Všechno prý musí být využito

2. 12. 2025 / Matěj Metelec

čas čtení 2 minuty
Pozn. JČ: Před lety si jedna naše česká aupairka povšimla, že na vysoké železniční výspě u železničního mostu nad ulici, nedosažitelné z ulice, je obrovské množství zralých ostružin. Povzdechla si, že je to škoda, že tam "přijdou úplně nazmar". "Jak to, nazmar?" opáčil jsem. "Ty ostružiny tam přece nerostou pro lidi, ale pro ostružiny. Stoprocentně plní svůj účel. Všechno se nedá poměřovat jen tím, co chtějí lidi..." 

Tady nad tou fotkou se provozovatel slovutného stánku se staropražskou šunkou dojímal, jak to tam mohlo být krásné, kdyby tam ty jeho stánky Praha 1 nechala aspoň do Vánoc (za komerční pronájem samozřejmě).

Nemůžu si pomoct, ale mě to přijde takhle mnohem lepší.

Ale už jsem tak nějak pochopil, že lidé dokážou mít k prostoru velmi odlišný vztah než já.

 
Například jsem v posledních dnech v různých pražských sousedských FB skupinách ("benefit" doby, když se člověk musel každých pár let stěhovat) v rámci nikdy nekončících debat o parkování zaznamenal shodný názor, že k čemu ty široké ulice vlastně jsou, než aby pojmuly ta auta - a že je vlastně super, že se projektovaly tak jasnozřivě, že se tam auta vejdou, a že by tam bez nich beztak bylo moc volného prostoru.

Že ten prostor tam byl utvořen proto, že má svoje vlastní přínosy, které jeho zahlcení auty zabíjí, dotyčné napadne málokdy. Podobně jako bojovníky za předzahrádky, nejlépe formou pódia, všude, kteří s až dojemným horror vacui vyděšeně konstatují: co tam jinak bude? Nic!

S až stařeckou obavou si říkám, kdy si tihle lidé všimnou oblohy, na které také nic není, zbůhdarma se roztahuje nad námi, místo aby mohla sloužit nějakému - pro lidi -  smysluplnému účelu. 

Ukrajovat jí dokáže samozřejmě dost hustá zástavba (proto se stavěly ty ulice tak široké, že tam můžou parkovat auta ve dvou řadách), a také dost vysoká. 

Ale pořád tam ještě spousta nevyužitého prostoru zbývá....

0
Vytisknout
237

Diskuse

Obsah vydání | 2. 12. 2025