Izrael zablokoval dodávky humanitární pomoci do Gazy, snaží se změnit dohodu o příměří

2. 3. 2025

 

„S koncem první fáze dohody o rukojmích a s ohledem na odmítnutí Hamásu přijmout Witkoffův nástin pokračování rozhovorů - s nímž Izrael souhlasil - rozhodl premiér Netanjahu, že od dnešního rána bude zastaven veškerý vstup zboží a zásob do pásma Gazy. Izrael nepřipustí příměří bez propuštění našich rukojmích,“ uvedl v prohlášení. „Pokud bude Hamás i nadále odmítat, bude to mít další důsledky.“

Po tomto oznámení Netanjahuův mluvčí Omer Dostri napsal v příspěvku na sociální síti: „Dnes ráno do Gazy nevjela žádná nákladní auta a v této fázi ani nevjedou.“

Existenci a podrobnosti Witkoffova plánu Washington do nedělního rána nepotvrdil. Hamás ve svém prohlášení označil pozastavení pomoci za „válečný zločin“ a porušení dohody o příměří. Uvedl, že Netanjahuovo „rozhodnutí pozastavit humanitární pomoc je laciným vydíráním, válečným zločinem a zjevným pučem proti dohodě [o příměří]“.

Během 15 měsíců trvající války mezi Izraelem a Gazou Netanjahuova vláda opakovaně popírala tvrzení humanitárních organizací, že blokuje humanitární dodávky, a velmi omezený přísun humanitární pomoci sváděla na jiné faktory. Před příměřím varovali představitelé OSN, že hrozí rozsáhlý hladomor. Během šesti týdnů první fáze příměří se dodávky vrátily na předválečnou úroveň, tedy na 600 nákladních aut denně, většinou s potravinami.

Představitelé humanitárních organizací uvedli, že i po obnovení dodávek potravin může být nedostatek pitné vody, téměř úplné zničení nemocnic a klinik v Gaze, nedostatek přístřeší uprostřed zimy a nahromadění nezpracovaných odpadních vod mezi sutinami pro přeživší 2,2 milionu obyvatel smrtelné.

Netanjahu učinil své prohlášení, které podle jeho úřadu podpořily Spojené státy, poté, co v Káhiře zkrachovaly rozhovory zaměřené na udržení příměří, které se blížily ke konci své první šestitýdenní fáze, o tom, zda má příměří postoupit do druhé fáze.

Úřad izraelského předsedy vlády již dříve v neděli uvedl, že souhlasil s přijetím toho, co označil za Witkoffův návrh na prodloužení první fáze příměří do ramadánu a svátku Pesach, které končí 20. dubna, během nichž by měla být propuštěna polovina žijících rukojmích a polovina těl těch, kteří zemřeli.

K uzavření tohoto dočasného prodloužení se v prohlášení uvádí: „Pokud bude dosaženo dohody o trvalém příměří, budou propuštěni zbývající živí a zemřelí rukojmí.“

Zatímco první fáze příměří zahrnovala především propuštění izraelských rukojmích výměnou za Palestince držené v izraelských věznicích, zvýšení dodávek pomoci a ústup izraelských jednotek z některých pozic, druhá fáze vyžaduje úplné stažení izraelských jednotek a trvalejší zastavení bojů.

Witkoffův plán, jak jej popsal Netanjahuův úřad, se zdál podobný izraelskému návrhu na šestitýdenní prodloužení první fáze příměří s propuštěním rukojmích, ale nezmiňoval se o stažení vojsk, které bylo součástí původní dohody o příměří z ledna.

Hamás uvedl, že z návrhu jasně vyplývá, že Izrael se snaží vypovědět dohodu, kterou dříve podepsal.

Hamás se jednání v Káhiře přímo neúčastní, ale koordinuje své kroky s katarskými a egyptskými představiteli, kteří sedí u jednacího stolu s americkou a izraelskou delegací. Vyjednavači opustili Káhiru v pátek večer a nic nenasvědčovalo tomu, že by se v sobotu pozdě večer znovu sešli.

Izraelské stažení vojsk by nejprve znamenalo stažení z filadelfského koridoru podél jižní hranice Gazy s Egyptem, ale takový ústup by mohl vyvolat rozpad Netanjahuovy pravicové koalice, což by si následně vynutilo nové volby, v nichž by jeho politická budoucnost byla nejistá.

Izraelští političtí analytici naznačují, že Netanjahu souhlasil s příměřím pod tlakem Donalda Trumpa. Netanjahu  si byl jistý, že dohoda nikdy nedospěje do druhé fáze. Od začátku příměří bránil izraelským vyjednavačům v jednání o druhé fázi. Witkoff nicméně trval na tom, že by měla být realizována druhá fáze dohody o příměří, aby bylo zajištěno propuštění zbývajících 59 rukojmích, z nichž pouze 25 je pravděpodobně stále naživu. Většina Izraelců si také přeje, aby vláda propuštění rukojmích považovala za svou prioritu, proti tomuto postoji se však staví izraelská krajní pravice, bez níž by se koalice nemohla udržet u moci. Pravicové strany tvrdí, že prioritou Izraele by mělo být zničení Hamásu.

Krajně pravicový izraelský ministr financí Bezalel Smotrich prohlásil, že rozhodnutí zastavit tok pomoci je „důležitým krokem správným směrem“.

S odkazem na dřívější hrozbu Donalda Trumpa, že otevře „brány pekelné“ Gaze, Smotrich uvedl v příspěvku na sociálních sítích: „Nyní musíme tyto brány co nejrychleji a nejsmrtonosněji otevřít na nepřítele, a to až do úplného vítězství.“