V USA jak za stalinského komunismu

20. 3. 2025

 
Khalil byl jedním z organizátorů Kolumbijského tábora solidarity s Gazou, který byl součástí různorodé komunity, jež společně jedla, tančila, modlila se a protestovala a požadovala, aby se univerzita v době, kdy se násilí v Gaze stupňovalo, zbavila akcií společností spojených s Izraelem.

Federální imigrační úředníci, kteří Khalila zatkli, se dostali do budovy, která patřila Columbii a kde bydlel, a sdělili mu, že mu byla odebrána zelená karta, která mu umožňuje trvalý pobyt v USA. Ministerstvo vnitřní bezpečnosti ho obvinilo z vedení „aktivit spojených s Hamásem, označeným za teroristickou organizaci“, a snaží se ho deportovat, ale netvrdí, že by se dopustil nějakého trestného činu. Jeho právníci napadají jeho zadržení a případnou deportaci a uvedli, že agenti nepředložili zatykač. Khalilovo zatčení přišlo poté, co Donald Trump vyhrožoval, že bude deportovat držitele studentských víz, kteří se účastnili propalestinských protestů, což právní experti označili za hrubé porušení svobody projevu.

Nyní studenti Kolumbijské univerzity, kteří nejsou občany USA, z nichž někteří hlasitě podporovali práva Palestinců, konstatují, že si musí dávat pozor na to, s kým mluví, a cenzurovat, co říkají. Obávají se, že je budou vyslýchat deportační agenti, že jim budou odebrána víza nebo že budou zatčeni a zadrženi. Někteří mají pocit, že jsou sledováni, když se procházejí po kampusu, zatímco jiní se zdráhají navštívit rodinu nebo přátele v zámoří v případě, že jim nebude povolen návrat do USA.

„Když opouštím svůj byt, když jdu ven, jsem mnohem více všímavý a opatrný, kdo je kolem mě,“ řekl Seher Ahmed, student magisterského studia psychologie z Pákistánu. „Dnes ráno jsem si šel zaběhat a nikdy předtím jsem se tak necítil, ale měl jsem pocit, že se na mě všichni dívají.“

Ale jen několik dní před podáním žádosti o roční pracovní vízum, které by následovalo po jejím očekávaném ukončení studia letos v květnu, přestala své názory zveřejňovat a své účty změnila na soukromé. Asi nepojede na svatbu kamarádky v zahraničí pro případ, že by jí nebyl povolen návrat do USA. „Jsem asi paranoidní, ale opravdu se bojím,“ řekla.

Ahmedová, která se od patnácti let se svou matkou účastnila pochodů za práva žen v Pákistánu, začala po Khalilově zatčení vytvářet umělecké dílo: meditaci nad urdským překladem slova svoboda, modrým inkoustovým perem rozetřeným po bílém plátně. „Pocházím z muslimské země, on také. Věřím ve stejné věci jako on, ve svobodu a základní lidská práva a v to, že se prostě postavíme za místo, které právě teď potřebuje náš hlas,“ řekla Ahmedová. Její ochromující strach pramení z představy, že si americká vláda tyto hodnoty špatně vyloží jako „pro-hamasovské“ a zruší jí studentské vízum.

„Nejsme teroristé, ani nepodporujeme teroristy. Snažíme se zabránit genocidě,“ řekla Ahmedová.

Imam, postgraduální student, se do tábora vydal - jednou se svým profesorem -, aby se připojil k protestům, poslechl si řečníky včetně novináře Motaze Azaizy a poslankyně Alexandry Ocasio-Cortezové a zúčastnil se pátečních modliteb. Třicetiletý mladík navštěvoval hodiny přes Zoom nebo je úplně vynechával: cítí, že „by mohl být další“ na deportačním seznamu, aniž by věděl, co udělal špatně. Dva měsíce před promocí je rozpolcený, zda se má účastnit dalších protestů, které pokračují na akademické půdě i mimo ni na podporu Khalíla a Palestiny. „Chci něco udělat, cítím se tak beznadějně,“ řekl. „Ale také všechno, co udělám, mě bude stát větší riziko.“

11. března, tři dny poté, co Ice zatkl Khalila, se Ranjani Srinivasanová, doktorandka Kolumbijské univerzity z Indie, která se účastnila protestů v kampusu, „sama deportovala“ poté, co jí bylo zrušeno studentské vízum. Dne 13. března úřady předložily příkazy k prohlídce a prohledaly pokoje dvou studentů na kolejích v kampusu. V Newarku imigrační agenti zatkli Leqau Kordiaovou, Palestinku ze Západního břehu Jordánu, poté, co uvedli, že jí vypršelo studentské vízum.

To, že se federální agenti mohou zaměřit na studenta nebo čerstvého absolventa bez obvinění, je mrazivou připomínkou utlačovatelského prostředí, které někteří zahraniční studenti opustili. Dvaadvacetileté studentce magisterského studia z Ruska, která žije v univerzitním bytě, se při zatčení Khalila vybavily vzpomínky na policejní klepání na dveře, kdy ruská policie odvedla do armády občany mužského pohlaví na začátku ruského útoku na Ukrajinu. Řekla, že duch univerzity se změnil; nyní má pocit, že „po vás jde policejní stát“.

„Váš pokoj by měl být vaším bezpečným prostorem. Ale od toho zatčení, kdykoli v noci uslyším v kolumbijské ubytovně kroky - zdi jsou super tenké, takže slyšíte všechno -, vždycky si říkám: 'Kdo to je? Kdo je to?“ řekla.

Tento týden profesoři právnické fakulty Yaleovy univerzity varovali zahraniční studenty před hrozícím Trumpovým zákazem cestování s tím, že by se měli vyhnout odjezdu z USA nebo pokud jsou zrovna teď v zahraničí, měli by se okamžitě vrátit do USA. Brown University vydala podobné varování pro své zahraniční studenty.

Trumpova administrativa má v úmyslu dostat Columbii na lopatky: minulý týden zaslala univerzitě dopis, v němž požaduje opatření, jako je zákaz nošení roušek, zrušení katedry blízkovýchodních, jihoasijských a afrických studií a posílení pravomocí policejních orgánů na univerzitě výměnou za některou z federálních dotací ve výši 400 milionů dolarů, které jí byly odňaty poté, co podle administrativy „nečinně přihlížela přetrvávajícímu obtěžování židovských studentů“.



Prozatímní rektorka Kolumbijské univerzity Katrina Armstrongová v několika e-mailech studentům a vyučujícím zdůraznila, že je třeba „držet při sobě“. „Naše univerzita je definována principy akademické svobody, otevřeného zkoumání a respektu ke všem,“ napsala. Jeden z e-mailů odkazoval na webovou stránku veřejné bezpečnosti, kde jsou popsány protokoly pro případné návštěvy pracovníků deportačního úřadu ICE na kampusu. Někteří studenti si to však vyložili tak, že za jednání s imigračními úředníky jsou zodpovědní sami.

Během dvouletého studia sociální práce se pětatřicetiletá Miru naučila obhajovat ty, kteří potřebují pomoc. Řekla, že univerzita musí „udělat něco navíc“ a zprostředkovat jednání s těmi, kdo mají moc, aby ochránila práva svých studentů.

„Slyšela jsem spoustu lidí na Columbii říkat, že tohle je naše komunita, tak co uděláte, když vaše komunita zažívá něco takového?“ řekla Miru. „Očekávám něco víc než jen to, že nám budou posílat superdlouhé e-maily. Dokažte nám, že jsme součástí vaší komunity.“

Dne 14. března zveřejnili Khalilovi právníci video, na němž je zachycen, jak ho imigrační policisté v civilu odvádějí od jeho manželky Noor Abdallaové, občanky USA, která je v osmém měsíci těhotenství. „Jako žena cítím, že je pro ni velmi těžké myslet na to, že vychováváte své dítě bez podpory partnera,“ řekla Miru, matka dvou dívek. „Pokud deportují jejího manžela, rozdělení rodiny není dobrý nápad, takže jsem hodně přemýšlela o této malé rodině. Nemám slov.“