Plán ochrany vzdušného prostoru Ukrajiny pod evropským vedením by mohl zastavit ruské raketové útoky
6. 3. 2025
Návrh Sky Shield vypracovaný vojenskými experty by fungoval odděleně od NATO a nasadil by 120 stíhaček
Podle plánu vypracovaného vojenskými experty by mohly být nasazeny evropské vzdušné síly o 120 stíhačkách, které by chránily oblohu před ruskými útoky na Kyjev a západní Ukrajinu, aniž by nutně vyvolaly širší konflikt s Moskvou.
Podle jeho zastánců by Sky Shield byla zóna vzdušné ochrany pod evropským vedením provozovaná odděleně od NATO, která by zastavila ruské útoky řízenými střelami a drony na města a infrastrukturu a mohla by fungovat jako součást „příměří na obloze“, které tento týden navrhl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.
Pokrývalo by tři fungující ukrajinské jaderné elektrárny a města Oděsa a Lvov, nikoli však frontu nebo východ země - a podle nově zveřejněného dokumentu by mohlo „dosáhnout většího vojenského, politického a socioekonomického dopadu než 10 000 evropských pozemních vojáků“.
Mezi zastánce patří Philip Breedlove, bývalý generál amerického letectva a vrchní velitel NATO v Evropě, a sir Richard Shirreff, bývalý generál britské armády a zástupce vrchního velitele NATO na počátku minulého desetiletí, a také bývalý polský prezident Aleksander Kwaśniewski.
Další podporovatel, Gabrielius Landsbergis, bývalý litevský ministr zahraničí, ve svém prohlášení uvedl: „Zavedení Sky Shield by bylo důležitou součástí posílení Evropy, která by účinně a efektivně zaručila bezpečnost Ukrajiny.“
Ačkoli se od února 2022, kdy Rusko zahájilo plnohodnotnou invazi na Ukrajinu, o variantách návrhu diskutovalo, aniž by došlo k pokroku, čerstvá verze plánu získala tento týden nový impuls po pátečním ostrém setkání Zelenského s americkým prezidentem Donaldem Trumpem.
Od té doby USA zastavily vojenskou pomoc a omezily sdílení zpravodajských informací s Kyjevem, což v Evropě vyvolalo rychlé uvědomění, že kontinent bude muset převzít iniciativu v podpoře Ukrajiny, dokud válka pokračuje, a poskytnutím bezpečnostních záruk zemi v rámci jakékoli mírové dohody.
Sky Shield byl vypracován bývalými plánovači RAF ve spolupráci s ukrajinskými ozbrojenými silami a byl předložen evropským ministerstvům obrany. Evropští představitelé však zatím neprojevili žádnou skutečnou ochotu schválit hlídkování na ukrajinském nebi v době, kdy válka pokračuje.
Zúčastněné strany se domnívají, že tempo událostí v posledním týdnu znamená, že myšlenky na ochranu části ukrajinského vzdušného prostoru mohou nyní získat novou podporu, ačkoli plán také slouží ke zdůraznění toho, jak důležitá a účinná by byla ochrana vzdušného prostoru jako součást poskytování bezpečnostních záruk Kyjevu v případě příměří.
V západních politických kruzích panují obavy, že by hrozilo, že se stíhací letouny členských států NATO dostanou přímo do konfliktu s Ruskem, což by mohlo vést k nebezpečné eskalaci nepřátelských akcí, pokud by bylo napadeno nebo sestřeleno letadlo jedné ze stran.
Zastánci tohoto plánu však tvrdí, že „riziko pro piloty Sky Shield je nízké“, protože Moskva se od počátku roku 2022 neodvážila létat se svými bojovými letouny mimo stávající frontové linie. Faktické oddělení od ruských letadel by podle tvůrců schématu činilo „více než 200 km“.
Rusko běžně útočí na Ukrajinu raketami a bezpilotními letouny dlouhého doletu a panuje přesvědčení, že hlídky stíhaček by mohly Kyjevu pomoci je eliminovat. Jejich vyřazení je zátěží pro stávající kyjevskou protivzdušnou obranu, z níž některé - především stíhačky Patriot - jsou vyráběny v USA a na jejichž zásobování se vztahuje zákaz Bílého domu.
Ve středu ukrajinská armáda uvedla, že Rusko vypustilo 181 dronů a čtyři rakety. Ačkoli většina dronů byla sestřelena, ve městě Oděsa na jihu země byl zabit jeden člověk a v regionu byla napadena infrastruktura, uvedly místní úřady.
Diskuse