Čína a Rusko touží zaplnit prázdnotu, zatímco Trump osekává média financovaná USA

19. 3. 2025

Útoky na Hlas Ameriky, Rádio Svobodná Evropa a Rádio Svobodná Asie nejenže zmrazují některé ze zpráv o zemích s těžce omezenými médii, ale přichází po letech koordinovaného úsilí Pekingu a Moskvy prosazovat svůj vlastní světonázor na globální mediální scéně.

Trump v pátek vydal exekutivní příkaz k osekání americké Agentury pro globální média s rozpočtem téměř 1 miliardy dolarů, přičemž stovky novinářů byly rychle poslány na dovolenou nebo propuštěny, v rámci jeho posledního rozsáhlého škrtu ve federální vládě.

Lisa Curtisová, která byla vysokou úřednicí v Radě národní bezpečnosti v Trumpově prvním funkčním období a působí jako předsedkyně správní rady Rádia Svobodná Evropa/Rádia Svoboda, které vzniklo za studené války, aby dosáhlo až za železnou oponu, uvedla, že uzavření této služby "ve skutečnosti pomůže našim protivníkům".

"Země jako Čína, Rusko a Írán investují stovky milionů dolarů do šíření protiamerické propagandy a dezinformací," řekla.

"Proč by se Trumpova administrativa chtěla v tomto prostředí odzbrojit?" zeptala se.

Řekla, že pro bono právní tým zpochybňuje pravomoc snížit financování, o němž má rozhodovat Kongres.

Agresivní marketing

Studie Freedom House z roku 2022, výzkumné skupiny na podporu demokracie, která rovněž zaznamenala snížení financování americkou vládou Trumpem, zjistila, že Čína celosvětově zvýšila svou mediální stopu díky strategii nabízení bezplatného nebo levného obsahu.

Zpráva uznává, že Čína dosáhla úspěchu částečně proto, že poskytla to, co média potřebovala, jako je vybavení.

Na rozdíl od často formálních oficiálních čínských médií Rusko agresivně útočí na Západ prostřednictvím vládou řízeného Sputniku a TT.

Poté co Evropané v důsledku ruské invaze na Ukrajinu v roce 2022 zakázali tyto pobočky se Rusko zaměřilo na Afriku, a to i prostřednictvím kampaní na sociálních sítích zaměřených na západní zdravotnické projekty, uvádí Global Engagement Center, protidezinformační odnož ministerstva zahraničí, která byla také nedávno uzavřena.

Po menších škrtech v rozpočtu v roce 2023 v Británii BBC ukončila dlouholeté rozhlasové služby, včetně arabštiny. Generální ředitel BBC později řekl, že ruská média převzala arabskou rozhlasovou frekvenci BBC v Libanonu.

Sarah Cooková, výzkumnice, která vedla zprávu Freedom House z roku 2022, uvedla, že to není tak jednoduché, jako kdyby Čína převzala vládu od VOA, která neuzavřela místní smlouvy stejným způsobem jako čínská média.

Velmi odlišný druh žurnalistiky by však mohl převládnout, pokud by zpravodajství v rozvojovém světě financovala Čína, a ne Spojené státy.

"I když to dělají čínská státní média, obsah je úplně jiný. Všechno je to provládní," řekla.

"Továrna na lži"

Po Trumpově kroku čínské Global Times oslavily konec "továrny na lži" VOA a Sputnik řekl, že VOA a RFE stály za "falešnými zprávami" o údajném ruském masakru civilistů na kyjevském předměstí Buča.

Kari Lakeová, buřičská Trumpova podporovatelka, která byla přivedena do americké Agentury pro globální média, to popsala jako "obrovskou hnilobu a břemeno pro americké daňové poplatníky", které nelze "zachránit".

Trump často brojí proti mediálnímu pokrytí jeho osoby a jeho administrativa označila vládou financovaná média za zastaralá, protože soukromé zpravodajské zdroje jsou snadno dostupné.

Ale USA financovaní vysílatelé běželi v desítkách jazyků a často se spoléhali na exulanty s jedinečnými zdroji ve svých domovských zemích.

Curtisová poukázala na údaj, že perskojazyčné rádio Farda každý týden oslovilo 10 % dospělé íránské populace, a na původní zprávy, včetně reportáže RFE/RL z roku 2016 o čínské vojenské základně v Tádžikistánu.

Rádio Svobodná Asie vysílá v tibetštině a ujgurštině, což je jedinečný prostor pro novináře z menšinových skupin, kteří mohou pracovat mimo omezení jak čínské vlády, tak komerčního tlaku.

"Budou se zabývat příběhy, které jiné kanály nepřevezmou, protože velká média pokrývají v širším měřítku a nemusí mít nutně tolik rodilých mluvčích," řekla Mareike Ohlbergová, vedoucí pracovnice německého Marshallova fondu, která zkoumala čínskou mediální politiku.

Ohlbergová řekla, že Čína začala globální náborovou horečku v médiích během finanční krize v roce 2008, protože viděla problémy západních komerčních médií, které dlouho hněvaly Peking kritickým zpravodajstvím.

"Viděli příležitost – nabídněme náš příběh," řekla.

"Tato expanze bude pokračovat, a to bez ohledu na toto rozhodnutí.

"Jen to usnadňuje uchycení příběhu, protože nyní existuje méně alternativ."

Zdroj v angličtině: ZDE