Hodnocení azylové situace v Německu

18. 8. 2025

čas čtení 10 minut
 

Podařilo se Německu v posledních deseti letech „uspět“ v přijímání a integraci uprchlíků, jak kdysi tvrdila Angela Merkelová? Hodnocení azylové situace s čísly.

Na své letní tiskové konferenci 31. srpna 2015 pronesla tehdejší kancléřka Angela Merkelová (CDU) dnes již slavnou větu: „Zvládneme to.“ Tato poznámka byla učiněna v souvislosti s přijetím desítek tisíc migrantů.

 
Interpretace Merkelové prohlášení se následně značně lišily – někteří se domnívali, že vyjadřuje její přesvědčení, že Německo si s imigrací uprchlíků snadno poradí – a to bez zvláštního úsilí; možná inspirováno tehdy vznikající „kulturou vítáni“. Při pohledu zpět Merkelová řekla: „Byla to pracovní hypotéza. Byl to výraz důvěry ve vlastní schopnosti.“ A tedy apel, sebejistota a vyjádření postoje, ale ne úplný koncept.

Deset let po tomto prohlášení vyvstává otázka: Opravdu se Německu „podařilo“ přijmout a integrovat uprchlíky?

Kolik migrantů přišlo do Německa od roku 2015?

Podle Spolkového úřadu pro migraci a uprchlíky (BAMF) bylo v Německu mezi lety 2015 a 2023 podáno 2,2 milionu prvních žádostí o azyl. Nejvyšší počet byl v roce 2015, kdy bylo podáno přibližně 442 000 prvních žádostí, a v roce 2016, kdy bylo podáno přibližně 722 000 žádostí. Poté počet mírně klesal, až dosáhl svého nejnižšího bodu během pandemie koronaviru. Počet žádostí o azyl se opět zvyšoval až do roku 2023, ale v poslední době klesá.

Spolkový úřad pro migraci a uprchlíky (BAMF) zjistil, že téměř 88 procent všech žádostí o azyl, které kdy byly v Německu podány, bylo registrováno od roku 1990. Dlouhé období od roku 1953 do roku 1989 představovalo mnohem menší zbytek.

Počet nehlášených nelegálních vstupů bez žádosti o azyl není znám. S přihlédnutím k odhadům sloučení rodin a nelegálních překročení hranic je pravděpodobné, že jen během tohoto období vstoupily do Německa a hledaly ochranu přibližně tři miliony lidí. Kromě toho existují i další osoby: Ukrajinci a syrští uprchlíci, kteří požívají doplňkové ochrany namísto azylu, nejsou v žádostech o azyl zahrnuti.

Kolik uprchlíků se v současné době nachází v Německu?

K 31. prosinci 2024 napočítalo Spolkové ministerstvo vnitra přibližně 3,4 milionu uprchlíků žijících v Německu. Mezi osoby zaznamenané ve statistikách patří i odmítnutí žadatelé o azyl, kteří se v současné době nacházejí v Německu. Přibližně 2,7 milionu těchto uprchlíků požívá uznaného statusu ochrany.

Spolkový úřad pro migraci a uprchlíky (BAMF) vypočítal, že v období mezi lety 2015 a 2023 opustilo Německo opět 400 000 lidí – buď repatriací, nebo dobrovolným odchodem. Počet deportací zpočátku po roce 2015 prudce vzrostl, poté však postupně klesal, až v roce 2020 kvůli pandemii koronaviru prudce klesal. Úroveň před pandemií ještě nebyla dosažena.

Jak jsou uprchlíci ubytováni?

Uprchlíci jsou zpočátku ubytováni v centrálních přijímacích centrech a poté jsou podle zvláštních pravidel rozdělováni mezi města a okresy v Německu, které jsou za ubytování odpovědné. Tam mohou být migranti ubytováni ve sdíleném ubytování nebo decentralizovaně, například v bytech.

Ačkoli počet uprchlíků ubytovaných v kolektivním ubytování zpočátku po roce 2015 klesl, nyní se již několik let drží na podobné úrovni. Podle „Integrace médií“ hlásí řada obcí značné potíže s vystěhováním z ubytování pro uprchlíky.

V Severním Porýní-Vestfálsku a Bádensku-Württembersku se podíl uprchlíků, kteří dorazili do Německa v roce 2015 a stále žijí v uprchlických azylech, pohybuje kolem 25 procent. Krize emigrace je způsobena tím, že jen velmi málo lidí si může dovolit vlastní byt, nedostatkem bydlení a migranti jsou někdy diskriminováni na trhu s bydlením.

Situace i nadále představuje pro obce obrovské výzvy: kvůli finančním problémům, ale také kvůli odporu obyvatelstva. Například v Ludwigsburgu městská správa varuje před chaotickými podmínkami a poukazuje na „strukturální omezení“. Není zde dostatek míst v denních zařízeních ani dostatek bytů. Ani těm, kteří se nacházejí v sociální tísni, nelze přidělit bydlení.

Ne všechny obce jsou zatíženy stejně: Podíl uprchlíků v populaci se v jednotlivých okresech značně liší. Například na konci roku 2023 to bylo 10,8 procenta v Bayreuthu, ale v okrese Coburg pouze 1,3 procenta.

Jak probíhá integrace dětí a mládeže?

Mezi mnoho uprchlíků v Německu patří děti a mládež. Jen v letech 2015 a 2016 přijaly německé školy čtvrt milionu studentů z uprchlických rodin. Podle „Mediální služby pro integraci“ jsou studenti z migrantských rodin nadále silně znevýhodněni. Kromě jazykových bariér panuje ve velkých ubytovacích centrech „špatné vzdělávací prostředí“.

Zatímco do roku 2020 pocházelo z uprchlických rodin přibližně šest procent zahraničních studentů v německých školách, do roku 2022 se toto číslo zvýšilo na 43 procent. Od doby, kdy děti migrantů vstoupily do povinné školní docházky, se problémy ve třídách v obzvláště postižených regionech kvůli nedostatečným znalostem němčiny zvyšují. Například v problémových berlínských čtvrtích se nepokoje ve školách stále častěji objevují v titulcích.

Kde je to možné, dětem školního věku jsou zpočátku nabízeny přípravné kurzy. Podle Stálé konference ministrů školství a kultury spolkových zemí Spolkové republiky Německo přibližně 70 procent z nich po dvou letech úspěšně přejde do běžných škol, tj. na základní, střední, vyšší střední nebo vyšší odbornou školu. Podíl žáků navštěvujících gymnázium je výrazně nižší než u německých studentů.

Z 18 až 30letých uprchlíků se něco málo přes 40 procent účastní školení, odborné přípravy nebo již školení dokončili, uvádí studie Institutu pro výzkum zaměstnanosti (IAB). Vzhledem k tomu, že mnoho migrantů přichází do Německa bez uznané školní docházky, je zahájení učňovské praxe obtížné. Stále existuje mnoho byrokratických překážek bránících uznávání kvalifikací.

Kolik migrantů je integrováno do trhu práce?

Míra zaměstnanosti těch, kteří přišli do Německa do roku 2025, se pohybuje kolem 46 procent. Toto číslo je také tak nízké, protože statistiky zahrnují i osoby, které do Německa přijely teprve nedávno. Pokud vezmeme v úvahu pouze uprchlíky, kteří přijeli v roce 2015, míra zaměstnanosti se pohybuje kolem dvou třetin. Pracují primárně mužští uprchlíci; míra zaměstnanosti u žen je mnohem nižší.

Mezi imigranty, kteří uprchli do Německa od roku 2015 a trvale se tam usadili, v současné době pobírá občanský příjem přibližně 930 000, někteří z nich navíc k nízkoplacenému zaměstnání. Podle IAB jsou zeměmi původu nezaměstnaných především Afghánistán, Sýrie, Somálsko a Irák. Celková míra zaměstnanosti je však vyšší než v předchozích vlnách uprchlíků, například během balkánských válek.

Podle IAB (Institut pro aplikovaný výzkum v Německu) pracovalo v roce 2015 76 procent zaměstnaných uprchlíků na plný úvazek. Většina migrantů nyní pracuje jako kvalifikovaní pracovníci nebo ve vysoce kvalifikovaných povoláních. Ve srovnání se zbytkem populace však relativně vysoký počet z nich pracuje také v podpůrných povoláních. Uprchlíci nejčastěji pracují v oblasti dopravy, logistiky, výroby potravin, úklidu, cestovního ruchu, strojírenství a stavebnictví.

Kolik trestné činnosti páchají migranti?

Podle policejní statistiky kriminality (PKS) byl počet podezřelých z trestné činnosti, kteří nejsou německými občany, v roce 2024 přibližně 913 000. To odpovídá podílu téměř 42 procent všech podezřelých – osoby cizího občanství jsou tedy podezřelé neúměrně často. Podle Spolkového úřadu kriminální policie patří mezi nejčastější trestné činy napadení, sexuální trestné činy, obchod s drogami a loupeže.

V absolutních číslech byli v roce 2024 nejčastěji podezřelými cizinci Syřané, Turci a Rumuni. Pokud však tato čísla uvedete do vztahu k počtu příslušných státních příslušníků v Německu a rozdělíte je na jednotlivé trestné činy, objeví se jiný obraz, jak vypočítal psychiatr Frank Urbaniok. Migranti z Alžírska, Tuniska, Maroka a Gambie jsou například neúměrně často podezříváni z trestné činnosti.

Mezi odborníky probíhají diskuse o významu a interpretaci statistik. Spolkový úřad kriminální policie píše: „Lze předpokládat, že mnoho žadatelů o azyl vykazuje více rizikových faktorů pro různé druhy trestné činnosti. Patří mezi ně jejich životní situace v zařízeních pro první příjem, stejně jako ekonomická nejistota a zkušenosti s násilím.“

Je nyní pravda, že „to dokážeme“?

Spolková republika Německo jistě od roku 2015 nebyla v důsledku uprchlických pohybů vystavena existenčnímu ohrožení. Kromě extrémních scénářů však jistě existují náznaky, že dočasně nekoordinovaná imigrace zemi zahlcuje, jak ukazují čísla o sociálních dávkách, bydlení a vzdělávání. Nepřímým důsledkem vysokého počtu imigrantů z cizích kultur je posílení politických okrajů na úkor mainstreamových stran v důsledku rostoucího odmítnutí veřejnosti.

V tomto ohledu nebylo Merkelové prohlášení zcela správné. Na druhou stranu kancléřka v té době dodržovala vysoké etické standardy – i když zejména státní instituce nedokázaly naplnit normativní účinek tohoto prohlášení.
 
Zdroj ZDE  
 
(Připravil Milan Lelek)


0
Vytisknout
613

Diskuse

Obsah vydání | 18. 8. 2025