Britské listy plně závisejí na finančních příspěvcích čtenářů. Prosíme, přispějte. ➥

Rusko po rozhovoru Trumpa a Putina souhlasí s omezeným příměřím v oblasti infrastruktury a energetiky na Ukrajině, sděluje Bílý dům

18. 3. 2025

čas čtení 7 minut

Podle Bílého domu se obě strany dohodly na „technických jednáních“ o příměří na moři a budoucím úplném příměří

Rusko souhlasí s omezeným příměřím v oblasti energetiky a infrastruktury na Ukrajině, sděluje Bílý dům

Rusko souhlasilo s omezeným příměřím v oblasti energetiky a infrastruktury na Ukrajině v rámci iniciativy vedené Spojenými státy s cílem ukončit ruskou invazi na Ukrajinu, potvrdil Bílý dům.

V prohlášení zveřejněném po telefonátu Donalda Trumpa s Vladimirem Putinem Bílý dům uvedl, že se obě strany dohodly na „technických jednáních“ o námořním příměří a dále na úplném příměří a trvalém míru.

„Tato jednání budou zahájena okamžitě na Blízkém východě,“ uvedl Bílý dům.

Trump a Putin se rovněž „shodli, že budoucnost se zlepšenými bilaterálními vztahy mezi USA a Ruskem má obrovské výhody“, s „obrovskými ekonomickými dohodami a geopolitickou stabilitou“.

Komuniké ohledně telefonátu prezidenta Donalda J. Trumpa s prezidentem Vladimirem Putinem

Prezident Trump a prezident Putin dnes hovořili o potřebě míru a příměří ve válce na Ukrajině. Oba lídři se shodli, že tento konflikt musí skončit trvalým mírem. Zdůraznili rovněž potřebu zlepšení dvoustranných vztahů mezi Spojenými státy a Ruskem. Krev a bohatství, které Ukrajina i Rusko v této válce vynakládají, by bylo lepší vynaložit na potřeby jejich obyvatel.

Tento konflikt neměl nikdy začít a měl být již dávno ukončen upřímným mírovým úsilím v dobré víře. Vedoucí představitelé se dohodli, že posun k míru bude zahájen příměřím v oblasti energetiky a infrastruktury, jakož i technickými jednáními o zavedení námořního příměří v Černém moři, úplného příměří a trvalého míru. Tato jednání budou na Blízkém východě zahájena okamžitě.

Vedoucí představitelé hovořili obecně o Blízkém východě jako o regionu potenciální spolupráce s cílem zabránit budoucím konfliktům. Dále jednali o potřebě zastavit šíření strategických zbraní a budou se angažovat ve spolupráci s dalšími subjekty s cílem zajistit jejich co nejširší uplatnění.

Oba vedoucí představitelé sdíleli názor, že Írán by nikdy neměl být schopen zničit Izrael. Oba vedoucí představitelé se shodli na tom, že budoucnost se zlepšenými dvoustrannými vztahy mezi Spojenými státy a Ruskem má obrovské perspektivy. To zahrnuje obrovské hospodářské dohody a geopolitickou stabilitu, až bude dosaženo míru.

Putin souhlasí s třicetidenním příměřím v oblasti energetické infrastruktury, ale pro další pokrok zůstává dlouhý seznam podmínek a požadavků

Komuniké Kremlu v ruštině je obsáhlejší a dává nám nahlédnout do Putinových argumentů - a dlouhého seznamu podmínek a požadavků z jeho strany.

Uvádí se v něm, že ruská strana „nastínila řadu významných bodů“, které vyžadují další zvážení, včetně „účinné kontroly“ nad jakýmkoli příměřím na linii konfliktu, a požadavku Ruska na zastavení mobilizace Ukrajinců a přezbrojování jejich ozbrojených sil spolu s širším požadavkem na „odstranění hlavních příčin krize“.

Prohlášení rovněž doplnilo „klíčovou podmínku“ Moskvy, aby se zabránilo další eskalaci konfliktu, o požadavek „úplného zastavení“ zahraniční vojenské pomoci a sdílení zpravodajských informací pro Ukrajinu.

Komuniké však potvrzuje, že Putin souhlasil s 30denním příměřím v oblasti energetické infrastruktury, a uvádí, že ruský vůdce již vydal příslušné příkazy.

V textu Kremlu se rovněž uvádí, že Putin „konstruktivně reagoval“ na návrh příměří na moři, přičemž se očekávají další jednání o této otázce.

V prohlášení se rovněž uvádí, že Putin informoval Trumpa o plánech na rusko-ukrajinskou výměnu 175 válečných zajatců na každé straně a „jako gesto dobré vůle“ o dalším propuštění 23 „vážně zraněných“ ukrajinských vojáků.

Komuniké se rovněž týkalo jejich jednání o Blízkém východě a Rudém moři, jakož i širšího úsilí o „normalizaci dvoustranných vztahů“.

Rusko a Ukrajina si vymění 175 válečných zajatců, tvrdí Kreml

Kreml potvrzuje, že oba lídři se dohodli, že si Ukrajina a Rusko vymění 175 válečných zajatců.

Tyto první zprávy uvádějí, že se dvojice dohodla na „zřízení expertních skupin pro ukrajinské urovnání“, které budou na této otázce dále pracovat.

Rovněž uvádějí, že oba jednali o Blízkém východě a energetice.

Šéf štábu Volodymyra Zelenského Andrij Jermak v úterý, ještě před telefonátem Trumpa a Putina, stanovil takzvané „červené linie“ Kyjeva.

„Ukrajina nebude jednat o neutrálním statusu ani o snížení počtu našich ozbrojených sil. Nikdy neuznáme žádné dočasně okupované území za ruské,“ napsal na Telegramu.

Evropští lídři uvítali první krok k příměří a znovu zdůraznili, že Ukrajina se musí účastnit na jednáních

Evropští politikové trvají na tom, že musí následovat úplné příměří - a nesmí se rozhodovat bez Ukrajiny a přes její hlavu.

Olaf Scholz, odstupující německý kancléř, na tiskové konferenci v Berlíně s francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem uvedl, že dohoda o ukončení ruských útoků na ukrajinskou energetickou infrastrukturu je sice „dobrým začátkem“ a důležitým prvním krokem, ale „bez Ukrajiny nemůže být dohoda“.

Dalším krokem musí být úplné příměří pro Ukrajinu, a to co nejrychleji. Je samozřejmě jasné, že i na tom se oba shodneme.

Macron zopakoval potřebu ukrajinského zapojení.

Od prvního dne prosazujeme mír a toho nelze dosáhnout bez účasti Ukrajiny na jednáních.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj mezitím dorazil do Finska, kde se má setkat s vedoucími představiteli země.

Zelenskyj uvedl, že předmětem rozhovorů bude podpora obrany, investice do ukrajinské zbrojní výroby a evropská integrace, jakož i případné poučení, které by si Ukrajina mohla vzít z finských zkušeností v oblasti civilní ochrany.

Zopakoval také svou výzvu k „posílení sankcí vůči Rusku a koordinaci úsilí o důstojné ukončení války“.

Dodal, že: „Evropa musí být u jednacího stolu a o všem, co se týká evropské bezpečnosti, se musí rozhodovat společně s Evropou."

Finský prezident Alex Stubb v příspěvku na sociálních sítích uvedl, že je mu „ctí“ přivítat Zelenského a jeho manželku ve Finsku. Podle plánu návštěvy vystoupí oba lídři ve středu na společné tiskové konferenci.

V dnešním rozhovoru pro BBC News Stubb uvedl, že jakékoli budoucí bezpečnostní uspořádání pro Ukrajinu bude muset stavět na síle ukrajinské armády, kterou označil za „nejmodernější a nejsilnější v Evropě“, a dodal k tomu další evropskou pomoc „tak či onak“ a „nějakou zálohu ze strany USA“.

Zdroj v angličtině ZDE