Zpráva: Chudší země vydávají na dluh pětkrát více než na klimatickou krizi
27. 10. 2021
Podle přední charitativní organizace bojující proti chudobě vynakládají země s nižšími příjmy pětkrát více prostředků na dluhy než na řešení dopadů změny klimatu a snižování emisí uhlíku.
Údaje Jubilee Debt Campaign ukazují, že 34 nejchudších zemí světa vydává ročně 29,4 miliardy dolarů (21,4 miliardy Kč) na splátky dluhů ve srovnání s 5,4 miliardy dolarů (3,9 miliardy Kč) na opatření ke snížení dopadů klimatické nouze, píše v Guardianu Phillip Inman
Roční rozpočet ve
výši 107,4 milionu dolarů je však zastíněn splátkami vnějšího dluhu, které v roce 2021 dosáhnou 739 milionů dolarů a v roce 2025
se zvýší na 1,35 miliardy dolarů.
A Uganda není jedinou nízkopříjmovou zemí, která bude muset v příštích čtyřech letech najít další peníze na splácení úroků z dluhu, uvedla charitativní organizace. Kampaň Jubilee Debt Campaign odhaduje, že do roku 2025 bude 34 zemí zahrnutých do výzkumu vydávat sedmkrát více na splátky dluhů než na omezování dopadů klimatických změn.
Výkonná ředitelka
organizace Jubilee Debt Campaign Heidi Chow uvedla, že země s nižšími příjmy budou na
víkendovém zasedání COP26 v
Glasgow upozorňovat na dopad
dluhů na jejich schopnost bojovat proti změně klimatu.
"Země s nižšími příjmy odevzdávají miliardy dolarů na splátky dluhů bohatým zemím, bankám a mezinárodním finančním institucím v době, kdy jsou zoufale potřebné zdroje na boj s klimatickou krizí," řekla.
"V Glasgowě bude třeba,
aby se bohaté znečišťující země přestaly vyhýbat své odpovědnosti a poskytly financování ochrany klimatu prostřednictvím grantů a také odpustily dluhy."
V posledních 20 letech
mezinárodní orgány včetně Světové banky a Mezinárodního měnového fondu (MMF) podporovaly rozvojové země, aby financovaly rozvojové projekty pomocí bankovních úvěrů a dluhopisů.
Dlužníci očekávali, že úrokové sazby časem klesnou, protože se jim začne věřit, že budou pravidelně splácet. Země s nízkými příjmy však stále pravidelně platí více než 10% úroky z půjček ve srovnání s průměrnými 1,5 až 2,5 %, které platí bohaté země.
Během pandemie
poskytl MMF pojištění, které snížilo část úroků z dluhů placených zeměmi s nízkými příjmy, ačkoli se tento systém nevztahuje na prostředky dlužné Číně.
Charita uvedla, že
zkontrolovala splátky dluhu 34
zemí a rozpočtové závazky v Rámcové úmluvě OSN o změně klimatu, které ukazují plány znázorňující, jaké výdaje očekávají, pokud obdrží mezinárodní financování, a co budou investovat z vlastních domácích zdrojů.
Ve zprávě se uvádí, že tyto údaje pravděpodobně nadhodnocují výdaje na přizpůsobení se změně klimatu: "to, že země uvedla, že plánuje vynaložit peníze na přizpůsobení se změně klimatu, ještě neznamená, že je skutečně vynaloží".
Celý text v angličtině ZDE
Diskuse