Channel 4 News: Žádná dohoda s Ruskem

18. 3. 2025

čas čtení 5 minut


Reportérka z Washingtonu:  Během tříletého útoku na Ukrajinu se Rusko snaží záměrně ochromit energetickou infrastrukturu země, podle některých odhadů až z 80 %. Dnes však ruský prezident prohlásil, že souhlasil s tím, že v rámci příměří Donalda Trumpa tyto údery na 30 dní zastaví. Oba prezidenti spolu dnes telefonicky hovořili asi 90 minut a Rusko uvedlo, že je odhodláno k mírovému řešení konfliktu.

Ale podmínky, které stanovilo, že výměnou za to musí Ukrajina okamžitě přestat přijímat zahraniční vojenskou pomoc a zpravodajské služby, nebude moci prezident Zelenskyj v Evropě přijmout, i když Amerika je možná přijme.

 
Zajímavé je, že tyto ruské podmínky nejsou  popsány v komuniké Bílého domu o telefonátu, které zdůrazňuje  potřebu zlepšení dvoustranných vztahů mezi Spojenými státy a Ruskem a energetického a námořního příměří v Černém moři na cestě k trvalému míru.


 

Jedná se tedy skutečně pouze o částečné příměří. Ano, Rusko možná přestane bombardovat infrastrukturu, ale pravděpodobně může pokračovat v bombardování dalších částí Ukrajiny a pokračovat v pozemní válce. Jedná se tedy vůbec o nějaký druh příměří? Což je přesně to, před čím prezident Zelenskyj varoval, že se Putin pokusí dosáhnout. Slova bez skutečného závazku k míru.

Předtím byl Zelenskyj na vojenském hřbitově ve Lvově uctít památku vojáků padlých ve válce. Na dohodu s Ruskem zatím nereagoval, ale Putin musí vědět, že Zelenskyj nikdy nebude souhlasit s tím, že přestane dostávat zbraně a zpravodajské informace od svých spojenců.

Trump šel na schůzku s Putinem s tím, že budou jednat o rozdělení ukrajinského územé. O tom dnes nebyly žádné zprávy. Aby souhlasil s příměřím, Putin v minulosti řekl, že Kyjev musí stáhnout své síly ze čtyř regionů, které Moskva nezákonně anektovala na konci prvního roku války. Doněck, Luhansk, Cherson a Záporoží, a Ukrajina a její spojenci musí tato území a Krymský poloostrov anektovaný v roce 2014 uznat za součást Ruska.

Ukrajina však trvá na tom, že se nikdy nevzdá území ani neuzná tyto regiony za ruské. 

Rozhovor mezi Trumpem a Putinem má ozvěny známé konference z roku 1945, na níž se sešli Winston Churchill, americký prezident Franklin Roosevelt a ruský prezident Josif Stalin, aby si rozdělili Evropu po 2. světové válce, když je spojovala společná touha po bezpečnosti.

Ironií osudu se toto setkání konalo na Jaltě, na Krymu, tedy právě v tom ukrajinském regionu, který Rusko v roce 2014 napadlo a anektovalo a který nyní USA údajně zvažují uznat za ruský ve snaze ukončit válku. Není to však jen Krym, na který si Rusko činí nárok. 

Trump si výsledek svého telefonátu s Putinem nepochybně připíše jako výhru, že přiměl Rusko k souhlasu s prvními fázemi příměří, výměnou zajatců a dokonce i s tvrzením Kremlu o hokejových zápasech mezi oběma národy, ale skutečný, trvalý mír se zdá být stejně vzdálený jako kdykoli předtím.


Moderátor: Jak je to tedy bráno na Ukrajině? Přejděme k naší mezinárodní redaktorce Lindsay Hilsumové, která je ve Lvově. Lindsay.

Reportérka: Krishnane, prezident Zelenskyj byl předtím tady ve Lvově. Teď odjel do Finska, které je jedním z nejbližších spojenců Ukrajiny, a tam řekl, že při jakémkoli jednání musí být přítomna Evropa, a bylo patrné, že po tomto telefonátu představitelé Francie a Německa zopakovali, že Ukrajina musí být přítomna jakémukoli jednání.

Není jasné, jaký význam měl tento rozhovor mezi prezidentem Trumpem a Putinem. Není také zcela jasné, zda Putinovo vyjádření, že má kladný postoj k myšlence přestat útočit na energetickou infrastrukturu, je reálné.

Ukrajinci nabídli bezpodmínečné třicetidenní příměří. S bezpodmínečným 30denním příměřím Putin nesouhlasil. Hovořil o podmínkách včetně toho, že zahraniční země musí přestat Ukrajinu vyzbrojovat. Ví, že na to Evropané nepřistoupí. Proto to tam dal. Protože Američané by mohli.

Ale cílem prezidenta Putina bylo vrazit klín mezi prezidenta Trumpa a jeho evropské spojence a také se pokusit Trumpa znovu oddělit od Ukrajiny. Jediná věc, kterou jste všichni zmínili a která se podle mě může klidně stát, je ten hokej. Možná na něj Vladimir Vladimirovič a Donald půjdou společně, ale nemyslím si, že tam bude Volodymyr Zelenskyj.

Moderátor: Takže co koalicei ochotných? Jsou teď mimo hru?

Reportérka: No, koalice ochotných byla vždycky mimo hru, pokud jde o prezidenta Putina, a tam jde o to, že se mluví o mírových silách. Neexistuje žádný mír, který by bylo možné udržet předtím, než budete mít nějaké mírové síly. A Rusové se vyjádřili naprosto jasně, že to nemůže být NATO. Jednání by se musela prodloužit a musela by probíhat mezi Ruskem a Ukrajinou, ne mezi prezidentem Putinem a prezidentem Trumpem. Takže si nemyslím, že k něčemu takovému dojde v dohledné době.

0
Vytisknout
1848

Diskuse

Obsah vydání | 20. 3. 2025