Letošní rok byl mistrovskou ukázkou v ničení lidí, říká šéf OSN v rozhovoru pro Cop29

13. 11. 2024

čas čtení 7 minut
 

António Guterres říká, že globální oteplování zvyšuje počet katastrof, a varuje Cop, že dochází k neustálému zhoršování situace
 

Letošní rok byl „mistrovskou ukázkou lidského ničení“, prohlásil generální tajemník OSN, když se zamýšlel nad extrémním počasím a rekordními teplotami po celém světě, které byly způsobeny klimatickým kolapsem.

 
António Guterres vykreslil drsný portrét důsledků klimatického rozvratu, které se objevily v posledních měsících. „Rodiny utíkající o život před dalším hurikánem, dělníci a poutníci kolabující v nesnesitelném horku, záplavy, které se valí komunitami a ničí infrastrukturu, děti, které chodí spát hladové, protože sucho ničí úrodu,“ řekl. „Všechny tyto a další katastrofy jsou umocněny klimatickými změnami způsobenými lidskou činností.“

Guterres promluvil k desítkám světových lídrů a vysoce postavených vládních úředníků z téměř 200 zemí, kteří se sešli v Ázerbájdžánu na klimatickém summitu OSN Cop29. Během čtrnáctidenních jednání se státy budou snažit najít způsob, jak získat obrovské finanční částky potřebné k řešení klimatické krize.

Rozvojové země chtějí záruky 1 bilionu dolarů ročně ve fondech do roku 2035, které jim pomohou snížit emise skleníkových plynů a přizpůsobit se dopadům extrémního počasí.

Jednání zastínilo znovuzvolení Donalda Trumpa, zapřísáhlého popírače klimatu, do funkce prezidenta USA. Ačkoli na summitu vystoupili vedoucí představitelé včetně britského Keira Starmera, barbadoské Mii Mottleyové a tureckého Recepa Tayyipa Erdogana, šéfové vlád většiny největších světových ekonomik zůstali stranou.

Starmer potvrdil nové přísné plány na snížení emisí skleníkových plynů, které ocenili účastníci kampaní a odborníci. Velká Británie je jednou z prvních předních ekonomik, která takový plán předložila, a to několik měsíců před termínem stanoveným OSN na únor příštího roku. Jenže britské emise uhlíku přispívají do světových emisí jen jedním procentem.

Snížení emisí o 81 % do roku 2035 ve srovnání s úrovní z roku 1990 bude v Británii částečně dosaženo dekarbonizací odvětví elektrické energie, ale vláda bude pravděpodobně muset přidat také nové politiky na podporu veřejné dopravy a chůze a přechod z plynového vytápění na elektrická tepelná čerpadla.

Starmer novinářům na konferenci Cop29 řekl, že to nemusí znamenat drastické změny životního stylu lidí, ačkoli Výbor pro změnu klimatu, který vládě radí, již dříve doporučil snížit spotřebu masa a mléčných výrobků o 25 % do roku 2030 a o 35 % do roku 2050.

Rebecca Newsomová, vedoucí politická poradkyně Greenpeace International, řekla: „Starmerův závazek k poměrně ambicióznímu novému cíli pro snižování emisí dodá rozhovorům nový impuls a správně zdůrazňuje obrovskou příležitost, kterou nabízí ekologický přechod ke snížení účtů, uvolnění investic a vytvoření pracovních míst v celém Spojeném království. Stále jsou však zapotřebí mnohem jasnější plány - zejména větší investice pro pracovníky v oblasti těžby ropy a zemního plynu na moři, aby mohli přejít na obnovitelné zdroje energie.“
Podle Starmera můžeme splnit britský uhlíkový cíl, aniž bychom lidem říkali, jak mají žít - video

Vlády byly na Copu informovány, že musí přijmout společná opatření ke snížení emisí skleníkových plynů, jinak budou čelit ekonomické katastrofě, která by je mohla ohrozit ve volbách.

Simon Stiell, nejvyšší představitel OSN pro klima, řekl, že politika, ekonomika a klima jsou nyní fatálně propojeny. Vlády sice pociťují důsledky nejhorší inflace za poslední desetiletí, ale čekají je mnohem vážnější důsledky.

„Zhoršující se dopady klimatu způsobí inflaci na steroidech,“ řekl Stiell a reagoval tak na některé ekonomické obavy, které v minulém roce pomohly pravicovým stranám na celém světě dosáhnout řady volebních vítězství.

„Klimatická krize je krizí životních nákladů, protože klimatické katastrofy zvyšují náklady domácností a podniků. Klimatické investice  jsou globálním pojištěním proti inflaci.“

Podle Stiella je řešení emisí skleníkových plynů spíše než otázkou ochrany budoucích generací jediným způsobem, jak zachránit globální ekonomiku v krátkodobém i dlouhodobém horizontu. „V globální klimatické krizi došlo k seismickému posunu. Protože klimatická krize se rychle stává zabijákem ekonomiky - právě teď, dnes, v tomto politickém cyklu,“ řekl.

Ilham Alijev, prezident hostitelské země konference Cop, Ázerbájdžánu, udeřil na jinou notu. Ázerbájdžán je od poloviny 19. století významným producentem ropy a zemního plynu. Fosilní paliva tvoří 90 % příjmů země z exportu a infrastruktura těžby ropy a plynu je všude kolem hlavního města Baku patrná: noční panorama města osvětluje hořící rafinerie, předměstí jsou poseta ropnými vrty a tankery se plaví přes Kaspické moře do jeho přístavu. Dokonce i národním symbolem země je plamen.

Alijev, jehož rodina na přírodním bohatství země údajně vydělala miliardy, označil ázerbájdžánskou ropu a plyn za „dar od Boha“ a dal jasně najevo, že těžba bude pokračovat.

„Jako prezident Cop29 budeme samozřejmě silným zastáncem ekologického přechodu, a to také děláme,“ řekl na akci. „Zároveň však musíme být realisté.“

Zaútočil na kritiky země - autokratického státu, který je podle hodnocení nevládních organizací jedním z nejzkorumpovanějších na světě - a obhajoval využívání jejích zdrojů. „Země by neměly být obviňovány [z toho, že mají ložiska ropy a plynu] a neměly by být obviňovány z toho, že tyto zdroje uvádějí na trh, protože trh je potřebuje. Lidé je potřebují,“ řekl.

Jeho slova kontrastovala s výzvami desítek vedoucích představitelů rozvojových zemí k urychlenému přijetí opatření, která by zastavila rostoucí vlnu emisí CO2 a zachránila je před následky.

Hilda Heineová, prezidentka Marshallových ostrovů, malé, nízko položené skupiny atolů v Tichém oceánu, které hrozí zaplavení, pokud se teplota výrazně zvýší, kritizovala bohaté země za to, že říkají chudým, že musí snížit emise skleníkových plynů, a přitom jim neposkytují přístup k financím, které by to umožnily.

„Máme v krvi poznat, kdy se příliv a odliv obrací,“ řekla. „A pokud jde o klima, příliv se dnes obrací.“

V pondělí se rozhovory rozbíhaly pomalu, když se úředníci snažili vyjasnit některé technické otázky před úterním příjezdem vedoucích představitelů. K úlevě hostitelů byla přijata rezoluce o obchodování s uhlíkovými kompenzacemi, kterou však kritizovaly některé skupiny občanské společnosti, podle nichž měla nedostatky a byla přijata narychlo.

Rozhovory budou pokračovat ve středu, kdy vystoupí další světoví lídři včetně Giorgie Meloniové z Itálie a Shehbaze Sharifa z Pákistánu.

Zdroj v angličtině ZDE

0
Vytisknout
1098

Diskuse

Obsah vydání | 15. 11. 2024