Ukrajinská krize: Bezpečnostní situace v Evropě se rychle zhoršuje
25. 1. 2022 / Karel Dolejší
- Začíná být zřejmé, že NATO po takřka čtvrt roce začalo reagovat na hromadění ruských sil - v okamžiku, kdy ruská armáda už stojí na hranici čtyř členských států aliance.
Američané v pondělí zahájili stahování "nenutného" diplomatického personálu z Ukrajiny, v čemž následují Rusy, kteří postupný odjezd spustili již před týdnem. Také běžní občané byli vyzváni, aby zvážili odjezd ze země. Po americkém rozhodnutí následovala podobná rozhodnutí Británie a Austrálie - všechno členové zpravodajské aliance Five Eyes (USA, Kanada, Británie, Austrálie, Nový Zéland). Naopak Německo, Francie nebo Nizozemsko zatím přijímají mírnější opatření ohledně evakuací. Izrael ale zvažuje kontaktovat zhruba 75 000 Židů v pravděpodobné ruské okupační zóně na východní Ukrajině a nabídnout jim evakuaci.
Americká diplomacie vydala navíc i varování pro občany USA v Bělorusku a nedoporučuje cesty do Ruska.
Prezident Biden zatím zvažuje posílit obranu východního křídla NATO jednotkami v rozsahu 1 000 - 5 000 vojáků. Nepotvrzené zprávy hovoří i o možném leteckém přesunu americké 82. výsadkové divize do Evropy.
Moskva, která má na ukrajinských hranicích momentálně zhruba 127 000 vojáků a k dispozici běloruského spojence se zhruba 48 000 vojáky, jenž mobilizuje, na přesuny řádově stovek vojáků NATO reaguje vztekle a slibuje další "protiopatření".
Přesuny které vidíme nasvědčují tomu, že se NATO obává "přetečení" ukrajinské války připravované Putinem na své území - a nehodlá nic ponechat náhodě.
Irsko označilo ruské námořní manévry u svého pobřeží za "nevítané" a v zemi se postupně rozbíhá debata o limitech dosavadního chápání irské neutrality. Také strana Sinn Féin, která často zastává víceméně proruská stanoviska, je počínáním Moskvy "nepotěšena".
Mezitím Kreml oznámil, že vidí "vysoké riziko ukrajinské ofenzívy v Donbasu". To je samozřejmě právě to, co by Ukrajinci ze všech možných stran obklíčení ruskými jednotkami právě teď plánovali...
Ukrajina, na niž ekonomické důsledky rostoucího vojenského napětí dopadají mnohem hůře než na Rusko, obdrží finanční pomoc Evropské unie. Po oznámení kanadské půjčky v rozsahu 120 milionů dolarů se jedná o podstatnější částky, které by konečně mohly přinést jisté (nejspíše ovšem jen dočasné) uklidnění situace.
Naproti tomu ruská ekonomika se rychle propadá. Státní rozpočet sice disponuje velkými rezervami a centrální banka je vedena kompetentně, to ale rozhodně neznamená, že situaci brzy "neodnesou" firmy a běžní občané. Zhruba 620 miliard dolarů rezerv ve zlatě a zahraničních měnách je třeba považovat víceméně za "válečný fond" Kremlu.
Bohužel lze téměř jistě očekávat, že s postupným rozhoříváním nového velkého konfliktu na Ukrajině rozdmýchávaného Kremlem zasáhne i celou střední a východní Evropu vlna nedůvěry investorů a odlivu kapitálu do bezpečnějších destinací. Tak vznikne velice napjatý ekonomický rámec, v němž budou muset státy východního křídla NATO urychleně a s velkými náklady obnovovat své zanedbané ozbrojené síly.
Diskuse