
Macron ve středu v televizním projevu varoval, že ruská agrese „nezná hranic“
6. 3. 2025
Francouzský prezident řekl, že Evropa se musí připravit na budoucnost bez zaručené podpory USA, a varoval, že ruská hrozba může přesáhnout hranice Ukrajiny
Francouzský prezident Emmanuel Macron varoval, že ruská agrese „nezná hranic“, nezastaví se na Ukrajině a představuje přímou hrozbu pro Francii a Evropu, které se musí připravit na případ, že USA Evropu přestane podporovat.
„Chci věřit, že USA zůstanou na naší straně,“ řekl Macron v televizním projevu ve středu pozdě večer. „Ale musíme být připraveni, pokud tomu tak nebude,“ dodal.
Macron se snažil uklidnit to, co jeho úřad označil za znepokojení voličů ohledně ukrajinské krize, evropské bezpečnosti a hrozby transatlantické obchodní války poté, co Trump pozastavil americkou podporu Ukrajině a také pohrozil uvalením cel na zboží z EU v návaznosti na cla uvalená na Čínu, Mexiko a Kanadu.
Macron to řekl francouzské veřejnosti v televizním projevu v hlavním vysílacím čase: „Dnes k vám mluvím kvůli mezinárodní situaci a jejím důsledkům pro Evropu ..... Vím, že máte oprávněné obavy tváří v tvář historickým událostem, které otřásají světovým řádem. Válka na Ukrajině, která si vyžádala téměř milion mrtvých a zraněných, pokračuje se stejnou intenzitou. Spojené státy, náš spojenec, změnily svůj postoj k této válce, méně podporují Ukrajinu a nechávají přetrvávat pochybnosti o tom, co bude následovat.“
Uvedl, že stále „brutálnější“ svět vstupuje do „nové éry“ a „bylo by šílenstvím zůstat v tomto nebezpečném světě divákem“.
Macron uvedl, že Francie a Evropa musí Ukrajině nadále pomáhat „vzdorovat, dokud Ukrajina nebude schopna vyjednat s Ruskem mír, který bude pevný pro ni i pro nás všechny“. Řekl, že žádná cesta k míru nemůže vést přes „opuštění Ukrajiny“.
V nepřímé narážce na Trumpovy pokusy donutit Ukrajinu k mírovým jednáním s Ruskem dodal: „Mír nelze uzavřít za žádnou cenu.“
Dodal, že: „Kdo dnes může věřit, že by se Rusko zastavilo na Ukrajině?“.
Macron uvedl, že případné nasazené evropské síly nebudou bojovat dnes nebo na frontě, ale budou tam, aby zaručily případný mír na Ukrajině, jakmile bude podepsán.
Řekl také, že bude s evropskými partnery diskutovat o rozšíření francouzského jaderného odstrašení na další země kontinentu, ale že rozhodnutí a kontrola vždy zůstanou v rukou francouzského prezidenta.
Macron prohlásil: „Ano, hrozba z východu se vrací, a proto by se o budoucnosti Evropy nemělo rozhodovat ve Washingtonu nebo v Moskvě. A nevinnost těchto 30 let od pádu Berlínské zdi je pryč.“
Řekl, že Francie a Evropa se musí připravit i na cla na evropské zboží, a toto rozhodnutí označil za „nepochopitelné, stejně tak pro americkou ekonomiku jako pro naši“. Řekl, že Francie a Evropa budou reagovat, ale doufá, že se jim podaří Donalda Trumpa odradit.
Ve čtvrtek se na bruselském obranném summitu k 27 lídrům EU osobně připojí ukrajinský prezident Volodmyr Zelenskyj.
Evropští lídři zintenzivňují diplomatické úsilí poté, co Trump po třech letech od invaze nařídil pozastavit veškerou kritickou vojenskou pomoc USA Ukrajině proti Rusku, a to po výbušné veřejné konfrontaci se Zelenským v Oválné pracovně minulý týden.
Po svém středečním projevu Macron přivítal maďarského premiéra Viktora Orbána na pracovní večeři v Elysejském paláci uprostřed intenzivních příprav na čtvrteční summit EU o obraně a podpoře Ukrajiny.
Vedoucí představitelé EU zvažují vážnou perspektivu, že USA stáhnou dlouhodobější podporu Kyjeva a v širším smyslu i svých evropských spojenců. Na summitu se bude jednat o masivním navýšení evropských výdajů na obranu, které by mělo vykompenzovat očekávaný pokles transatlantické podpory za Trumpovy vlády. Vedle ukrajinské krize budou vedoucí představitelé EU jednat o návrhu Evropské komise půjčit až 150 miliard eur členským státům v rámci plánu vyzbrojování.
Konsensus ve všech těchto otázkách není jednoduchý. Orbán je obdivovatelem nejen Trumpa, ale i Putina, a opakovaně porušil jednotnou frontu EU ohledně Ukrajiny. Maďarský vůdce - jeden z nejbližších spojenců Trumpa a Moskvy v EU - na začátku tohoto týdne uvedl, že v posledních dnech se projevila „transatlantická roztržka“ ohledně ruské invaze na Ukrajinu.
Řekl to na brífinku: „Někteří chtějí válku a jiní mír. To je výzva, které budeme muset ve čtvrtek čelit.“ Uvedl, že této výzvě bude muset čelit již ve středu, a to ve zjevné narážce na plánovanou večeři s Macronem.
Obvinil evropské lídry, kteří se o víkendu sešli v Londýně, aby podpořili Kyjev, že se rozhodli, „že válka na Ukrajině musí pokračovat“.
Jeden z představitelů Elysejského paláce uvedl, že Francie je „inkluzivní“ a „mluví ke všem“ a čtvrteční summit považuje za „nový moment v upevňování evropské jednoty“.
Úředník uvedl, že Francie bude prosazovat „nutnost, aby Ukrajina byla plně zapojena do jakékoli diskuse o své budoucnosti. To je zřejmé, ale je třeba na to pamatovat, respektovat to a plně to zohlednit“.
Zdá se, že Macron, jehož popularita klesla během vnitropolitické krize vyvolané tím, že vyhlásil předčasné volby, zažívá na pozadí ukrajinské diplomacie a prvních kroků Trumpovy administrativy mírný nárůst podpory mezi voliči. Jeden z průzkumů po Macronově nedávné návštěvě Washingtonu ukázal zlepšení jeho hodnocení důvěry mezi francouzskými voliči.
Snaha o zvýšení francouzských výdajů na obranu se však kryje s vládním bojem o snížení rozpočtového deficitu.
Diskuse