Humanitární organizace obviňují Izrael z ignorování ultimáta USA ohledně apokalyptické krize v Gaze
13. 11. 2024
USA možná brzy uvalí na Izrael sankce, protože podle organizací Izrael nepomohl zmírnit neutěšenou humanitární situaci
Koalice mezinárodních humanitárních organizací obvinila Izrael z ignorování ultimáta USA, které hrozí sankcemi, pokud Izrael nezavede řadu opatření proti akutní humanitární krizi v Gaze.
Třicetidenní ultimátum, které mělo vypršet v úterý nebo ve středu, bylo doručeno 13. října a podle humanitárních skupin nebyl splněn téměř žádný z jeho požadavků.
Není jasné, jaká opatření zjevné neplnění těchto požadavků ze strany Izraele vyvolá, ale mohou zahrnovat dočasné zastavení dodávek některé munice nebo jiné vojenské pomoci.
Washington zatím neřekl, zda Izrael podle jeho názoru uposlechl. Americké ministerstvo zahraničí v úterý uvedlo, že ministr zahraničí Antony Blinken den předtím řekl vysokému izraelskému představiteli, že kroky, které Izrael podnikl, musí vést ke skutečnému zlepšení situace v terénu.
Na otázku, jak budou USA naléhat na Izrael, aby zlepšil humanitární situaci, mluvčí ministerstva zahraničí Vedant Patel v úterý uvedl, že „nemáme k dispozici žádnou novou politiku nebo nové hodnocení, ale budeme pokračovat v rozhovorech s izraelskou vládou“.
„Neprovedli jsme žádné hodnocení, že Izrael porušuje americké zákony,“ řekl Patel.
Zpravodajský web Axios již dříve v úterý uvedl, že podle dvou amerických představitelů se Blinken rozhodl nesnížit vojenskou pomoc Izraeli kvůli humanitární situaci v Gaze.
Ve zjevném ústupku na poslední chvíli izraelské úřady oznámily rozšíření vymezeného „humanitárního pásma“ v Gaze a přidaly vnitrozemské oblasti, které by mohly částečně zmírnit intenzivní přelidnění a umožnit některým vysídleným lidem, aby se s blížící se zimou přesunuli od pobřeží.
Představitelé humanitární pomoci v Gaze popisují situaci na většině území, kde bylo za 13 měsíců války vysídleno více než 80 % z 2,3 milionu obyvatel a kde byly zničeny nebo poškozeny více než dvě třetiny budov, jako apokalyptickou.
Izraelské útoky v Gaze pokračovaly i tento týden a podle palestinských zdravotníků při nich zahynulo nejméně 14 lidí, včetně dvou dětí a jedné ženy.
V pondělí pozdě večer zasáhl úder kavárnu západně od Chán Júnisu a zabil nejméně 11 lidí, včetně dvou dětí, uvedli představitelé Násirovy nemocnice, kam byly oběti převezeny.
Další úder v úterý brzy ráno zasáhl dům v centru Gazy a podle nemocnice al-Awda, která oběti přijala, zabil tři lidi včetně jedné ženy.
Izraelské síly zahájily minulý měsíc rozsáhlou operaci v severní Gaze, při níž uzavřely tři města a nařídily evakuaci civilistů. Vojenští představitelé uvedli, že bojují proti bojovníkům Hamásu, kteří se v oblasti přeskupili.
Ve zprávě bylo uvedeno 19 opatření, kterými byly splněny požadavky USA. Podle zprávy Izrael nesplnil 15 z nich a čtyři splnil pouze částečně.
„Izrael nejenže nesplnil kritéria USA, která by svědčila o podpoře humanitární reakce, ale současně podnikl kroky, které situaci na místě dramaticky zhoršily,“ uvádí se ve zprávě. „Tato situace je dnes v ještě horším stavu než před měsícem.“
Americké ultimátum, podepsané Blinkenem a ministrem obrany Lloydem Austinem, vyzvalo Izrael, aby umožnil vstup minimálně 350 kamionů se zbožím do Gazy každý den, otevřel pátý přechod na území, zajistil přístup humanitárních skupin do severní Gazy a zrušil legislativu, která by bránila činnosti agentury OSN pro palestinské uprchlíky Unrwa.
Světoví odborníci na potravinovou bezpečnost varovali před hrozícím hladomorem v některých částech severní Gazy. Podle oficiálních izraelských údajů kleslo množství potravinové pomoci, která se dostala do Gazy, na nejnižší úroveň od prosince, přičemž tento měsíc přes izraelská kontrolní stanoviště na území prošlo pouze 8 805 tun potravinové pomoci.
„Humanitární katastrofa v Gaze je důsledkem systémových překážek v poskytování pomoci, neustálého bombardování a alarmujícího selhání při ochraně civilistů,“ uvedla Katy Crosbyová, vrchní ředitelka pro politiku a prosazování zájmů v USA v organizaci Mercy Corps.
„Nejhorší scénář pro severní Gazu je nyní zničující realitou... Vláda USA musí pohnat Izrael k odpovědnosti a přijmout rozhodné kroky k zajištění neomezených dodávek pomoci. Bez toho se bude utrpení a úmrtí, kterým lze předejít, stupňovat a podkopávat morální a právní důvěryhodnost Spojených států,“ řekla Crosbyová.
Izrael v pondělí uvedl, že splnil většinu amerických požadavků a že pátý přechod do Gazy bude otevřen během několika dní, ale bude pokračovat v prosazování svých zákonů proti Unrwa.
Matthew Miller, mluvčí amerického ministerstva zahraničí, minulý týden uvedl, že Izrael dosáhl určitého pokroku, ale musí udělat více, aby splnil podmínky USA.
Izraelští představitelé odmítají obvinění, že pomoc je záměrně omezována, a obviňují humanitární organizace z toho, že neorganizují její distribuci. Agentury OSN tvrdí, že pokračující boje a bezpráví ztěžují shromažďování a distribuci pomoci na straně Gazy.
Podle izraelských údajů v říjnu vjíždělo do Gazy v průměru 57 nákladních aut denně a v prvním listopadovém týdnu 81 aut denně. OSN uvádí nižší počet, a to 37 nákladních aut denně od začátku října. Podle humanitárních agentur je jich potřeba 500 až 600, aby bylo možné uspokojit i základní potřeby na území.
„Říjen byl velmi slabý měsíc,“ řekl izraelský představitel, který hovořil pod podmínkou anonymity v souladu s pravidly pro informování vojáků. „Ale když se podíváte na listopadová čísla, držíme se na úrovni kolem 50 kamionů denně do severní Gazy a 150 denně do zbytku Gazy.“
Izraelští představitelé odhadují, že v některých dnech je ukradeno až 40 % pomoci. Pracovníci OSN v Gaze uvedli, že zhruba třetina pomoci byla vyrabována.
Izrael také oznámil další kroky, včetně připojení elektřiny pro odsolovací zařízení ve městě Deir al Balah v centrální části Gazy a snahy o dovoz zásob na zimu. V úterý Koordinace vládních aktivit na územích (Cogat), izraelský vojenský orgán odpovědný za humanitární pomoc Gaze, oznámil „taktické“ dodávky potravin a vody do Bejt Hanúnu, jednoho z nejhůře postižených měst na severu Gazy.
Válka začala v loňském roce, kdy ozbrojenci vedení Hamásem vtrhli do jižního Izraele, kde zabili více než 1 200 lidí, většinou civilistů, a unesli asi 250 osob. Téměř 100 rukojmích se stále nachází uvnitř Gazy, přičemž se předpokládá, že nejméně třetina z nich je mrtvá.
Diskuse