Skutečně umělá inteligence zvyšuje produktivitu? Důkazy jsou nejasné

16. 7. 2025

čas čtení 7 minut
V poslední době se hodně mluví – zejména mezi politiky – o produktivitě. A to z dobrého důvodu: růst produktivity práce v Austrálii je na šedesátiletém minimu, píše Jon Whittle.

Aby se to vyřešilo, svolal premiér Anthony Albanese na příští měsíc kulatý stůl k produktivitě. Ten se bude časově shodovat se zveřejněním průběžné zprávy Komise pro produktivitu, která se zabývá pěti pilíři reformy. Jednou z nich je role dat a digitálních technologií, včetně umělé inteligence (AI).

Bude to rajská hudba pro uši technologického a obchodního sektoru, který nadšeně propaguje výhody umělé inteligence v oblasti produktivity. Australská obchodní rada minulý měsíc také uvedla, že umělá inteligence je největší příležitostí ke zvýšení produktivity za celou generaci.

Co ale skutečně víme o tom, jak umělá inteligence ovlivňuje produktivitu?

Co je produktivita?

Jednoduše řečeno, produktivita je to, kolik výstupu (zboží a služeb) můžeme vyrobit z daného množství vstupů (jako je práce a suroviny). Záleží na tom, protože vyšší produktivita se obvykle promítá do vyšší životní úrovně. Růst produktivity představoval v posledních třech desetiletích 80 % růstu příjmů Austrálie.

Produktivitu lze považovat za individuální, organizační nebo národní.

Vaše individuální produktivita je to, jak efektivně řídíte svůj čas a zdroje k dokončení úkolů. Na kolik e-mailů dokážete odpovědět za hodinu? Kolik vad produktů dokážete zkontrolovat za den?

Produktivita organizace je to, jak dobře organizace dosahuje svých cílů. Kolik je například ve výzkumné organizaci vytvořeno vysoce kvalitních výzkumných prací?

Národní produktivita je ekonomická efektivita národa, často měřená jako hrubý domácí produkt připadající na odpracovanou hodinu. Je to vlastně souhrn ostatních forem. Je však notoricky obtížné sledovat, jak se změny v produktivitě jednotlivců nebo organizací promítají do národního HDP za odpracovanou hodinu.

Umělá inteligence a individuální produktivita

Rodící se výzkum zkoumající vztah mezi umělou inteligencí a individuální produktivitou vykazuje smíšené výsledky.

Do studie umělé inteligence a produktivity z roku 2025 v reálném světě se zapojilo 776 zkušených produktových profesionálů z americké nadnárodní společnosti Procter & Gamble. Studie ukázala, že jednotlivci náhodně přiřazení k používání umělé inteligence si vedli stejně dobře jako dvoučlenný tým bez ní. Podobná studie z roku 2023 se 750 konzultanty z Boston Consulting Group zjistila, že úkoly jsou díky generativní umělé inteligenci o 18 % rychlejší.

Dokument z roku 2023 informoval o raném systému generativní umělé inteligence v softwarové společnosti z žebříčku Fortune 500, kterou používá 5 200 agentů zákaznické podpory. Systém vykazoval 14 % nárůst počtu vyřešených problémů za hodinu. U méně zkušených operátorů se produktivita zvýšila o 35 %.

Umělá inteligence však ne vždy zvyšuje produktivitu jednotlivce.

Průzkum mezi 2 500 odborníky zjistil, že generativní umělá inteligence ve skutečnosti zvýšila pracovní zátěž 77 % pracovníků. Přibližně 47 % uvedlo, že neví, jak odemknout výhody produktivity. Studie poukazuje na překážky, jako je potřeba ověřovat a/nebo opravovat výstupy umělé inteligence, potřeba zvyšování kvalifikace umělé inteligence a nepřiměřená očekávání ohledně toho, co umělá inteligence dokáže.

Nedávná studie CSIRO zkoumala každodenní používání Microsoft 365 Copilot 300 zaměstnanci vládní organizace. Zatímco většina sama uvedla výhody v oblasti produktivity, značná menšina (30 %) nikoli. Dokonce i ti pracovníci, kteří hlásili zlepšení produktivity, očekávali větší přínosy z produktivity, než jaké bylo dosaženo.

Umělá inteligence a produktivita organizace

Je obtížné, ne-li nemožné, připsat změny v produktivitě organizace zavedení umělé inteligence. Podniky jsou citlivé na mnoho sociálních a organizačních faktorů, z nichž každý může být důvodem změny produktivity.

Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) nicméně odhaduje, že přínosy tradiční umělé inteligence – tedy strojového učení aplikovaného na konkrétní úkol – z hlediska produktivity na organizační úrovni činí nula až 11 %.

Souhrnný dokument z roku 2024 cituje nezávislé studie, které ukazují zvýšení produktivity organizací díky umělé inteligenci v Německu, Itálii a na Tchaj-wanu.

Naproti tomu analýza 300 000 amerických firem z roku 2022 nezjistila významnou korelaci mezi přijetím umělé inteligence a produktivitou, ale u jiných technologií, jako je robotika a cloud computing, ano. Pravděpodobným vysvětlením je, že umělá inteligence dosud neměla vliv na mnoho firem, nebo jednoduše to, že je příliš těžké rozplést dopad umělé inteligence, protože se nikdy nepoužívá izolovaně.

Zvýšení produktivity umělé inteligence může být také někdy maskováno dodatečnou lidskou prací potřebnou k trénování nebo provozu systémů umělé inteligence. Vezměte si technologii Just Walk Out od Amazonu pro obchody.

Veřejně spuštěná byla v roce 2018 a cílem bylo snížit počet pracovních sil, protože nákupy zákazníků budou plně automatizované. Údajně se však spoléhala na najmutí přibližně 1 000 pracovníků pro kontrolu kvality v Indii. Amazon označil tyto zprávy za "chybné".

V obecnější rovině se zamyslete nad neznámým počtem (ale pravděpodobně miliony) lidí placených za označování dat pro modely umělé inteligence.

Umělá inteligence a národní produktivita

Na národní úrovni je situace ještě temnější.

Je zřejmé, že umělá inteligence zatím neovlivnila národní produktivitu. Lze namítnout, že vývoj technologií vyžaduje čas, než ovlivní národní produktivitu, protože společnosti musejí zjistit, jak tyto technologie používat a zavést potřebnou infrastrukturu a dovednosti.

To však není zaručeno. Například zatímco existuje konsensus, že internet vedl ke zvýšení produktivity, účinky mobilních telefonů a sociálních médií jsou spornější a jejich dopady jsou v některých odvětvích (například v zábavě) patrnější než v jiných.

Produktivita neznamená jen dělat věci rychleji

Běžný příběh o umělé inteligenci a produktivitě je, že umělá inteligence automatizuje všední úkoly, díky čemuž urychluje dělání věcí a dává nám více času na kreativní činnosti. To je však naivní pohled na to, jak práce probíhá.

To že se dokážete rychleji vypořádat se svou doručenou poštou neznamená, že strávíte odpoledne na pláži. Čím více e-mailů odešlete, tím více jich dostanete zpět a nekonečný cyklus pokračuje.

Rychlejší neznamená vždy lepší. Někdy potřebujeme zpomalit, abychom byli produktivnější. Tehdy se rodí skvělé nápady.

Představte si svět, ve kterém umělá inteligence není jen o urychlování úkolů, ale proaktivně nás zpomaluje, aby nám poskytla prostor být inovativnější a produktivnější. To je skutečná nevyužitá příležitost s umělou inteligencí.

Zdroj v angličtině: ZDE

1
Vytisknout
1259

Diskuse

Obsah vydání | 17. 7. 2025