Britské listy plně závisejí na finančních příspěvcích čtenářů. Prosíme, přispějte. ➥

Je v Británii skutečně demokracie?

3. 11. 2021 / Jan Čulík

čas čtení 3 minuty

Karel Dolejší se v reakci na můj článek ptá, zda je tedy v Británii skutečně demokracie. Paradoxně, v poslední době se v Británii hodně mluví o tom, že tam žádná demokracie není, pokud může získat jedno politické uskupení většinu 80 poslanců na základě podpory 29 procent voličů. Znamená to tedy, že 71 procent voličů není v této "demokracii" zastoupeno, přesto má jedna strana v parlamentě obrovskou většinu. Do Dolní sněmovny se skoro nikdy nedostanou zelení (mají tam jedinou poslankyni), nedostali se tam kandidáti Farageovy Brexit Party, přestože v daleko spravedlivějším systému Evropského parlamentu tam měli celou řadu poslanců. Na vině je většinový systém. Především v jeho důsledku existují v Británii obrovské sociální rozdíly a existuje tam obrovská chudoba, miliony lidí závisí na potravinových bankách. Jistě, především Angličané si o sobě myslí, že jsou něco extra a jejich země je nesmírně bohatá, spravedlivá a výjimečná, jenže praxe tomu neodpovídá. Sociální zabezpečení je minimální, starobní důchody jsou nejmenší v západní Evropě, atd.

(Situace ve Skotsku je trochu jiná, protože většinový volební systém je tam kombinován s evropským systémem poměrného zastoupení, jenže skotská vláda má jen velmi málo pravomocí a je vůči Londýnu v podstatě bezmocná, i když Nicola Sturgeonová, jak na to mnozí poukazují, je pravděpodobně jedním z nejschopnějších politiků v dnešní Evropě.)

Opakuji argument profesorky Annelien de Dijn. Podstatou demokracie není umenšování státu, ale zajištěni efektivní samosprávy. O to usilovali političtí aktivisté až skoro do konce 19. století - pak se to v důsledku subverze bohatých občanů zvrátilo a od té doby někteří demagogicky mluví o "malém" státu. Nejde ovšem o přerozdělování bohatství, ale o politickou samosprávu. Občané se samozřejmě mohou ve funkční politické samosprávě rozhodnout nechat své chudší spoluobčany na holičkách, ale musí fungovat ten demokratický mechanismus.

Argumentuji tak jako mnozí, že většínový politický systém demokracii nezajišťuje a země s většinovým politickým systémem má obrovské problémy. Protože nenutí politiky k vytváření kompromisů.

Podobné jako v Británii je to v Americe.

Michael Moore ve svých pravidelných komentářích (v článku o USA s názvem "Oni se nám směji a bojí se nás") nedávno vypočítal, jaké věci jsou v Evropě absolutně normální, v USA by však byly považovány za "komunismus":

Michael Moore:

"Každá členská země EU má:

•Univerzální bezplatnou zdravotní péči.
•Bezplatnou nebo téměř bezplatnou vysokou školu.
•Placenou mateřskou či otcovskou dovolenou po dobu nejméně čtyř měsíců.
•Kompletní péči o všechny seniory.
•Robustní financování škol.
•Všechny druhy pomoci pro nezaměstnané a chudé.
•Zaměstnanci mají povinnou placenou dovolenou s minimálně čtyřmi týdny dovolené (v některých zemích je to téměř dvojnásobek).
•Ženy mají úplně stejná práva. Interrupce a antikoncepce jsou zdarma a snadno dostupné ve všech zemích EU kromě dvou zemí (Malta a Polsko). Většina ústav zemí EU má to, co my nemáme – doložku o rovných právech pro všechny ženy."

Je absence těchto ustanovení v USA a do značné míry v Británii důsledkem "slabého státu"?