„Je to pandemie": Vyslankyně pro superbakterie varuje že rozsah hrozby se podceňuje

15. 11. 2024

čas čtení 5 minut
 
Britská odbornice Sally Daviesová říká, že opatření proti smrtelným infekcím rezistentním vůči antibiotikům musí být upřednostněna
 

Rostoucí počet úmrtí na bacily odolné vůči lékům je „velmi děsivý“ a lidé si to ani neuvědomují, uvedla zvláštní vyslankyně Spojeného království pro antimikrobiální rezistenci (AMR).

Superbakterie každoročně zabijí více než milion lidí, ale vlády ani veřejnost si rozsah této hrozby neuvědomují, stěžují si lékaři. Krize je z velké části způsobena nesprávným používáním antibiotik, z nichž asi 70 % se podává hospodářským zvířatům, což podporuje vývoj mikrobů, které jsou příliš odolné na to, aby si s nimi moderní medicína poradila.

„Antibiotika musíme používat bezpečně a přiměřeně,“ řekla Sally Daviesová, která v roce 2019 odstoupila z funkce hlavní lékařky Anglie, aby se zasadila o boj Spojeného království proti superbakteriím.

 
Předpokládá se, že do roku 2050 zabijí bakterie odolné vůči lékům téměř 2 miliony lidí ročně a budou hrát roli při úmrtí 8 milionů lidí. Podle těchto údajů se AMR dostává do podobné situace jako pandemie covid-19, která podle odhadů Světové zdravotnické organizace (WHO) vedla v roce 2020 k nadměrnému počtu 4 milionů úmrtí a v roce 2021 k 10 milionům úmrtí.

Údaje zveřejněné ve čtvrtek ukázaly nárůst závažných infekcí rezistentních vůči antibiotikům v roce 2023 na 66 730 případů, tedy nad úroveň před pandemií. E. coli způsobila v posledních pěti letech 65 % případů ve Spojeném království.

„Někteří lidé mluví o tom, že [AMR] je pandemie - je to tak,“ řekl Davies. „Je to pomalu se rozvíjející, zákeřná, nebo jaká? Je mi jedno, jaká slova chcete použít, ale je to dost hrozné.“

Světoví lídři zatím přijali jen málo opatření ke snížení počtu úmrtí souvisejících s AMR, ale na zářijovém Valném shromáždění OSN slíbili, že do roku 2030 sníží jejich počet o 10 %. Odborníci na veřejné zdraví jsou frustrováni nedostatečným zájmem vlád a nedostatečnou informovaností veřejnosti.

„Je to zjevně nedostatek stanovení priorit - a to musí být selháním naší komunikace,“ řekl Davies. „Částečně za to může název, 'antimikrobiální rezistence', AMR, částečně složitost a velký kus, který je skrytý ... oni [lékaři] lidem neříkají, na co umírají.“

Daviesová, která dříve působila ve výkonné radě WHO, přišla před dvěma lety kvůli antimikrobiální rezistenci o svou kmotřenku. „Bylo to strašné. Měla cystickou fibrózu, věděla, že má AMR, a věděla, že na ni zemře, protože infikovala její transplantované plíce,“ řekla.

„Řekla mi: Sally, pracovala jsi na tom celé roky, musíš využít můj případ [ke zvýšení povědomí]. Byla velmi statečná.“

Lékaři vyzvali lidi, aby se podíleli na boji proti nárůstu superbakterií tím, že budou užívat antibiotika pouze tehdy, když jsou jim předepsána, a pak je budou brát v plné dávce.

Poukazují také na velkou roli, kterou v zákulisí hraje živočišná výroba. Rostoucí hlad po mase zvyšuje poptávku po hospodářských zvířatech a používání antibiotik - některá z nich se dávají zvířatům, která nejsou nemocná, někdy jako náhrada za jejich chov v čistých podmínkách, uvedla Daviesivá.

„To vede k rozvoji rezistence,“ řekla, “která se pak může dostat na maso, když se prodává, a lidé ji tak získají. Může se přenést na pracovníky jatek, kteří jdou domů ke svým rodinám. A určitě se dostane i k pracovníkům na farmách a jejich rodinám.“

Většina antibiotik se z těla zvířat vyplavuje s jejich výkaly, řekl Davies. „Pokud provozujete intenzivní zemědělství, dostanou se antibiotika na pole a do splašků... To se může dostat do podzemních vod. Ale také se ukázalo, že vítr, který vane kolem, může zachytit bakterie a kousky genů, odnést je na oblohu a do mraků a ty pak naprší někam jinam.“

Podle loňské studie souvisí používání antibiotik u hospodářských zvířat s antimikrobiální rezistencí u lidí. Zjistila „extrémně vysokou“ rezistenci E. coli 73,3 % vůči aminopenicilínům, které se používají u zvířat, ale „velmi nízkou“ rezistenci 0,78 % vůči glycylcyklinům, které jsou v chovech zvířat zakázány.

U S aureus vědci zjistili rezistenci vůči makrolidům ze skupiny antibiotik ve výši 56 %, zatímco rezistence vůči vankomycinu, novějšímu antibiotiku zakázanému v chovech zvířat, byla pouze 0,22 %.

Pravidla EU na podporu lepších zemědělských postupů snížila množství antibiotik podávaných zvířatům, což mělo na odvětví jen malý dopad. V Dánsku, které je předním producentem vepřového masa, spotřebují prasata pětinu celosvětového průměru. Ve Francii, která je proslulá svými sýry, spotřebují krávy asi čtvrtinu průměru.

Alan Dangour, který vede tým pro klima a zdraví v neziskové výzkumné organizaci Wellcome, uvedl, že vědci objevující nové léčebné postupy závodí se superbakteriemi.

„Je jasné, že pokud nenajdeme další sadu antibiotik nebo reakcí na bakteriální infekce, bude stále více lidí dostávat infekce, které již nebudou reagovat na léky, které máme,“ řekl. „To je velmi nebezpečné. Představte si, že bychom se vrátili do světa před vynálezem antibiotik, kde lidé umírali nalevo, napravo i uprostřed< jen když se řízli ... do takového světa se vrátit nechceme.“

Zdroj v angličtině ZDE

1
Vytisknout
1630

Diskuse

Obsah vydání | 19. 11. 2024