Česká televize není izolovaný případ. Po celém světě čelí veřejnoprávní média podobným výzvám. V Maďarsku byla veřejnoprávní média přeměněna na nástroj vládní propagandy. V Polsku se vláda pokusila ovládnout veřejnoprávní televizi a rozhlas. A ve Spojených státech jsou veřejnoprávní média jako PBS a NPR pod stálým tlakem ze strany Donalda Trumpa, který  je obviňuje z liberální zaujatosti. Tyto příklady ukazují, že veřejnoprávní média jsou klíčovým prvkem demokratické společnosti. Jsou to instituce, které poskytují nezávislé a objektivní informace, a zároveň slouží jako platforma pro kulturní a vzdělávací obsah. Bez nich bychom byli odkázáni na komerční média, která často upřednostňují zisk před pravdou.

Jednou z hlavních výhod veřejnoprávních médií je jejich relativní nezávislost na komerčních zájmech. Na rozdíl od soukromých médií, která jsou často závislá na reklamních příjmech, mají veřejnoprávní média větší prostor pro produkci kvalitního a nezávislého obsahu. Financování z koncesionářských poplatků nebo státního rozpočtu zajišťuje, že veřejnoprávní média nemusí podléhat vlivu vlastníků s možnými skrytými zájmy. Pokud by došlo k omezení zábavních pořadů na ČT, jak navrhuje hnutí ANO, vedlo by to k dalšímu posílení komerčních stanic, které často upřednostňují sledovanost před kvalitou obsahu. To by mělo negativní dopad na mediální krajinu v České republice a omezilo by pluralitu názorů.

Veřejnoprávní média, jako je Česká televize, jsou pilířem demokratické společnosti. Jejich role spočívá nejen v informování a vzdělávání, ale také v poskytování kvalitní zábavy, která přispívá k sociální soudržnosti. Snahy o omezení jejich působnosti, ať už formou zrušení zábavních pořadů nebo politickými útoky, jsou nebezpečné a mohou vést k oslabení nezávislosti médií. Je naší společenskou odpovědností chránit veřejnoprávní média před politickými zásahy a zajistit, aby mohla i nadále plnit své poslání. Bez silné a nezávislé České televize bychom přišli o jeden z klíčových nástrojů, který pomáhá udržovat demokratické hodnoty a kulturní identitu naší společnosti. 

Jedním z hlavních argumentů pro zachování zábavních pořadů na České televizi je jejich jedinečnost a kulturní hodnota. Mnoho z těchto pořadů by komerční stanice nikdy nevytvořily - buď proto, že jsou příliš nákladné, příliš kontroverzní, nebo prostě neodpovídají logice tržního prostředí, kde je hlavním cílem zisk. Zde je několik příkladů, které ilustrují, proč je zábava na ČT tak důležitá: Pořad StarDance je českou adaptací britského formátu Strictly Come Dancing, který vznikl pod hlavičkou BBC. 

Tento pořad kombinuje prvky zábavy, kultury a sportu, přičemž jeho produkce je extrémně náročná jak finančně, tak organizačně. Komerční stanice by pravděpodobně nikdy neinvestovaly do takového projektu, protože vyžaduje dlouhodobé závazky, profesionální tanečníky a choreografy, a také nákladné scénické a kostýmové řešení. Komerční stanice by možná raději vysílaly reality show s nižšími náklady.

Pořad Historie.cs je skvělým příkladem toho, jak může zábava být zároveň vzdělávací. Tento pořad kombinuje prvky dokumentu a diskuse, přičemž se zaměřuje na klíčové okamžiky české a světové historie. Jeho produkce vyžaduje odborníky, archivní materiály a často i rekonstrukce historických událostí. Komerční stanice by pravděpodobně nikdy neinvestovaly do takového pořadu, protože jeho divácká základna je omezená. Pro ČT však není hlavním cílem zisk, ale vzdělávání a kultivace společnosti. Historie.cs je důkazem, že zábava nemusí být povrchní - může být i intelektuálně stimulující.

Projekt Divadlo žije! přináší divadelní představení přímo do obývacích pokojů diváků. Tento pořad je unikátní nejen svým obsahem, ale také technickou náročností - vyžaduje profesionální kameramany, režiséry a často i složité scénické řešení. Komerční stanice by pravděpodobně nikdy neinvestovaly do takového projektu, protože divadelní představení nemají masovou přitažlivost. Pro ČT však není hlavním cílem sledovanost, ale podpora kultury a umění. Divadlo žije! je důkazem, že veřejnoprávní média mohou být mostem mezi elitní kulturou a širokou veřejností.

Česká televize má také dlouhou tradici v produkci pořadů, které se zabývají kontroverzními tématy nebo experimentují s novými formáty. Příkladem je pořad Na stojáka, který kombinuje stand-up comedy s diskusí o společenských problémech. Takové pořady by komerční stanice pravděpodobně nevysílaly, protože jsou příliš rizikové z hlediska sledovanosti a reklamních příjmů. Stejně tak experimentální formáty, jako je Hranice, který kombinuje prvky dokumentu a fikce, by pravděpodobně nikdy nevznikly na komerčních stanicích. Tyto pořady jsou však důležité, protože posouvají hranice televizní tvorby a nabízejí divákům něco nového a neotřelého.

Tyto příklady ukazují, že zábava na České televizi není jen o pobavení diváků. Je to také o kultivaci společnosti, podpoře kultury a umění, a o vytváření prostoru pro experimenty a inovace. Omezení zábavních pořadů na ČT by tedy nebylo jen útokem na televizi - bylo by to útokem na kulturu, vzdělání a demokracii. Problém veřejnoprávních médií není jen lokální záležitostí, ale součástí globálního boje za demokracii a pravdu.