3. 3. 2025
Norsko zvažuje využití svého státního investičního fondu, aby dramaticky zvýšilo svou podporu Ukrajině uprostřed známek toho, že americká vojenská podpora slábne.
Norsko zvažuje využití státního investičního fondu, aby dramaticky zvýšilo podporu Ukrajině uprostřed známek toho, že americká vojenská podpora slábne.
Evropa je po ostrém střetu mezi Trumpem a Zelenským v Bílém domě v krizovém režimu a Trumpova administrativa údajně zvažuje přerušení všech vojenských dodávek na Ukrajinu.
Norsko sedí na 1,7 bilionu eur v největším státním investičním fondu na světě, včetně odhadovaných 109 miliard eur válečných zisků ze zvýšených cen plynu v letech 2022 a 2023.
Severská země dosud vynaložila na podporu Ukrajiny 3,35 miliardy eur – částku, kterou ve čtvrtek zmínili redaktoři hlavních švédských a dánských novin, jejichž země podle stejných údajů přispěly 5,41 miliardy eur a 8,05 miliardy eur.
"Norsko je jednou z mála zemí, která má k dispozici velké množství peněz, a proto musíme okamžitě znásobit naši podporu Ukrajině," řekl v sobotu lídr Liberální strany Guri Melby.
Norská podpora by se měla zvýšit "výrazně" a "rychle", uvedla v prohlášení bývalá norská konzervativní premiérka Erna Solberg. "Vláda může bezpečně předpokládat, že v parlamentu je vůle dát více," dodala.
Liberální strana a Socialistická levicová strana vyzvaly k mimořádnému parlamentnímu zasedání, ale nyní čekají na vládní návrh.
Norsko by mělo do roku 2030 vynakládat na obranu 3 % HDP, což je v současné době kolem 2 %, uvedla dnes Sylvi Listhaug, předsedkyně konzervativní Strany pokroku, která je podle posledních průzkumů druhá nejsilnější v Norsku.
Lídr Zelených, kteří mají v současné době v průzkumech 2,7 %, zopakoval svůj návrh, aby Norsko přislíbilo Ukrajině 85,5 miliardy eur.
"Norsko patří mezi největší dárce Ukrajině. Dosud jsme vyčlenili nejméně 167 miliard norských korun (14,7 miliardy eur) na podporu do roku 2030," řekl EurActivu mluvčí ministerstva zahraničí.
Dlouhodobý charakter investic oceňuje Ukrajina a spojenci NATO, dodal mluvčí. "Pro rok 2025 jsme na základě dohody napříč stranami v norském parlamentu dosud přislíbili a přidělili 35 miliard korun."
"Brzy předložíme návrh na zvýšení podpory Ukrajiny parlamentu," řekl premiér Jonas Gahr Støre, který se také zúčastnil setkání evropských lídrů v Londýně.
Od roku 2001 Norsko pečlivě dodržuje rozpočtové pravidlo, že každý rok neutrácí více než 4 % a poté 3 % svého státního investičního fondu. Toto pravidlo zavedl první kabinet Jense Stoltenberga se širokou podporou napříč stranami. Stoltenberg, známý jako bývalý generální tajemník NATO, je nyní norským ministrem financí, právě když se toto pravidlo dostává pod drobnohled.
V Norsku se prosazuje myšlenka aktivnějšího využití fondu na podporu Ukrajiny a evropských výdajů na obranu.
Jednou z myšlenek je převést zhruba 300 miliard eur ze 450 miliard eur v likvidních dluhopisech fondu na evropské obranné dluhopisy, a to za podmínky, že tyto peníze budou použity výhradně na budování evropské obrany.
V pátek Solberg řekla, že Norsko musí zvýšit používání "ropných peněz" ke zlepšení obrany země. Vysoce postavení členové její strany dříve volali po přísnějších pravidlech pro to, jak mohou být peníze utraceny.
"Mír je důležitější než krátkozrakost a inflace," řekla.
Stoltenberg však varoval před manipulací s rozpočtovým pravidlem. "Je to nebezpečná myšlenka porušit rozpočtové pravidlo a dát Ukrajině více peněz," řekl 7. února.
I bez porušení pravidla má Norsko hluboko do kapsy.
"V současné době máme ve Stortingu návrh na zvýšení podpory o 100 miliard norských korun v letošním roce," řekl EurActivu Sveinung Rotevatn, místopředseda a odpovědný za finanční politiku Liberální strany.
Pro rok 2025 by se tak podpora Ukrajině zvýšila ze 3 miliard eur na 11,5 miliardy eur.
Norské ministerstvo zahraničí odmítlo dále komentovat, o kolik chce pomoc navýšit, a místo toho odkázalo na Støreho prohlášení.
"Je jednoznačně jasné, že celá Evropa musí přeřadit na vyšší rychlost v podpoře a politice vůči Ukrajině a v zajištění bezpečnosti v Evropě," řekl Rotevatn.
"Všechny ostatní politiky, které prosazujeme, předpokládají, že jsme svobodnou a nezávislou zemí a že máme fungující mezinárodní světový řád," řekl ministr zahraničních věcí Espen Barth Eide.
Zdroj v angličtině: ZDE
Diskuse