -  Zajímal by nás počet úmrtí v pečovatelských domovech v ČR v březnu, v dubnu a v květnu 2020. Tato data jsou ve většině zemí světa přístupná, proč ne v Česku? (JČ)

- Počet přespočetných úmrtí ve srovnání s průměrem za posledních pět let dosáhl začátkem května 55 000, konstatoval analytik britského statistického úřadu Nick Stripe. Vědci a vládní představitelé opakovaně upozorňují, že nadbytečná úmrtí v týdnech od konce března ve srovnání se statistickým průměrem z předchozích let jsou nejspolehlivějším ukazatelem toho, do jaké míry byla země postižena koronavirovou pandemií. V ČR takové údaje nejsou k dispozici.

- Mezi 174 novými úmrtími na koronavirus, k nimž došlo za posledních 24 hodin v Anglii bylo i sedmileté dítě.

- Počet nákaz na koronavirus v Rusku se přibližuje 300 000. Zdravotnické úřady v Rusku informují o 9263 nových infekcích, celkový počet je 299 941.

- Počet noých nákaz na koronavirus v ČR stoupl poprvé tento měsíc nad 100, částečně v důsledku rozšíření epidemie v uhelných dolech v Karviné.

Britský parlament zrušil volný přístup do Británie pro občany EU

19. 5. 2020 / Jan Čulík

čas čtení 2 minuty



Přitom Británie absolutně závisí na zahraničních pracovnících zdravotnictví a dalších klíčových služeb, jak se to projevilo v nynější koronavirové krizi


Boris Johnson má v Dolní sněmovně od prosincových všeobecných voleb většinu 80 maniakálních konzervativních poslanců (rozumné a schopné konzervativce ze strany vyloučil), a tak Sněmovna bez problémů schválila nový kontroverzní imigrační zákon většinou 99 hlasů v poměru 351 hlasů vůči 252. Zákon ruší volný pohyb obyvatelstva, tedy přístup do Británie pro občany Evropské unie.

Britský profesor infekčních chorob: Byl jsem vážně nemocen s koronavirem po dobu sedmi týdnů

19. 5. 2020

čas čtení 5 minut

V polovině března 2020 jsem dostal COVID-19, píše v časopise British Medical Journal Paul Garner, profesor infekčních chorob v Liverpool School of Tropical Medicine. Po dobu téměř sedmi týdnů jsem byl ve vážném zdravotním stavu, zažíval jsem extremní emoce a naprosté vyčerpání. I když jsem nebyl v nemocnici, bylo to děsivé a dlouhé. Nemoc přichází a odchází, ale dlouho nezmizí. Lidé by měli vědět, že tato nemoc může trvat dlouhé týdny. Lidé, u nichž má COVID-19 dlouhý průběh, potřebují pomoci, aby pochopili neustále se měnící, bizarní příznaky a jejich překvapivý průběh.

Začátkem března jsem si říkal, že dlouhá léta běhání a to, že jsem byl vojensky fit, mě uchrání před nemocí. Ignoroval jsem, že mi teče z nosu, pečlivě jsem si měřil teplotu a usoudil jsem, že COVID-19 nemám. Pak jednoho odpoledne jsem se začal cítit divně. Odešel jsem domů do karantény.

29548

Jen se kajícně vrátit tam, kde již byla (a je) bažina?

19. 5. 2020 / Miloš Dokulil

čas čtení 3 minuty


Bez ohledu na „rozlité mléko“ budeme předstírat, že stačí pouze vrátit se srdnatě k předchozímu „jídelníčku“ té naší české výuky zrovna a právě matematiky?

Jakmile jednou byl dán signál, že je něco „shnilého“ v celkové režii maturitní matematiky a často v nemálo pokleslých výsledcích toho, co jaksi následně ještě uvízlo ve studentských hlavách absolventů střední úrovně studia „exaktních“ předmětů, není se okamžitě kam vracet.

Návrat komunismu v Polsku? Státní rádio zakázalo populární politickou píseň

18. 5. 2020 / Tomasz Oryński

čas čtení 8 minut

Kdysi dávno v temných letech komunismu odmítla polská rocková skupina Maanam hrát na akci zorganizované komunistickou stranou. Aby jí potrestal, komunistický režim zakázal hrát její písně v rozhlase. Problémem bylo, že skupina byla nesmírně populární a její písně, jako například To Tylko Tango  byly na špičce hitparád populární hudby. Marek Niedźwiecki, mladý moderátor polského Rádia 3, populární "Trojky", se tak dostal do obtížné situace. Rozhodl se, že ponechá i nadále zakázanou píseň na vrcholu žebříčku hitparády, i když písně té skupiny byly zakázány: namísto toho, aby odvysílal celou píseň, odehrál ve vysílání jen kus jejího charakteristického úvodního sóla na bicí.

Průběžné zpravodajství:

Eric Trump tvrdí, že koronavirus je hoax Demokratů a po prezidentských volbách zmizí

18. 5. 2020

čas čtení 4 minuty

Velmi užitečný zdroj o aktuálním stavu epidemie koronaviru ve všech zemích světa: https://www.worldometers.info/coronavirus

- Údaje MZČR o průběhu pandemie v Česku ZDE.  18. 5. bylo v ČR registrováno   8480  nakažených, v nemocnici bylo 166 osob a 298 osob zemřelo.     

Český statistický úřad uvádí předběžná data o počtu zemřelých v ČR do 12. týdne roku 2020, tedy do 22.3. ZDE Počet úmrtí ve srovnání s předchozími lety v tomto období nevzrostl, jenže ČSÚ varuje, že údaje, které dostal zatím k dispozici, jsou neúplné - všechny údaje o úmrtích z matrik dosud nedošly. Definitivní jsou pouze údaje za rok 2019. -  Zajímal by nás počet úmrtí v pečovatelských domovech v ČR v březnu, v dubnu a v květnu 2020. Tato data jsou ve většině zemí světa přístupná, proč ne v Česku? (JČ)

- Když člověk mluví, vycházejí mu z úst tisíce kapének, tak malých, že zůstávají ve vzduchu po 8 až 14 minut, zjistila nová americká studie. Šíří nákazu především v uzavřených prostorách. Laserové skeny objevily, že při řeči vychází z úst řečníka asi 2600 miniaturních kapének za sekundu. Když člověk mluví hlasitěji, kapénky jsou větší a je jich více. ZDE  

- Osm amerických dobrovolníků očkovaných vakcínou RNA od firmy Moderna má v krvi protilátky, jako by prodělali nákazu koronavirem. Protilátky brání koronaviru, aby se množil. Čím větší dávku vakcíny dobrovolník dostal, tím více protilátek jeho organismus vytvořil. Vakcína je bezpečná pro lidské organismy. Není jasné, zda vakcína zabrání šíření infekce koronaviru, ani nevyvolá další imunitní reakci od buněk typu T. Není také známo, zda vytvoření protilátek potrvá nějakou dobu. Daleko větší test mnoha dobrovolníků má být zahájen v červenci.  ZDE  

- Eric Trump řekl v sobotu v televizi Fox News, že po listopadových volbách koronavirus "zázračně" zmizí a Spojené státy budou moci zcela zrušit veškerá karanténní opatření. Eric Trump si stěžoval, že Demokraté si vymysleli koronavirus, aby znemožnili jeho otci Donaldu Trumpovi pořádat předvolební shromáždění. Po prezidentských volbách tato strategie zmizí. "Jen se dívejte, budou to zneužívat každý den až do 3. listopadu. A uvidíte, po 3. listopadu koronavirus zázračně najednou zmizí a všichni budou moci karanténu zrušit."  ZDE
 
- Ultrapravicové protesty v USA proti karanténě zřejmě rozšířily nákazu koronaviru do míst, kde nákaza dosud nebyla. Aktivisté v USA zjistili analýzou mobilních dat, že demonstranti proti karanténě cestují na vzdálenosti mnoha desítek až stovek kilometrů do jiných amerických států. ZDE 

- Globálně je potrzeno 4,7 milionů infekcí, přesně 4 727 625. Nejméně 315 482 osob zemřelo. Počet mrtvých v USA se přibližuje 90 000, počet infekcí v USAje 1 486 742.

- Primátor brazilského města São Paulo varuje, že místní nemocnice jsou "na pokraji kolapsu". Brazílie má čtvrtý největší počet infekcí na světě, celkem 241 080 a oficiálně zaregistrovala 16 118 úmrtí. Brazilský prezident Jair Bolsonaro přivítal v neděli před prezidentskou kanceláří stovky svých stoupenců a cvičil s některými s nimi kliky.

Británie: Jak Johnsonova vláda vyvolává bojem proti koronaviru nový pravicový nacionalismus

18. 5. 2020

čas čtení 6 minut



Po dobu asi pěti týdnů způsobila katastrofa koronaviru, že politická katastrofa brexitu v Británii za poslední čtyři roky začala vypadat irelevantní a zastaralá. Najednou se ukázalo, že konfliktní, úzkoprsé a lživé boje vedené jménem brexitu jsou tím, čím skutečně byly - konflikty, které vykonstruovali z ničeho šéfredaktoři médií a jejich kamarádi v Konzervativní straně.

Následovalo několik týdnů pokusů o věcnost.

Ta éra ale už také skončila. Když 12. dubna vyšel z nemocnice Boris Johnson, aby poděkoval zdravotníkům, že mu zachránili život, pravicový tisk se přestal starat o rostoucí počet mrtvých a udělal ze "zmrtvýchvstání" Borise Johnsona celonárodní téma. "Vaše zdraví je zdraví národa," psala v deníku Daily Telegraph Allison Pearsonová. "Nechť Boris a Británie v této bitvě zvítězí," pěl v tomtéž deníku Charles Moore. V Británii nyní zemřelo na koronavirus více lidí než v jakékoliv jiné zemi v Evropě, pro pravicový tisk však  bylo důležité jen jedno - že jejich "hrdina", Boris, přežil, píše William Davies.

Rozhovor Britských listů 282. Proč nemá Česko pro postkoronavirovou éru žádnou strategii?

12. 5. 2020

čas čtení < 1 minuta



Jan Čulík a Bohumil Kartous srovnávají v tomto Rozhovoru Britských listů postoj je koronavirové pandemii v ČR a v Británii. V Británii zemřely na koronavirus desetitisíce občanů. Země je ohromena a vede to k vážným úvahám o tom, že celý systém správy státu je špatný, neoliberalismus selhal a v budoucnosti se politikové i občané budou muset chovat jinak. K podobnému šoku v ČR nedošlo, takže se takto většinou neuvažuje a Andrej Babiš má svou volební podporu zajištěnu, takže pro postižené občany nemusí dělat nic. Tento Rozhovor Britských listů se vysílá na Regionální televizi, která je k dispozici satelitem, pozemním vysíláním a na kabelu i na internetu, od středy 13. května 2020.


Všechny Rozhovory Britských listů jsou nyní k dispozici ke stažení v audiu jako podcasty, k poslechu na vašem mobilu kdekoli. Informace ZDE

Ministr Havlíček snaživě zháší světélka naděje na klimatickou záchranu

18. 5. 2020 / Jiří Papoušek

čas čtení 4 minuty


V posledních týdnech a měsících jsme četli/slyšeli mnohokrát optimistickou zprávu, že se prý během koronavirové pandemie a nucených karantén zlepšilo (a snad i dál zlepšuje) klima. Tak to měl na jednom titulku na svém webu třeba i Český rozhlas. Bohužel to není pravda. Klima se dál zhoršuje, jenom se nakrátko zpomalilo tempo zhoršování, řečeno přesně. Odborníci udávají, že pokles emisí letos bude asi 5-8 procent proti loňsku, což by sice představovalo historicky velký propad, ale pořád je to téměř nic proti tomu, co bychom potřebovali k tomu, aby se klimatická situace opravdu zlepšila. My (tj. lidstvo) potřebujeme, aby takový pokles v emisích, jaký vidíme letos, vytvářely vlády cílevědomě každý rok, a aby ve svém snažení neoblomně pokračovaly po celých příštích deset let. Pak bychom si mohli na chviličku odfrknout a vzápětí zase stejně neochvějně pokračovat v poklesu dalších dvacet let!

Rozhovor Britských listů 281. Koronavirus: Pomoc podnikatelskému sektoru je příliš pomalá

10. 5. 2020

čas čtení < 1 minuta





O ekonomických dopadech koronavirové pandemie hovoří Bohumil Kartous s rektorkou Mendelovy univerzity v Brně Danuší Nerudovou. Tento Rozhovor Britských listů se vysílá na Regionální televizi, která je k dispozici satelitem, pozemním vysíláním a na kabelu i na internetu, od neděle 10. května 2020.



Všechny Rozhovory Britských listů jsou nyní k dispozici ke stažení v audiu jako podcasty, k poslechu na vašem mobilu kdekoli. Informace ZDE

Politika a covid

18. 5. 2020 / Boris Cvek

čas čtení 4 minuty

 

Pro mne osobně se politika stala po nasazení karanténních opatření téměř bezvýznamnou. Bylo to, jako bych se na politické dění najednou díval obráceným dalekohledem. Bylo a je to tak strašně daleko. Korupce, nekompetence, zmatky, to všechno mělo nějaké měřítko kdysi před vypuknutím karantény, ale ne teď.

Jak se má politik správně chovat během takové situace? Bohužel to nevím. Jakému odborníkovi vlastně věřit a jak si vůbec skládat na faktech založenou představu? Začal jsem sledovat více než během své normální vědecké kariéry opravdu kvalitní lékařské časopisy a hledat v nich konkrétní čísla. Většinou šlo beztak jen o předběžný výzkum.

Rozhovor Britských listů 280. Povede ožebračení lidí v ČR v důsledku koronaviru k likvidaci demokracie?

8. 5. 2020

čas čtení < 1 minuta



Už v současnosti je v České republice finančně ohroženo 300 000 lidí. (Pan Buchtík do toho zjevně nezapočítává onen přibližně milion v exekuci.) V ČR bylo na přelomu roku 2019-2020 v zaměstnaneckém poměru 5,3 milionu lidí. Z nich nyní  27 procent vyjádřilo pravděpodobnost, že 20 procent bude postiženo výpadkem ekonomiky v důsledku koronaviru. 650 000 lidí v ČR má malé úspory. O těchto a dalších sociologických a demografických skutečnostech hovoří Bohumil Kartous s ředitelem společnosti STEM Martinem Buchtíkem. Tento Rozhovor Britských listů se vysílá na Regionální televizi, která je k dispozici satelitem, pozemním vysíláním a na kabelu i na internetu, od pátku 8. května 2020.


Všechny Rozhovory Britských listů jsou nyní k dispozici ke stažení v audiu jako podcasty, k poslechu na vašem mobilu kdekoli. Informace ZDE

29548

Rovněž se teď míním kát!

18. 5. 2020 / Miloš Dokulil

čas čtení 3 minuty


A v čempak?

Že jsem před pár dny reagoval na oznámení „shůry“ kolem matematiky především jen vzhledem k tomu, zda má být či nebýt „obecně“ maturitním předmětem…

Že jsem si nezískával též doprovodné informace. Takže v mých příspěvcích k tomuto tématu byl jen hold matematice jako jednomu z nejzávažnějších předmětů pro výuku mladé generace.

Už je to moc dávno, co jsem sám chodil na gymnázium, což mě automaticky neomlouvá.

Nerůst: Nové podněty pro ekonomii

18. 5. 2020

čas čtení 5 minut

Dokud bude naše ekonomika závislá na růstu, následky budou katastrofální. Namísto stávající ekonomiky potřebujeme plánované, udržitelné a spravedlivé snižování ekonomického růstu.

Pandemie si už vyžádala nespočet životů a není jisté, jak se bude vyvíjet v budoucnosti. Zatímco lidé v první linii, tedy zdravotníci a sociální pracovníci, bojují proti šíření viru, pečují o nemocné a udržují společnost v chodu, velká část ekonomiky se zastavila. Tato situace je pro mnohé z nás bolestivou zkušeností, vyvolává strach a úzkost, ale zároveň je to chvíle k tomu, abychom sdíleli nové myšlenky a podněty.

Krize vyvolaná koronavirem odhalila spoustu slabých stránek kapitalistické ekonomiky posedlé růstem: nejistotu pro mnoho lidí, zdravotnické systémy ochromené úspornými opatřeními, jakož i podceňování klíčových profesí. Tento systém, který je zakořeněný ve vykořisťování lidí a přírody a který je silně náchylný ke krizím, byl vždy považován za normu. Ačkoli světová ekonomika produkuje více než kdy předtím, nedokáže se postarat o základní potřeby lidí ani o naši planetu. Místo toho se kumuluje bohatství, zatímco planeta je zpustošená.

My, signatáři tohoto dopisu, předkládáme pět zásad nutných pro oživení naší ekonomiky, aby bylo možné vytvořit spravedlivou společnost.

 15220

Jak je Donald Trump posedlý velkými čísly

18. 5. 2020

čas čtení 1 minuta



"Spojené státy dělají nejvíce testů na koronavirus na světě. Kdybychom netestovali, neměli bychom tolik nákaz. Takže protože tolik testujeme, vypadáme špatně, " tvrdil Donald Trump. Není to pravda. Trumpův výrok však odhalil, jak uvažuje o významu čísel, píše Fintan O'Toole.

Testy jsou podle Trumpa v pořádku, pokud nám sdělují, co chceme slyšet - ale ne, když přinášejí špatné zprávy. Jsou užitečné, když povedou k zveřejnění statistiky, která dělá dojem. Jestliže ale přinesou záporný výsledek, proč je dělat? Jiným lidem to může přijít zjevné: abychom znali objektivní pravdu o tom, co se děje Američanům.

Jenže účelem testování pro Trumpa není zjistit objektivní pravdu. Účelem je vytvořit pozitivní čísla.

Rozhovor Britských listů 279. Jak se česká ekonomika proměňuje v predátorský kapitalismus

5. 5. 2020

čas čtení < 1 minuta



Na rozdíl od západoevropských zemí má Česká republika jen malou vrstvičku bohatých podnikatelů. Způsobuje to oligarchizaci českého hospodářství v důsledku predátorské praxe, která připomíná daleko víc země na východ od ČR než země na západ od ČR. V důsledku koronavirové krize zřejmě dojde k výraznému urychlení tototo procesu, argumentuje Albín Sybera v rozhovoru s Janem Čulíkem. Tento Rozhovor Britských listů se vysílá Regionální televizi, která je k dispozici satelitem, pozemním vysíláním a na kabelu i na internetu, od středy 6. května 2020.


Všechny Rozhovory Britských listů jsou nyní k dispozici ke stažení v audiu jako podcasty, k poslechu na vašem mobilu kdekoli. Informace ZDE

Hospodaření OSBL za duben 2020

6. 5. 2020

čas čtení 1 minuta

V dubnu 2020 přispěli čtenáři finančně na Britské listy celkovou částkou 73 220,43 Kč, příjem z reklamy byl  3000 Kč,  výdaje byly 61 731,50 Kč.

MNOHOKRÁT děkujeme všem věrným čtenářům, kteří na provoz Britských listů finančně přispívají, - ale jak vidíte z výše uvedeného grafu,  směřujeme k nule. Trvale potřebujeme poněkud vyšší, pravidelnou finanční podporu. Děkujeme.

Potřebujeme normálně cca 80 000 Kč měsíčně na provoz. STAČILO BY, KDYBY Z 218 000 UNIKÁTNÍCH ČTENÁŘŮ BL ZA KAŽDÝ MĚSÍC JICH PŘISPÍVALO KAŽDÝ MĚSÍC 400 ČÁSTKOU 200 KČ.

Příspěvky na provoz Britských listů je možno   zaslat  na účet v pražské Raiffeisenbance, číslo účtu: 1001113917, kód banky 5500. Adresa banky je 120 00 Karlovo nám. 10, Praha 2. Čtenáři mohou přispět na provoz Britských listů úvěrovou kartou na adrese www.paypal.com po jednoduché registraci odesláním částky na adresu redakce@blisty.cz. 

Jako v České republice oficiálně registrované občanské sdružení poskytujeme potvrzení o přijetí příspěvku pro daňové účely osobám, které v ČR platí daně.


24351