Hamás odmítá Trumpovo ultimátum a sděluje, že rukojmí propustí jen výměnou za trvalé příměří
6. 3. 2025
čas čtení
19 minut
Americký prezident vydal skupině ultimátum, v němž ji vyzval k okamžitému propuštění rukojmích.
Trump zveřejnil nové ultimátum Hamásu, USA zahájily přímé rozhovory se skupinou
Hamás Trumpovu hrozbu smetl ze stolu a prohlásil, že rukojmí propustí pouze výměnou za trvalé příměří
Militantní skupina Hamas ve čtvrtek smetla nejnovější hrozbu amerického prezidenta Donalda Trumpa a zopakovala, že zbývající izraelská rukojmí propustí pouze výměnou za trvalé příměří v pásmu Gazy.
Hamás obvinil Trumpa a izraelského premiéra Benjamina Netanjahua, že se snaží vycouvat z dohody o příměří, kterou uzavřeli v lednu. Dohoda vyzývá k jednání o druhé fázi, v níž by rukojmí byla propuštěna výměnou za další palestinské vězně a zadržené, trvalé příměří a stažení Izraele z Gazy.
Mluvčí Hamásu Abdel-Latif al-Qanoua agentuře AP řekl, že „nejlepší cestou k osvobození zbývajících izraelských rukojmích“ jsou jednání o této fázi, která měla začít na začátku února. Zatím se uskutečnily pouze omezené přípravné rozhovory.
Ve středu Trump po setkání s osmi bývalými rukojmími vyslovil Hamásu podle svých slov „poslední varování“. Bílý dům mezitím potvrdil, že s militantní skupinou vedl bezprecedentní přímé rozhovory. Není jasné, zda rozhovory mezi USA a Hamásem dosáhly nějakého pokroku.
Zdroj v angličtině ZDE
Velká Británie ve čtvrtek rozmrazila aktiva syrské centrální banky a dalších 23 subjektů včetně bank a ropných společností, čímž zrušila sankce uvalené během prezidentství Bašára Asada
V oznámení zveřejněném na internetových stránkách britské vlády se uvádí, že subjekty včetně centrální banky, Syrské obchodní banky a Zemědělské družstevní banky byly vyřazeny ze seznamu a již nepodléhají zmrazení aktiv. Podle agentury byly ze seznamu vyřazeny také společnosti Syrian Petroleum Company, Syria Trading Oil Company (Sytrol) a Overseas Petroleum Trading.
Prozatímní syrský prezident Ahmed al-Sharaa opakovaně vyzval ke zrušení západních sankcí, které byly uvaleny s cílem izolovat Asada během občanské války. Minulý měsíc země Evropské unie pozastavily řadu sankcí vůči Sýrii.
Britské ministerstvo zahraničí neuvedlo důvod zrušení sankcí a na žádost agentury Reuters o komentář bezprostředně nereagovalo. Na žádost agentury Reuters o komentář bezprostředně nereagoval ani zástupce syrské vlády pro sdělovací prostředky.
V únoru Spojené království uvedlo, že po pádu al-Asadovy vlády upraví své sankce vůči Sýrii a zároveň zajistí, aby zmrazení majetku a zákazy cestování uvalené na členy bývalé vlády zůstaly v platnosti.
Izraelská vojenská sledovací agentura využila rozsáhlou sbírku zachycených palestinských komunikací k vytvoření výkonného nástroje umělé inteligence podobného ChatGPT, který, jak doufá, zlepší její špionážní schopnosti
Společné vyšetřování s izraelsko-palestinskou publikací +972 Magazine a hebrejsky psaným listem Local Call zjistilo, že izraaelská jednotka 8200 vycvičila model umělé inteligence k porozumění mluvené arabštině pomocí velkého množství telefonních rozhovorů a textových zpráv, které získala při rozsáhlém sledování okupovaných území.
Podle zdrojů obeznámených s projektem začala jednotka vytvářet model, aby vytvořila sofistikovaný nástroj podobný chatbotu, který by byl schopen odpovídat na otázky týkající se sledovaných osob a poskytovat náhled na obrovské objemy dat ze sledování, které shromažďuje.
Elitní odposlouchávací agentura, která je svými schopnostmi srovnatelná s americkou Národní bezpečnostní agenturou (NSA), urychlila vývoj systému po zahájení války v Gaze v říjnu 2023. Model se cvičil ještě v druhé polovině loňského roku. Není jasné, zda byl již nasazen.
Úsilí o vytvoření velkého jazykového modelu (LLM) - systému hlubokého učení, který generuje text podobný lidskému - bylo částečně odhaleno v málo vídané veřejné přednášce bývalého technologa vojenské rozvědky, který uvedl, že na projekt dohlížel.
„Snažili jsme se vytvořit co největší soubor dat [a] shromáždit všechna data, která kdy stát Izrael měl v arabštině,“ řekl bývalý úředník Chaked Roger Joseph Sayedoff posluchačům na loňské konferenci o vojenské umělé inteligenci v Tel Avivu. Model podle něj vyžadoval „psychotické množství“ dat.
Existenci LLM potvrdili tři bývalí zpravodajští úředníci, kteří byli s touto iniciativou obeznámeni, a podělili se o podrobnosti o jeho konstrukci. Několik dalších zdrojů popsalo, jak jednotka 8200 používala modely strojového učení menšího rozsahu v letech před spuštěním ambiciózního projektu - a jaký účinek již taková technologie měla.
Mehdi Yarrahi, známý íránský protestní zpěvák, který vystupoval proti přísným pravidlům oblékání žen v zemi, dostal 74 ran bičem jako součást dohody o ukončení trestního řízení proti němu.
Yarrahi byl původně odsouzen v lednu 2024 za to, že jednal protiprávně, když v září 2023 vydal protestní píseň s názvem Tvůj šátek (Roo Sarito) k prvnímu výročí povstání „Ženy, život, svoboda“.
Během povstání také skládal písně a na Instagramu ho sleduje více než 1 milion lidí.
V té době Yarrahi napsal na Twitteru
„Jsem připraven přijmout trest 74 ran bičem, a přestože toto nelidské mučení odsuzuji, nepodávám žádnou žádost o jeho zrušení.“
Zprávu o bičování sdílela ve středu Zahra Minouei, zpěvákova právnička.
Minoueiová ve středu napsala na |tweitteru, že byla vykonána poslední část trestů vynesených teheránským revolučním soudem.
Yarahi napsal na Instagram:
"Přinesli jste sklo, abyste rozbili náš kámen. Děkujeme za vaši stálou podporu, drazí, a upřímnou společnost vážených právníků Mustafy Niliho a Zahry Minoui. Kdo není ochoten zaplatit cenu za svobodu, ten si svobodu nezaslouží. Přeji vám svobodu.“
Zpráva o bičování ve středověkém stylu vyvolala na íránských sociálních sítích všeobecné pobouření.
Hamás obvinil Donalda Trumpa, že se snaží podkopat vratkou pauzu v bojích v Gaze svým posledním zásahem v regionu: novým a ostrým ultimátem, v němž skupině vzkazuje, aby propustila všechna rukojmí.
Militantní islamistická organizace uvedla, že Trumpovy hrozby představují podporu pokusů izraelského premiéra Benjamina Netanjahua odstoupit od dohody o příměří.
„Tyto hrozby komplikují situaci ... a povzbuzují [Izrael], aby se vyhnul plnění jejích podmínek,“ uvedl ve čtvrtečním prohlášení mluvčí Hamásu Hazem Qasim.
Ve středečním příspěvku na sociálních sítích Trump Hamásu vzkázal, aby „propustil všechna rukojmí teď, ne později, a okamžitě vrátil všechna mrtvá těla lidí, které jste zavraždili, jinak je pro vás konec“.
Boje v Gaze jsou od 19. ledna zastaveny na základě příměří sjednaného s podporou USA a katarských a egyptských prostředníků a Hamás vyměnil 33 izraelských rukojmích a pět Thajců za přibližně 2 000 palestinských vězňů a zadržených osob.
První fáze příměří však skončila v sobotu a rozhovory o druhé fázi uvázly na mrtvém bodě.
Příspěvek amerického prezidenta přišel několik hodin poté, co Bílý dům potvrdil, že USA zahájily přímá jednání s Hamásem, čímž by mohly obejít Izrael a zajistit propuštění amerických rukojmích, které tato skupina stále zadržuje.
„'Šalom Hamás' znamená Ahoj a Sbohem,“ napsal Trump ve svém středečním příspěvku na sociální síti ve zjevné narážce na zahájení přímých rozhovorů s touto skupinou.
Oficiální izraelská reakce na tento vývoj se ve středu pozdě večer omezila na prohlášení o jedné větě, v němž se uvádí, že „Izrael vyjádřil USA svůj postoj k přímým rozhovorům s Hamásem“.
Izraelská vláda zahájila řízení o odvolání generální prokurátorky Gali Baharav-Miara, hlasitou kritičku premiéra Benjamina Netanjahua, s odvoláním na „dlouhodobé neshody“
V dopise zveřejněném ve středu pozdě večer ministr spravedlnosti Jariv Levin uvedl, že důvodem tohoto kroku je „nevhodné chování a existence významných a dlouhodobých neshod mezi vládou a generální prokurátorkou“.
Ministr také nepřímo obvinil Baharav-Miarovou, první izraelskou generální prokurátorku, z politizování její pozice právní poradkyně vlády. „Právní poradenství odráží stanovisko práva“, uvádí se v dopise, a nemělo by být ‚poradenstvím, které slouží jako politický nástroj, zneužívající její postavení k politickým účelům, aby zcela paralyzovalo práci vlády‘.
Levin podal návrh na vyslovení nedůvěry tajemníkovi kabinetu, což je součástí procesu, který by podle komentátorů mohl dojít až k izraelskému nejvyššímu soudu, informuje agentura AFP.
Baharav-Miara, zarytá obhájkyně nezávislosti soudnictví, často zastávala postoje, které byly v rozporu s postoji Netanjahuovy vlády.
Když se premiér po svém sesazení v roce 2022 vrátil k moci, Baharav-Miara varovala, že legislativní program jeho nové vlády hrozí proměnit Izrael v „demokracii podle jména, ale ne podle podstaty“. V březnu 2023 obvinila Netanjahua, že jednal „nezákonně“, když prosazoval kontroverzní soudní reformy, které vyvolaly politický rozkol a masové protesty.
Po zahájení války v Gaze kritizovala nerovné prosazování povinné vojenské služby v Izraeli kvůli dlouhodobým výjimkám pro ultraortodoxní židovské muže, informuje agentura AFP.
Vůdce opozice Jair Lapid ve středu naznačil, že za pokusem o její propuštění stojí její kritika vládního postoje k izraelské ultraortodoxní komunitě. „Řekla jim jen dvě věci, které musí udělat: přijmout neplatiče a přestat převádět korupční prostředky ultraortodoxním pod stolem. Proto ji chtějí sesadit,“ napsal Lapid na Twitteru.
Syrský ministr zahraničí slíbil, že zemi rychle zbaví chemických zbraní, které v ní zůstaly po pádu vlády Bašára Asada, a obrátil se na mezinárodní společenství s žádostí o pomoc.
Asaad Hassan al-Shaibani promluvil během jednání za zavřenými dveřmi v Organizaci pro zákaz chemických zbraní (OPCW) v Haagu, kde se stal prvním syrským ministrem zahraničí, který vystoupil před odzbrojovací agenturou.
Po útoku plynem sarin, při němž v roce 2013 zahynuly stovky lidí, se Sýrie vedená Asadem připojila k agentuře na základě dohody mezi USA a Ruskem a bylo zničeno 1 300 tun chemických zbraní a prekurzorů.
Tři vyšetřování - společným mechanismem OSN a OPCW, vyšetřovacím a identifikačním týmem OPCW a vyšetřováním válečných zločinů OSN - však dospěla k závěru, že syrské vládní síly pod Asadovým vedením použily během občanské války při útocích, při nichž byly zabity nebo zraněny tisíce lidí, nervově paralytickou látku sarin a barelové bomby s chlorem.
V rámci svého členství se měl Damašek podrobit inspekcím, ale více než deset let bylo OPCW bráněno v odhalení skutečného rozsahu jeho programu chemických zbraní.
„Sýrie je připravena ... vyřešit tento desetiletí starý problém, který nám vnutil předchozí režim,“ řekl al-Šajbání delegátům.
„Právní závazky vyplývající z porušení jsme zdědili, nikoliv vytvořili. Nicméně naším závazkem je odstranit vše, co z nich mohlo zůstat, ukončit toto bolestné dědictví a zajistit, aby se Sýrie stala státem, který se přizpůsobí mezinárodním normám.“
Izraelská agentura pro vnitřní bezpečnost Šin Bet uvedla, že politika Benjamina Netanjahua byla jednou ze základních příčin útoku ze 7. října 2023, při němž Hamás a další ozbrojenci zabili přibližně 1 200 Izraelců.
Ve své zprávě o útoku ze 7. října Šin Bet přiznala vlastní odpovědnost a připustila, že si byla vědoma varovných signálů, že Hamás plánuje operaci, ale agentura, známá také jako Všeobecná bezpečnostní služba (GSS), nepochopila rozsah, načasování a místo plánovaného útoku.
Zpráva však také tvrdí, že řada izraelských vládních opatření pomohla připravit půdu pro útok Hamásu.
Mezi hlavními důvody, které vedly k posílení vojenské síly Hamásu před útoky, uvádí osmistránkové veřejné shrnutí zprávy izraelskou „politiku klidu“ vůči této skupině, čímž zřejmě míní politiku zdrženlivosti při použití síly, která má udržet vojenské schopnosti Hamásu pod kontrolou. Zpráva rovněž uvádí Netanjahuův souhlas s tokem finančních prostředků z Kataru do Gazy, což je politika, jejímž cílem je rozdělit Palestince podporou Hamásu na úkor palestinského státu.
Zpráva Šin Bet rovněž poukázala na každodenní židovské modlitby, které se v posledních letech konají v areálu kolem jeruzalémské mešity al-Aksá, který Židé znají jako Chrámovou horu. Tyto modlitby porušují 58 let starou dohodu s Jordánskem, podle níž se v al-Aksá a na esplanádě kolem ní mohou modlit pouze muslimové, ale zasazoval se o ně bývalý ministr národní bezpečnosti vládní koalice Itamar Ben-Gvir.
Zpráva uvádí, že „k náchylnosti Izraele k útokům přispěla kumulativní váha porušování práv na Chrámové hoře, zacházení s [palestinskými] vězni a pocit, že izraelská společnost byla oslabena v důsledku poškození sociální soudržnosti“.
Šin Bet tvrdila, že nepodcenila Hamás a jeho touhu provést velký útok z Gazy tím, že překoná izraelská opevnění kolem pobřežního pásma. Bezpečnostní agentura uvedla, že tomuto plánu dokonce dala krycí název Hradby Jericha, ale nevedlo to ke zvýšení bezpečnosti.
Charitativní kuchyně na okupovaném Západním břehu Jordánu rozšířila svůj obvyklý provoz, aby pomohla vysídleným Palestincům, kteří se snaží oslavit muslimský svatý měsíc ramadán, informuje agentura Associated Press (AP).
Izraelská vojenská razie zahájená před několika týdny vyhnala z regionu více než 40 000 lidí. Mnozí z nich nemají přístup ke kuchyním, jsou odděleni od svých komunit a snaží se oslavit konec každodenního půstu tradičně bohatým jídlem.
Charitativní kuchyně Jásira Arafata ve městě Tulkarem poskytuje denně jídlo až 700 lidem, informuje agentura AP. Neplacení kuchaři v charitativní kuchyni Jásira Arafata doufají, že jejich práce poskytne trochu radosti vysídleným Palestincům, kteří se snaží oslavit muslimský svatý měsíc ramadán.
Velká Británie se připojila k Německu a Francii a varovala, že Izrael zřejmě porušuje mezinárodní právo, jestiže zastavil přísun pomoci do Gazy, která čelí „katastrofální“ humanitární krizi
Ministr zahraničních věcí David Lammy podepsal se svými francouzskými a německými kolegy společné prohlášení, v němž vyzval Izrael a Hamás ke konstruktivnímu jednání, aby se jednání o příměří vrátila na správnou cestu.
Izrael v neděli přerušil dodávky humanitární pomoci do Gazy ve snaze přimět Hamás, aby přistoupil na změnu dohody o příměří, která by umožnila propuštění rukojmích bez stažení izraelských vojsk.
Šest týdnů trvající příměří je v nejistotě a nic nenasvědčuje tomu, že by došlo k posunu směrem k druhé fázi, která měla být zahájena minulý víkend.
Ministři zahraničí ve svém společném prohlášení uvedli, že sdílejí „hluboké znepokojení“ nad rozhodnutím Izraele zastavit veškeré zboží a dodávky směřující do Gazy, což podle nich představuje riziko porušení mezinárodního humanitárního práva.
Naléhavě vyzvali Izrael a Hamás, aby se vrátily k jednacímu stolu a dohodly se na dalších fázích mírové dohody, která by přinesla trvalé ukončení nepřátelských akcí a věrohodnou cestu k dvoustátnímu řešení.
Uvedli, že je nezbytné, aby bylo zachováno příměří a aby byla bezpodmínečně propuštěna všechna izraelská rukojmí a ukončeno „ponižující“ zacházení s nimi.
„Vyzýváme izraelskou vládu, aby dodržovala své mezinárodní závazky a zajistila úplné, rychlé, bezpečné a nerušené poskytování humanitární pomoci obyvatelstvu v Gaze,“ uvádí se v prohlášení.
„To zahrnuje dodávky položek, jako je zdravotnické vybavení, přístřeší, voda a sanitární zařízení, které jsou nezbytné pro uspokojení humanitárních potřeb a potřeb včasné obnovy v Gaze, ale které čelí omezením podle izraelského seznamu 'dvojího použití'.“
Donald Trump zveřejnil nové ultimátum pro Hamás, v němž skupině vzkazuje, aby „propustila všechna rukojmí teď, ne později, a okamžitě vrátila všechna mrtvá těla lidí, které jste zavraždili, jinak je pro vás konec“.
„'Šalom Hamás' znamená Ahoj a Sbohem,“ napsal ve středu v příspěvku na sociální síti ve zjevné narážce na zahájení přímých rozhovorů s touto skupinou.
Příspěvek se objevil jen několik hodin poté, co Bílý dům potvrdil, že USA zahájily přímá jednání s Hamásem, aby potenciálně obešly Izrael a zajistily propuštění zbývajících amerických rukojmích.
Následovalo také setkání amerického prezidenta v Bílém domě se skupinou rukojmích, kteří byli nedávno propuštěni v rámci dohody o příměří v Gaze.
Trump posílil svou podporu Izraeli a odkázal na nedávné rozhodnutí poskytnout další miliardy na podporu prodeje izraelských zbraní.
„Posílám Izraeli vše, co potřebuje k dokončení práce, ani jeden člen Hamásu nebude v bezpečí, pokud neuděláte, co vám řeknu,“ napsal Trump.
„Toto je vaše poslední varování! Pro vedení je nyní čas opustit Gazu, dokud máte ještě šanci,“ napsal. „Udělejte CHYTRÉ rozhodnutí. PROPUSŤTE RUKOJMÍ HNED, JINAK VÁS POZDĚJI ČEKÁ PEKLO!“
Trump dal také jasně najevo, že by to mohlo mít následky pro celou Gazu, kde bylo prakticky veškeré obyvatelstvo vysídleno v důsledku neúprosné ofenzivní reakce Izraele na útoky Hamásu 7. října 2023.
„Lidem v Gaze: Krásná budoucnost vás čeká, ale ne pokud budete držet rukojmí. Pokud tak učiníte, jste MRTVÍ!“
Trumpův komentář přišel několik hodin poté, co Karoline Leavittová, tisková mluvčí Bílého domu, uvedla, že úředníci vedli „pokračující rozhovory a diskuse“ s představiteli Hamásu v rámci vratké dohody o příměří.
Leavittová novinářům řekla, že rozhovory byly konzultovány s Izraelem a že zvláštní vyslanec USA Adam Boehler „má pravomoc mluvit s kýmkoli“, když „jsou v sázce americké životy“.
Zdroj v angličtině ZDE
1590
Diskuse