
Trump byl obviněn z „útoku na brazilskou demokracii“ po uvalení sankcí na soudce soudícího Bolsonara
31. 7. 2025
Příznivci brazilského prezidenta Luize Inácia Luly da Silvy odsoudili krok USA proti Alexandre de Moraesovi
Spojenci brazilského prezidenta Luize Inácia Luly da Silvy obvinili Donalda Trumpa z „přímého útoku na brazilskou demokracii“ poté, co americké ministerstvo financí uvalilo sankce na Alexandreho de Moraese, soudce Nejvyššího soudu, který je široce uznáván za pomoc při záchraně brazilské demokracie před pravicovým pučem v roce 2022.
Tento velmi kontroverzní krok USA oznámil ve středu ministr financí Scott Bessent krátce předtím, než Trump splnil svou hrozbu uvalit na brazilský dovoz 50% cla podpisem výkonného nařízení „v reakci na nedávné politiky, praktiky a kroky brazilské vlády“.
Trump částečně zdůvodnil tato cla svým rozhořčením nad údajným politickým „honem na čarodějnice“ proti svému krajně pravicovému spojenci, bývalému brazilskému prezidentovi Jairovi Bolsonarovi, který je souzen za údajnou snahu o uchopení moci po prohře v prezidentských volbách v roce 2022 proti Lulovi.
De Moraes předsedá soudu, který podle všeobecného očekávání skončí odsouzením Bolsonara k až 43 letům vězení, a také několika dalším trestním vyšetřováním Bolsonara a jeho rodiny.
Při oznámení sankcí podle Magnitského zákona Bessent obvinil De Moraese, že je „odpovědný za represivní kampaň cenzury, svévolných zadržení porušujících lidská práva a politicky motivovaných stíhání – včetně stíhání bývalého prezidenta Jaira Bolsonara“.
„Alexandre de Moraes se ujal role soudce a poroty v nezákonném honu na čarodějnice proti občanům a společnostem USA a Brazílie,“ tvrdil Bessent.
Americký ministr zahraničí Marco Rubio na Twitteru napsal: „Ať je to varováním pro ty, kteří pošlapávají základní práva svých spoluobčanů – soudní taláry vás neochrání.“
Prohlášení Bílého domu potvrzující 50% cla na brazilské zboží – i když s četnými významnými výjimkami, včetně ropy, pomerančového džusu, dřeva a letadel – uvedlo, že jsou výsledkem „politicky motivovaného pronásledování, zastrašování, obtěžování, cenzury a stíhání bývalého brazilského prezidenta Jaira Bolsonara a tisíců jeho příznivců ze strany brazilské vlády“.
Stovky tvrdých Bolsonaroových příznivců byly postaveny před soud a uvězněny za účast na pravicových nepokojích v hlavním městě Brasília 8. ledna 2023, během nichž byl napaden a vypleněn Nejvyšší soud, kongres a prezidentský palác.
Sankce oslavili Bolsonaroovi příbuzní a příznivci, kteří vidí tlak USA jako jediný způsob, jak pomoci bývalému prezidentovi uniknout vysokému trestu odnětí svobody a možná zachránit jeho politickou budoucnost. „My Brazilci nikdy nezapomeneme na váš čin [Rubio a Trump],“ napsal na Twitteru Bolsonarův syn, kongresman Eduardo Bolsonaro, který strávil poslední týdny v USA, kde loboval u Trumpovy administrativy, aby bojovala za věc jeho otce uvalením sankcí.
„Dnes mám pocit, že jsme splnili úkol, ale naše cesta tím nekončí,“ vyhrožoval Eduardo Bolsonaro ve videu na sociálních sítích.
Členové Lulovy vlády však tento krok odsoudili jako dramatické vyhrocení toho, co považují za Trumpovu křížovou výpravu za podkopání brazilské demokracie.
José Guimarães, kongresman z Lulovy levicové Strany pracujících (PT), označil sankce za „nejen urážku ministra Nejvyššího soudu, ale také přímý útok na brazilskou demokracii a suverenitu“.
„Nebudeme akceptovat zahraniční vměšování do ... našeho soudního systému,“ napsal Guimarães na X a označil sankce za „výsledek spiknutí rodiny Bolsonaro proti Brazílii“.
Gleisi Hoffmann, vysoká ministryně a jedna z nejbližších spojenců Luly, označila Trumpův krok za „násilný a arogantní čin“ a vyjádřila „absolutní odmítnutí“ „absurdního“ opatření ze strany americké vlády.
Magnitského sankce byly pojmenovány po Sergeji Magnitském, ruském daňovém právníkovi, který zemřel v moskevské věznici v roce 2009 poté, co byl uvězněn za odhalení korupce na vysoké úrovni.
Jsou používány od roku 2017 k sankcionování osob obviněných z účasti na závažném porušování lidských práv. Mezi dosavadní cíle patřili saúdskoarabští úředníci zapojení do vraždy novináře Jamala Khashoggiho v roce 2018, nikaragujští úředníci spojení s krvavým potlačením snah o svržení diktátora Daniela Ortegy, vedoucí představitelé komunistické strany zapojení do represe členů ujgurské etnické skupiny v západní Číně a vojenští velitelé v Myanmaru zapojení do údajných aktů etnických čistek.
Právní experti a aktivisté v oblasti lidských práv vyjádřili překvapení a zděšení nad tím, že takové sankce byly použity proti soudci v největší demokracii Latinské Ameriky.
Thiago Amparo, profesor mezinárodního práva a lidských práv z brazilské nadace Getulio Vargas, uvedl, že sankce odhalily „zkreslený pohled Trumpa na to, co je porušování lidských práv“.
Diskuse