27. 1. 2022
Podle zprávy
jedné z nejvlivnějších
poradenských firem na světě McKinsey bude dosažení nulových čistých emisí do roku 2050 vyžadovat
"zásadní transformaci globální
ekonomiky".
Firma odhaduje, že k omezení nárůstu globální teploty na 1,5 °C a ukončení klimatické nouze bude třeba po desetiletí každoročně investovat 9,2 bilionu dolarů. Tato částka představuje 60% nárůst oproti současným investicím, informuje list Guardian.
Zpráva varuje,
že ekonomická transformace zasáhne všechny země
a všechna odvětví,
přičemž ty, které jsou nejvíce závislé na spalování
fosilních paliv, pocítí největší změny. Společnost McKinsey, která poskytuje poradenství mnoha vládám a velkým společnostem, rovněž uvádí, že přechod bude zpočátku probíhat
nerovnoměrně, například náklady na elektřinu se zvýší, aby později klesly.
Zpráva nicméně uvádí, že dosažení čistých emisí je zásadní pro zabránění nejkatastrofálnějším dopadům globálního oteplování,
které by poškodilo miliardy lidí, a že
mnohé nízkouhlíkové investice jsou příležitostí
pro hospodářský růst
a vedly by k levnější a efektivnější
ekonomice. Uvádí také, že
čím déle se opatření
odkládají, tím
je transformace dražší.
"9,2 bilionu dolarů je velmi velké číslo
- dost velké na to,
aby mu každý věnoval pozornost," říká
autor zprávy
Jonathan Woetzel. "Ale není
to nemožné číslo. Není
to tak, že bychom
[transformace] neprováděli už dříve
jinými způsoby", například
globálním přechodem k městskému bydlení.
Podle Woetzela se jedná
o ekonomickou transformaci od ekonomiky, která
nezahrnovala náklady na
ekologické a sociální škody, k ekonomice, která je zahrnuje.
Zpráva uvádí, že
transformace s předstihem vyvolává "kritickou otázku", kdo ji zaplatí a zda vyšší náklady
na elektřinu, ocel a cement budou přeneseny na lidi, nebo zda budou lidé s nízkými příjmy
vládami chráněni.
Cílem zprávy je posoudit rozsah
ekonomické
transformace potřebné k dosažení čistých emisí
za předpokladu, že budou
přijata rychlá opatření, a dochází
k závěru: "Dosažení čistých emisí by znamenalo zásadní transformaci světové ekonomiky."
Odhaduje, že
investice do energetiky, dopravy, budov, průmyslu a zemědělství by musely vzrůst o 3,5
bilionu dolarů, přičemž
další bilion dolarů z dnešních výdajů by musel být převeden z vysokoemisního na nízkouhlíkové zboží, jako jsou elektromobily a tepelná čerpadla. V poměru k celosvětovému
HDP by celkové potřebné investice činily 6,8 %,
přičemž v letech
2026-2030 by se zvýšily až na 8,8 % a poté by klesly.
Podle scénáře společnosti McKinsey by náklady na elektřinu mohly do
roku 2040 vzrůst o 25%, než
by po roce 2050 klesly pod dnešní úroveň, a to z důvodu nižších
provozních nákladů na energii z obnovitelných zdrojů.
Celý text v anglickém originále ZDE
Diskuse