Zpráva: Chudší země vydávají na dluh pětkrát více než na klimatickou krizi

27. 10. 2021

čas čtení 3 minuty

Podle přední charitativní organizace bojující proti chudobě vynakládají země s nižšími příjmy pětkrát více prostředků na dluhy než na řešení dopadů změny klimatu a snižování emisí uhlíku.

Údaje Jubilee Debt Campaign ukazují, že 34 nejchudších zemí světa vydává ročně 29,4 miliardy dolarů (21,4 miliardy Kč) na splátky dluhů ve srovnání s 5,4 miliardy dolarů (3,9 miliardy Kč) na opatření ke snížení dopadů klimatické nouze, píše v Guardianu Phillip Inman

Uganda uvedla, že v letech 2016-2020 vynaložila 537 milionů dolarů, včetně prostředků od mezinárodních agentur a dárců, na projekty související s klimatem, které mají přizpůsobit infrastrukturu země a řešit mimořádné klimatické situace.
 

Roční rozpočet ve výši 107,4 milionu dolarů je však zastíněn splátkami vnějšího dluhu, které v roce 2021 dosáhnou 739 milionů dolarů a v roce 2025 se zvýší na 1,35 miliardy dolarů.

A Uganda není jedinou nízkopříjmovou zemí, která bude muset v příštích čtyřech letech najít další peníze na splácení úroků z dluhu, uvedla charitativní organizace. Kampaň Jubilee Debt Campaign odhaduje, že do roku 2025 bude 34 zemí zahrnutých do výzkumu vydávat sedmkrát více na splátky dluhů než na omezování dopadů klimatických změn.

Výkonná ředitelka organizace Jubilee Debt Campaign Heidi Chow uvedla, že země s nižšími příjmy budou na víkendovém zasedání COP26 v Glasgow upozorňovat na dopad dluhů na jejich schopnost bojovat proti změně klimatu.

"Země s nižšími příjmy odevzdávají miliardy dolarů na splátky dluhů bohatým zemím, bankám a mezinárodním finančním institucím v době, kdy jsou zoufale potřebné zdroje na boj s klimatickou krizí," řekla.

"V Glasgowě bude třeba, aby se bohaté znečišťující země přestaly vyhýbat své odpovědnosti a poskytly financování ochrany klimatu prostřednictvím grantů a také odpustily dluhy."

V posledních 20 letech mezinárodní orgány včetně Světové banky a Mezinárodního měnového fondu (MMF) podporovaly rozvojové země, aby financovaly rozvojové projekty pomocí bankovních úvěrů a dluhopisů.

Dlužníci očekávali, že úrokové sazby časem klesnou, protože se jim začne věřit, že budou pravidelně splácet. Země s nízkými příjmy však stále pravidelně platí více než 10% úroky z půjček ve srovnání s průměrnými 1,5 až 2,5 %, které platí bohaté země.

Během pandemie poskytl MMF pojištění, které snížilo část úroků z dluhů placených zeměmi s nízkými příjmy, ačkoli se tento systém nevztahuje na prostředky dlužné Číně.

Charita uvedla, že zkontrolovala splátky dluhu 34 zemí a rozpočtové závazky v Rámcové úmluvě OSN o změně klimatu, které ukazují plány znázorňující, jaké výdaje očekávají, pokud obdrží mezinárodní financování, a co budou investovat z vlastních domácích zdrojů.

Ve zprávě se uvádí, že tyto údaje pravděpodobně nadhodnocují výdaje na přizpůsobení se změně klimatu: "to, že země uvedla, že plánuje vynaložit peníze na přizpůsobení se změně klimatu, ještě neznamená, že je skutečně vynaloží".


Celý text v angličtině ZDE

 

 

 

 

0
Vytisknout
4589

Diskuse

Obsah vydání | 3. 11. 2021