7. 9. 2023
Organizace ActionAid zjistila, že počínaje uzavřením Pařížské dohody banky financovaly největší zemědělské společnosti podnikající v zemích globálního Jihu částkou 370 miliard dolarů a sektor fosilních paliv částkou 3,2 bilionu dolarů.
Od doby, kdy mezinárodní společenství slíbilo omezit globální oteplování na 1,5 °C nad předindustriální úroveň, poslaly velké světové banky do průmyslových odvětví znečišťujících klima v zemích globálního Jihu dvacetkrát více peněz, než vlády zemí globálního Severu poskytly stejným zemím na řešení klimatické krize.
To je jen jeden ze závěrů studie How the Finance Flows: V pondělí byla zveřejněna zpráva organizace ActionAid: Banky podporují klimatickou krizi.
"Tato zpráva jmenuje největší viníky v bankovním světě a vyzývá je, aby si uvědomili, že ničí planetu a zároveň škodí přítomnosti i budoucnosti svých dětí," napsala v předmluvě ugandská klimatická aktivistka Vanessa Nakate. "Je načase pohnat finanční instituce k odpovědnosti a požadovat, aby ukončily financování své destruktivní činnosti."
Zpráva se zaměřuje na financování dvou hlavních klimatických odvětví ve 134 zemích globálního Jihu: fosilních paliv a průmyslového zemědělství.
"Lidé obecně vědí, že fosilní paliva jsou hlavní příčinou emisí skleníkových plynů. Méně se však ví, že průmyslové zemědělství je ve skutečnosti druhou největší příčinou klimatických emisí," řekla vedoucí globálního oddělení pro klimatickou spravedlnost v ActionAid Internationa Teresa Andersonl na tiskovém briefingu před vydáním zprávy.
Důvodem je souvislost tohoto odvětví s odlesňováním a také emise potřebné k výrobě průmyslových hnojiv, dodala.
"Globální banky často veřejně prohlašují, že se zabývají změnou klimatu, ale rozsah jejich pokračující podpory fosilních paliv a průmyslového zemědělství je prostě ohromující."
Mezi tři největší banky, které do těchto odvětví investovaly nejvíce, patří Industrial and Commercial Bank of China (154,3 miliardy dolarů), China CITIC Bank (134,7 miliardy dolarů) a Bank of China (125,9 miliardy dolarů). Na čtvrtém místě se umístila Citigroup se 104,5 miliardami dolarů, následovaná HSBC s 80,8 miliardami dolarů.
Ačkoli Čína ve zprávě zaujímá významné místo jako největší světová ekonomika, Anderson poznamenal, že většinu toho, co vyprodukuje, si nakonec koupí spotřebitelé na globálním Severu.
Tři největší banky v Americe financující extenzivní zemědělství a produkci fosilních paliv byly Citigroup, JPMorgan Chase a Bank of America. Zatímco Citigroup byla hlavním regionálním sponzorem fosilních paliv, JP Morgan Chase dávala nejvíce na průmyslové zemědělství.
V Evropě byly po HSBC největšími sponzory BNP Paribas, Société Générale a Barclays, zatímco Mitsubishi UFJ Financial uzavírala žebříček největších asijských sponzorů.
Kam všechny tyto peníze směřují? Pokud jde o zemědělství, hlavním příjemcem byla společnost Bayer, která v roce 2018 odkoupila Monsanto. Od roku 2016 jí banky poskytly 20,6 miliardy dolarů na podnikání v zemích globálního Jihu.
Velká část peněz na fosilní paliva šla čínské státní energetické investiční společnosti a dalším čínským společnostem; obchodníkovi s komoditami Trafigura a obvyklým podezřelým, jako jsou ExxonMobil, BP, Shell, Saudi Aramco a Petrobras.
Organizace ActionAid označila zprávu za "stěžejní" dokument své kampaně Fund Our Future (Financujme naši budoucnost), jejímž cílem je přesměrovat globální peníze z příčin klimatické krize na řešení klimatických problémů. Zpráva vyzývá banky, aby dostály svým klimatickým slibům a přestaly financovat fosilní paliva a odlesňování, a také aby zavedly další záruky na ochranu práv místních komunit, zvýšily ambice svých cílů dosáhnout nulových emisí a zlepšily transparentnost a další opatření, která zajistí, že se jimi financované projekty chovají eticky.
Zpráva dále nabízí doporučení vládám zemí globálního Severu, aby zajistily spravedlivý přechod k udržitelné budoucnosti pro všechny. Patří mezi ně nastavení přísnějších regulací pro bankovnictví, fosilní průmysl a zemědělství a také ukončení veřejných dotací pro tato odvětví a nasměrování těchto peněz do pozitivních řešení, jako jsou obnovitelné zdroje energie a agroekologie.
Podle výkonné ředitelky ActionAid USA Niranjali Amerasinghe je však velmi důležité, jakou formou jsou finanční prostředky do zemí globálního Jihu posílány. Namísto soukromých půjček by měly být poskytovány ve formě veřejných peněz.
Celý text v angličtině ZDE
Diskuse