Rozhovor Britských listů 694. Trump a Putin o Ukrajině: Dohoda notorického lháře s notorickým lhářem

11. 11. 2024

čas čtení 30 minut
 

Rozhovor s Adamem Syberou, analytikem The Kyiv Independent, o možných důsledcích vítezství Donalda Trumpa v prezidentských volbách v USA.

Kompletní transkript tohoto rozhovoru:

Bohumil Kartous: Tak, vážení diváci Rozhovorů Britských listů, notorický lhář, defraudant a zbabělý násilník Donald Trump bude dalším americkým prezidentem. Já jsem se rozhodl, že ho budu vždycky uvádět tímhle způsobem, protože to je fakt a je to realita. Je to pravda. Jeden z mnoha problémů, které tenhle člověk může způsobit v pozici amerického prezidenta, je to, že bude nějakým způsobem tlačit Ukrajinu do naprosto nesmyslného příměří s Ruskem. Má k tomu veškeré páky, protože Amerika, USA dodávají víc jak polovinu zbrojní pomoci doposud. Adam Sybera, analytik listy Kyjev Independent je tu s námi opět dnes a budeme se bavit o tom, co všechno může Trumpovo vítězství ve volbách způsobit a co to už způsobilo na Ukrajině. Dobrý den, Adame.

Adam Sybera: Dobrý den, ahoj, děkuju za pozvání.

Bohumil Kartous: Já jsem tak jenom krátce shrnul, co asi můžeme očekávat. Jak se na to díváte vy a jak jaké nálada v Ukrajině v současnosti?

Adam Sybera: Teď ono to kolik je to, čtyři dny, nebo? No teď se to trošku uklidnilo. Ten první den byl opravdu takový jak se řekne anxious, úzkostlivý, že všichni měli takovou velkou úzkost i trošku takový šok, co se stane. A , kdyby se řítila nějaká vlna, tak takový ten brace for impact, taková ta reakce. Já jsem směju cynicky teď, ale já po Kyjevu hodně jezdím v taxíku a vždycky mě baví se bavit s těmi řidiči na jejich názory tady na ty věci, protože je to takový, řekněme, když to hodně zjednoduším, obraz lidu. A i ti taxíkáři byli úplně skeptičtí. A ve velké depresi, ale zároveň, co teď Ukrajině zbývá, než se snažit hledat způsoby, jak z toho vytěžit pro sebe co nejlepší pozici. A svým způsobem v něčem hledá naději. Slyšel jsem docela zajímavé přirovnání, že s minulou administrací Ukrajina pomalu krvácela a nikdo nevěděl, jak z toho ven. Takže všichni očekávali, že dřív nebo později vykrvácí. Zatímco teď je v situaci, kdy se bude hrát ostrá ruská role. A buďto přežije, nebo zanikne. Je to šílená vyhlídka, ale zase nějaká řekněme nová perspektiva, ve který se snaží , ať už je to ukrajinská administrativa, národ nebo armáda najít svoje místo a jak s tím pracovat?

Bohumil Kartous: No ten scénář ale zatím vypadá, že byť o Trumpovi se říká, že nepředvídatelný a mám pocit, že se všichni tak utěšují tím, že v té nepředvídatelnosti je zároveň nějaká šance na to najít něco optimistického. tak o válce v Ukrajině mluví Trump dost konzistentně tím způsobem, že on to přece všechno vyřeší. On to utne. On to ukončí a pokud to skutečně takhle je a můžeme věřit tomu, že toho chce dosáhnout, aby ukázal, že je tedy ten globálně nejmocnější státník a politik, tak to můžou udělat jedním způsobem, že skutečně bude Ukrajinu tlačit do nějakého nevýhodného příměří, protože Rusko neuhne a Trump nemá žádné páky na to, aby Rusko nějakým způsobem tedy přesvědčil, přemluvil ho. Dotlačil k tomu, aby opustil okupovaná území. Takže vypadá to, že ten deal bude postaven na tom, že se udělá nová hranice a teď jde samozřejmě o ty další podmínky, které by s tím byly spojeny, ale to může způsobit v Ukrajině, my jsme se o tom bavili mnohokrát soukromě, to může způsobit v Ukrajině dost nepředvídatelné důsledky a vnitřní konflikty.

Adam Sybera: Ano. Tady bych řekl, neboť Donaldu Trumpovi to přímo říct nemůžu, protože nejsem tak zajímavej ani takovou moc nemám, ale minimálně lidem, který o tomhle uvažují , o nějakém schůdném plánu. Takže v Ukrajině probíhá zcela systematická genocida ukrajinského národu, který se nachází na okupovaných územích, na těch teritoriích, o kterých se bavíme, že by Ukrajina za cenu míru měla dát Rusku. A na to bych asi řekl, že každý člověk, co takhle uvažuje, že to je v pořádku a že to je nejschůdnější cesta, tak de facto ty lidi k té genocidě odsuzuje a je si vědom toho faktu, že ti lidi, kteří na těch teritoriích zůstanou, a tedy i členové jakéhokoliv odboje i pasivního, jsou vydáni Rusku napospas a vidíme, co Rusko dělá na neokupovaných územích. Trump původně říkal, že i před inaugurací by ukončil válku do 24 hodin, tak prvních 48 hodin ve všech velkých městech byl prakticky neustálý poplach a útoky v Záporoží zahynula matka s rok a půl ročním synem. Ty teroristické útoky se zintenzivnily, do Kyjeva přilétla poprvé od září balistická raketa. Jestli se něco stalo od zvolení Donalda Trumpa, tak Rusko do toho šláplo ještě víc, protože ví, že musí do inaugurace dostat Ukrajinu do co nejslabší pozice, aby právě na něco takového kývla. Čeho se taky obávám tak, že paralelně s Donaldem Trumpem spadla v Německu vláda, což znamená, že si bude muset žádat o důvěru a pokud ji nedostane, tak podle německé ústavy do 60 dní musí být nové volby. A to by znamenalo, že v tom období po inauguraci Donalda Trumpa vznikne období, kdy Německo nebude tak silné ve své zahraniční politice, protože bude muset dokulhat k těm volbám. A v tom období tedy nebude ani nejsilnější ekonomika v Evropě mít velký hlas v jakýchkoliv mírových dohovorech, takže z tohohle opravdu člověk radost nemá. Obzvlášť teď, když teď některý ten z jeho poradců říkal, že Krym a Donbas tedy Ukrajina nějak na ně musí zapomenout, což už jenom takováhle rétorika mě děsí, ale pořád se tedy nabízí otázka, co se zbytkem těch území, protože my se tady pořád bavíme o Ukrajině a o tlaku na Ukrajinu. Ale vůbec se nebavíme o Rusku a Rusko nemá absolutně žádnou incentivu, nebo žádný důvod ve ve svém válečném úsilí přestávat, protože postupuje na celé frontě na veškerých úsecích prakticky kromě toho charkovského, kde to drží ty velmi zkušené brigády, protože tam jde logicky o největší východní město a Ukrajina ho musí mít, bránit a Trump co jsem slyšel, tak jenom nabízí špatné východisko Ukrajině, ale nenabízí Rusku nic, na co by ono mělo přistoupit a přestat válčit. Takže se nejedná o nějaké příměří, ale o falešné příměří, kde se Ukrajina vykleští, aby se nemohla bránit, pod je výhrůžkami pod jakýmikoliv šílenými podmínkami, ale absolutně nic nám nezaručuje, že ruská válečná mašinérie, kde více než 40% ekonomiky na tu armádu vydělává, zítra přestane. Tak, ano.

Bohumil Kartous: Určitě je velmi jednoduché Ukrajinu tlačit do toho, aby přestala bojovat, protože jak jsem říkal ze začátku, pokud Spojené státy řeknou stop, přestáváme dodávat zbraně a munici, tak Ukrajina pokračovat nemůže za současné situace, což ostatně souvisí s těmi evropskými zeměmi, ale k tomu se ještě dostaneme potom, a je velmi pravděpodobné, že Donaldu Trumpovi je stejně v jiných otázkách, které jsou zásadní, důležité, úplně jedno, co se stane, on potřebuje jenom vytvořit efekt, dokázat, že tedy on je ten mocný člověk a vůbec mu nedochází, jaké důsledky to bude mít. To nejde přesně, jak jste říkal, jenom o ta okupovaná území a o jejích definitivní ztrátu. Ale jde o to, že hned za nimi jsou další oblast, třeba charkovská s druhým největším městem Ukrajiny, které je permanentně v ohrožení. A my jsme byli v Charkově společně před pár dny. No to město je, připomeňme pro diváky, skutečně kousek od ruských hranic. Zároveň je 20km od fronty.

Adam Sybera: Zároveň je 20km od fronty.

Bohumil Kartous: Ano, i od té východní hranice fronty současné, takže lidé, kteří žijí v tomhle městě, budou pravděpodobně pod permanentním tlakem a je velmi pravděpodobné, že Rusko se nikdy nevzdá možnosti, že by získalo další kus toho území včetně druhého největšího města ukrajinského. No, takže představa o tom, že příměří způsobí skutečné příměří, je velmi falešná, protože se ukazuje, že Rusko je - nějaká trajektorie, kterou můžeme sledovat, tak Rusko žádné dohody nebude respektovat, protože je to dohoda mezi notorickým lhářem a notorickým lhářem, takže to asi nemůže zajišťovat žádnou míru jistoty. Takže to způsobí pravděpodobně další dynamiku, ať už je to odliv lidí z Ukrajiny, nebo je to možný puč, o kterém se mluví, v okamžiku, kdy Ukrajina bude donucena přijmout tohle příměří, tak přece je tam spousta lidí, kteří se budou cítit být podvedeni a dotlačeni do toho, že museli přistoupit na příměří, které které ukazuje, že ty životy nějakých já nevím. 150 000 lidí byly promarněny zbytečně.

Adam Sybera: Nehledě na to, že příměří by pomohlo jenom Rusku seskupit ještě větší síly, protože teď minimálně musí čerpat ze severní Koreje, aby tlačila na místech, kde i ono má problémy. Rusko není tak všemocné, jak o sobě rádo vypráví a myslím si, že každý logicky uvažující člověk vidí, že armáda, která si potřebuje brát 11 000 vojáků z jiné armády, tak není v ideálním stavu. Takže my dáváme prostor Rusku, které je, jak jsem už říkal, odhodlané k tomu válčit, dáváme mut ještě víc času na to se připravit na ještě větší válku a druhá věc, co si neuvědomujeme, když se podíváme na stav demokracie v Evropě, kde v Americe už logicky, ale kde ten trend je jasný, že si lidé vědomě nebo pod vlivem propagandy o tom můžeme polemizovat hlasováním nebo pod volbami, který jsou v našem systému, tak si hlasují pro neliberální oligarchické struktury a různé miliardáře, pro elitní společnost, aby nás vedla, která má ve svém zájmu primárně svůj prospěch, ne prospěch státu nebo záruku demokracie, tak tady v tom období, kdy by bylo příměří, tak dřív nebo později v Ukrajině budou muset být volby a byla by tady takováhle nálada. A Rusko, Elon Musk s twitterem, já nevím, co všechno využije, tady toho vakua, aby se snažil ovlivnit ty volby tak, aby byly co nejlepší pro Rusko. Pokud se tohle to stane, tak může ta země měkce přejít pod jeho kontrolou typu řekněme v lepším případě nějaké Gruzie, v horším případě Bělorusko. No a zase všechny ty zbraně, co jsou tady? Komu pak najednou patří, a kolem Ukrajiny, bohužel Slovensko, Maďarsko, Česká republika má takové vyhlídky. Také tu jsou najednou lidi, kteří jsou schopní nebo ochotný ochotní s Putinem o něčem vyjednávat a jakékoli vyjednávání skončí nějakým kompromisem. A když se podíváme na režim Kremlu, na kleptokratický syndikát a na armádu, která je ochotná genocidovat svoje protivníky, tak si myslím, že jakýkoliv kompromis nás bude strašně bolet.

Bohumil Kartous: Já jsem včera narazil na něco, co jsem nevěděl. J.D. Vance, současný viceprezident elect společně s Donaldem Trumpem prohlásil v září, že pokud Evropa chce, aby Spojené státy nadále podporovaly NATO, tak nesmí regulovat sociální sítě, což je brutální střet zájmů -



Adam Sybera: Tak vidíte, jakou prioritu oni vlastně mají.

Bohumil Kartous: - kdy druhý nejvýše postavený člověk v americké administrativě od ledna 2025 vyhrožuje své svým partnerům v NATO, že pokud nebudou jednat v prospěch kámoše, který má firmu, tak poruší bezpečnostní pakt, který udržuje stabilitu tohohle světa. To je úplně skandální, nehledě na to, co v současnosti x představuje, to je dezinformační žumpa, která lije tady tenhle dezinformační hnůj do těch společností, takže J.D. Vance s jinými slovy říká, vy si necháte, pardon všem, rozesírat společnosti dezinformačním hnojem, který šíří kámoš Musk a my za to budeme možná podporova NATO, ale ještě nevíme, jak. Protože i o tom budeme tedy možná jednat. Totální střet zájmů, naprostý nerespekt k tomu, že existuje něco vyššího než zájem nějakýho kámoše, který má firmu.

A vedle toho ten problém, o kterém tady mluvíte vy, o tom, komu budou patřit zbraně a s kým půjde případně armáda Ukrajiny někdy v příštích letech a jakým směrem? Protože o Suvalském koridoru, to znamená propojení mezi Kaliningradem a Běloruskem běloruským územím se mluví velmi vážně a já skutečně si nedokážu představit, že armády NATO budou bránit nějaký vpád do Litvy v okamžiku, kdy tam půjdou dvě armády, které jediné v Evropě prošly v poslední době bojovou zkušeností a jediné jsou bojeschopné, takže důvod k obavám tady je nejenom kvůli situaci v Ukrajině.

Adam Sybera: To naprosto souhlasím, abych se ještě vrátil k tomu Elonu Muskovi. Co je podle mě další teď nevím, aby nebyl moc emotivní, jak to pojmenovat, ale ten člověk bude v Trumpově administraci a co zatím vypadá čím dál více, že jeho ekonomický zájem je v Číně. A on ví, že Trump půjde s Čínou do nějaké ekonomické války. Elon Musk je excentrický úplně mírně, ale taky nebude úplně blbej. A tyhlety věci si dokáže spočítat a on ví, že twitter je ohromně ztrátová záležitost. A kde tedy ty peníze vynahradí, a to je jeho Tesla projekt a všechny tyhle ty věci, což největší fabriky, má v Číně a já začínám být dost přesvědčený o tom, že oni jsou připravenýíhodit Ukrajinu pod autobus kvůli jejich ekonomickým zájmům, protože budou doufat, že jim Rusko, ať už surovinami nebo prostorem ten trh vynahradí a zároveň se tím Rusko dostane z toho úzkého orbitu Číny, ve kterém je teď a na tom má zájem i Rusko. A to je jediná věc podle mě, kterou k oni můžou nabídnout, a na co by Putin si myslím byl i ochotný přistoupit, protože najednou se zase vymaní z toho škrcení od Číny a dostane to, co chtěl dostal, nebo nedostal ještě to, co chtěl, protože nemá Kiiv a on nechce jenom Kiiv, on chce mít tanky až ve Lvově a dál. To si myslím, že chování jeho armády nám tady ukazuje každý den a teď stále více a více.

No a tím, že my mu dáme nějaké teritorium, tak on ví, že tím, co dělá tak dřív nebo později toho svého dosáhne. A tohleto mu takováhle dohoda umožní. A myslím si, že to bude víc motivovat. Možná chytřeji, že nebude dělat takové šílenosti, jako že pošle dvě stě tisíc vojáků na Kiiv za předpokladu, že se Kiiv vzdá a naopak se vrátí k tomu to, co mu šlo do té doby, rozesírat nebo pardon rozvracet společnosti a vytvářet si tam svoje lokaje. A to si myslím, že teď už se nebavíme o Ukrajině, ale o Evropě jako celku.

Bohumil Kartous: Nehledě na to pravděpodobně by takový scénář vedl k tomu, že se znovu tedy legitimizuje vztah s Ruskem, protože pokud by Spojené státy ten příklad vytvořily tak v Evropě okamžitě spousta byznysu se zase vrátí ktomu, že obchod s Ruskem je takzvaný business as usual, že to znamená obchod obvyklý. Je to obvyklá situace a je možné, že Putin se tady z té kravaty Číny pomyslné dostane velmi rychle. Budou se všichni tvářit, že to už je v pořádku, protože bylo uzavřeno příměří.. Dosáhli jsme svého no a už se nebojuje.

Adam Sybera: Problém vyřešen.

Bohumil Kartous: Problém vyřešen, už to se můžeme vrátit k tomu navazování těch dobrých vztahů a mezitím se bude dít to, co říkáte Puytin se bude ntenzivně snažit a podvracet nebo rozvracet ukrajinskou společnost a vytvořit si tam prostředí, ve kterém nakonec se objeví zase nějaký další, nevím, Janukovič nebo někdo další, že jo , který povede Ukrajinu tím kýženým směrem. Ještě ty evropské státy. Já jsem zaznamenal neobvyklou zprávu. Ukrajinská administrativa prezidenta Volodymyra Zelenského oficiálně komentuje stav vztahů s Velkou Británií, která patří taky už od roku 2022 tehdejšího premiéra Borise Johnsona k takovým poměrně skalním podporovatelům a ukrajinská administrativa vyjádřila značné znepokojení s tím, že vztahy se současnou administrativou vedenou labouristou Starmerem jsou. horší, že stále čekají na rakety dlouhého doletu Storm Shadow, které by mohly nějakým způsobem tu nevyváženost v tom, jak Rusko přestřílí Ukrajinu ve všech ohledech tak trošku změnit a neukazuje se, že i v té evropské části západních spojenců dochází k jakémusi prodlévání do toho, jak jste naznači,l politická situace v Německu a asi pravděpodobné předčasné volby, protože pozice současných sociálních demokratů vládní strany není vůbec pevná v Německu. Jejich preference jsou velmi nízké. Takže jak to vnímáte? Tady ten vývoj na straně těch silných evropských zemí?

Adam Sybera: To je právě otázka, na kterou přijde odpověď v příštích měsících, ale zároveň i taková, když si Evropa uvědomí jak akutní a vážná ta situace je, jak už jsem zmínil. Rusko má také svoje problémy a jenom abych byl trošku pozitivnější, jsme se bavili o těch vnitřních náladách v Ukrajině tak stále ta podpora na válčení a zachování teritoriální integrity tak klesla od začátku války, ale je to stále kolem 65 až 70% procent. Možná poslední byly 63 procent. Ale motá se to v té většině. A Ukrajina a Ukrajinci jsou stále odhodláni bojovat. Nikdo nic nevzdá. A myslím si, že když by se to uchopilo tak, že třeba odcházející. administrativa Spojených států zajistí to, co může zajistit v těch posledních dvou měsících, aby Ukrajina další rok vydržela, a k tomu se evropské státy přidaly. , když se bavíme o jakékoliv dohodě, tak jediný způsob, jakým tu dohodu i tu teoretickou, že se přijde o Krym, o Donbas, vytvoří se nějaká demilitarizovaná zóna, Záporoží u Chersonu a u Charkova, tak někdo to musí garantovat, a to nemůžou dělat ty dvě strany. Takže my se tady otevřeně bavíme, když už bychom se tedy bavili, aby tenhleten plán byl realistický tak tam musí přijít nějaké peacekeepři a ti nepřijdou a ty nepošle Donald Trump, takže se stejně ta Evropa bude muset zmátořit a buď tedy Ukrajině dát to, co potřebuje, co nejrychleji, aby se mohla bránit sama, nebo zapojit svoje vlastní armády, které budou kontrolovat tu demilitarizovanou zónu a linii fronty tak, jak na ní to příměří, bude postavené. Já občas nerozumím. My vždycky vymýšlíme teoretické scénáře pro Ukrajinu, ale vůbec pak nedomýšlíme, jak to bude vypadat v praxi a buď teda ta armáda bude pokračovat ve válce a když nebude, tak někdo to bude muset garantovat. Tsady to není fotbalovej zápas, kde se foukne do píšťalky a ty dvě strany od sebe odejdou. Ty dvě strany jsou zakleštěné, oni spolu žijí nějaký příběh, to neskončí penaltami.. A někdo tedy aby zaručil ten mír, tak tady bude muset fyzicky být ho zaručit, nebo něčím, nebo dát třeba Ukrajině atomové zbraně, pak má tu páku na Rusko, pak se můžou vydírat navzájem, ale bez tohohle, bez tady těch záruk nic takového nenastane a ta válka neskončí. Myslet si, že tohle to má řešení přes noc je tak strašně naivní. Chápu Donalda Trumpa, protože on to řekne svým lidem a ti jeho budou poslouchat. Zvolí ho, vidíte nám se tady to líbí, ale přece i oni v té administraci memůžou být tak naivní, že tady se po těch letech a po těch šílených hrůzách, co se tady staly, se jedna nebo druhá strana zvedne a půjde domů sednout si na gauč a říct si, tohle se nikdy nestalo.

Bohumil Kartous: Donaldu Trumpovi stačí, že řekne, že on to příměří zajistil. Jemu je úplně jedno, jaká je realita. Je to notorický lhář, který dodneška tvrdí, že volby v roce 2020 byly zmanipulované, což je lež. Nikdy nenašel jediný důkaz o tom, že by to byla pravda. On to pořád tvrdí, on následně bude tvrdit, že pomohl uzavřít nebo přiměl obě strany uzavřít příměří. A jaká je realita a jaký je reálný život na těch územích, to nikoho nezajímá. A průměrného voliče Donalda Trumpa určitě ne, protože ten stěží ví, kde Ukrajina je a jakým způsobem se tam věci dějí. A z médií, která tady tihle lidi sledují, je to Fox News a odtamtud se budou pravděpodobně dozvídat o tom, že tam byl uzavřen mír. Uzavření v nějaké informační bublině, ve které nebudou mít ochotu vůbec vystupovat a nebudou mít potřebu věřit tomu, že to je jinak, než jak tvrdí Donald Trump. Takže tohle je velmi nebezpečné a připomíná mi to tu situaci toho slovenského, jak to říct, vyšetřovatele covidové pandemie, který prohlásili, že na Slovensku žádný covid nebyl.

Adam Sybera: Pravda, všechno je možné.

Bohumil Kartous: A co mě tady děsí úplně nejvíc ze všeho, že jsme tady tímhle způsobem posílili celou tu část tady těch politických populistických parazitů, kteří teď vidí, že totální lež, totální nesmysl, Totální blud se může stát realitou jenom proto, že o tom přesvědčíte své voliče.

Adam Sybera: Tady ještě jenom, aby zaznělo vždyť se podívejme, že kolem Ruska je seřazená - sem každý den lítaj šahídy, což jsou iránské zbraně, íránské drony, v oblasti bojuje severokorejská armáda. A přesně jak jste říkal, tak většina tady těch zemí, írán a severní Korea ani neví, kde nějaký Donbas je. Tedy my si vůbec neuvědomujeme, že to je válka, kde nejde o nějaká teritoria a tudíž nějaké teritorium jí nevyřeší.

Bohumil Kartous: Ještě jedna otázka, jak to vypadá s možností, aby Ukrajina používala rakety dlouhého doletu, aby mohla paralyzovat vojenskou infrastrukturu na území Ruska a tím pádem snížit tlak na frontě je? Je tam nějaký posun?

Adam Sybera: To je zajímavé, no ono je to všechno za zavřenými dveřmi, ale jsou zdroje, které říkají, že se o tom silně uvažuje, což by byla skvělá zpráva, i když už strašně pozdě, s veškerou západní pomocí ale určitá naděje, poud by Bidenova odcházející administrace, tady ten zákaz zrušila, tak by to pravděpodobně vedlo k nějakému dominovému efektu, kde by se s tím svezla Velká Británie, ale hlavně případně zase Německo, to je nejistá situace, ale co jsem koukal na poslední preference, tak tam je kolem 30% CDU a pokud by se složila koalice, která je proukrajinská, tak by to mohlo znamenat uvolnění Taurusů. T by byly skvělé zprávy. Protože Tomahavsky americké nebo Storm Shadow, jich není tolik, ale Taurusů je hodně a Ukrajina by s nimi mohla, jednak s nimi umí pracovat a jednak by dokázala Rusko držet od svého těla v tom daleko za jejich hranicemi, kde oni se chystají, ať už jsou to přílivy vojáků nebo zbraní, tak oni by je mohli likvidovat uvnitř Ruska a pro Ukrajinu by tohleto byla velká vzpruha a myslím si, že i velké odhodlání držet minimálně to Rusko na tom místě, na jakém je, za cenu mnohem a mnohem menších ztrát, což by zase vytvářelo tlak na Rusko. Tohle to je skutečně důležitá věc. A za mě, pokud si Bidenova administrace chce zachovat ještě špetku hrdosti, tak tohle to je určitě něco, co by měla udělat.
Bohumil Kartous: No uvidíma. Naprosto absurdní. jenom pro připomenutí divákům, že ten agresor útočí raketami, bombami, drony na civilní cíle v Ukrajině a vy to tam zažíváte dnes a denně. Já jsem taky měl možnost toho být svědkem při opakovaných návštěvách Ukrajiny, ale Ukrajina na základě tedy jakési snahy neeskalovat, ze strany západních spojenců, nesmí použít zbraně k tomu, aby útočila na vojenské cíle na ruském území. Je to, je to absurdní situace.

Adam Sybera: Nabízí se otázka, čí nebe chráníme víc, jestli ukrajinské nebo ruské.

Bohumil Kartous: Ještě poslední otázka, která se týká taky České republiky. Česká republika přišla před nějakou dobou s takzvanou muniční iniciativou na základě, kdy bylo už zveřejněno, že dodá do Ukrajiny 800 000 kusů dělostřelecké munice. Jak to prosím teď vypadá? Už se to prodalo? Už se tedy všechno uzavřelo? Všichni si myslí, že to bylo splněno, že se to stalo tak, jaká je situace teď?

Adam Sybera: No zase tam, jestli se něco zlepšilo, tak míra informací, která kolem toho koluje, což já vždycky si myslím, že je lepší, protože jeden problém, o kterém se mluvilo, že ty informace se dostávají k Rusku, takže Rusko ví, kolik a čeho kam přijede a pak se na to může lépe připravit. Takže tím, že o tom je teď větší mlha, to je, řekněme ta pozitivní zpráva, ale víceméně u toho bych končil, protože za 3 týdny máme prosinec, to znamená poslední měsíc v roce, a už párkrát se to zpozdilo. Ale řeklo se, že jde všechno podle plánu a podle všeho tady z těch 800 000 je cca jedna třetina, což zase, to je pořád donekonečna, a se vším. Když řeknu, že budete pracovat s tímhle, pak pracujete se třetinou, tak logicky nemůžeme očekávat od Ukrajiny. to, co plánuje, že třeba viděli jsme to u toho selhání té veliké protiofenzivy, o které bylo velké očekávání, ale jelikož všechno přišlo půl roku pozdě, tak se tam Rusové zakopali. Vyrobili tu Surovikinovu linii a s tím málem, co dostala Ukrajina, nemá šanci tohleto prorazit. A obávám se, že tohle je i případ trošku té muniční iniciativy, nicméně jsou jednotky artilérie, které si ji velmi chválí a je pravda, že není taková žízeň nebo taková nouze o dělostřeleckou munici, jaká byla historicky, ale zároveň bych zdůraznil, že to není jenom díky české muniční iniciativě, ale i vlastním ukrajinským iniciativám a česká muniční iniciativa možná trošku nevím, jestli to je úmysl, nebo ne, ale možná trošku neohrabaně zvýšila cenu toho jednotlivého náboje, nebo toho všeho, jak se tomu říká česky. A tím, že se zvyšuje cena tady té artillery shell, tak Ukrajina někde musí sehnat víc peněz, aby si nakoupila zase ty, které chce ona, protože jak jsem říkal, není jedna cesta, a česká muniční iniciativa.t ch přísunů těch zbraní, té munice je několik a když jeden nadhodí ceny, tak všechny jsou dražší, že?

Bohumil Kartous: Nezapomínejme, že to dodáva soukromé firmy ve finále. Děkuju Adamu Syberovi za komentáře k dění v Ukrajině. Já pevně věřím, že se naplní spíš ty optimistické scénáře, byť k tomu bohužel v současnosti nemáme úplně ty nejpevnější důvody. Držte se, žijte ve zdraví.

Adam Sybera: Já bych rád na závěr možná ještě řekl zase trošku pozitivní věc. Za 5 dní jsme nepadli a já pevně doufám, že ani v následujícím roku tak nebude.

Bohumil Kartous: Děkuji ještě jednou a určitě natočíme další rozhovory na téma Ukrajina, protože to dění bude v současnosti i v blízké budoucnosti velmi napínavé. Mějte se hezky a mějte se hezky i vy, diváci Rozhovorů Britských listů.

Adam Sybera: Děkuju za pozvání a za prostor, nashle.






1
Vytisknout
3454

Diskuse

Obsah vydání | 19. 11. 2024