EU zařadí íránské revoluční gardy na seznam teroristů

30. 1. 2026

čas čtení 4 minuty
Ministři zahraničí bloku učinili tento symbolický krok na setkání v Bruselu jako reakci na brutální potlačení protestů v Íránu, píše Karl Sexton.

Očekává se, že ministři zahraničí EU odsouhlasí označení íránských Islámských revolučních gard (IRGC) jako "teroristické" skupiny, uvedla šéfka zahraniční politiky EU Kaja Kallas.

Toto označení, které by bylo převážně symbolické, je reakcí na brutální potlačení protivládních protestů v Íránu v lednu, při kterých byly zabity tisíce lidí.

"Pokud jednáte jako terorista, měli byste být také považováni za teroristy," řekla Kallas novinářům před schůzkou ministrů zahraničí EU v Bruselu.

Kallas, bývalá estonská premiérka, která nyní působí jako vysoká představitelka EU pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku, uvedla, že toto opatření postaví IRGC "na stejnou úroveň" jako teroristické skupiny jako al-Kájda, Hamás a takzvaný Islámský stát.

Co je to IRGC?

IRGC je ideologická složka íránských bezpečnostních sil. Byla vytvořena po revoluci v roce 1979, aby chránila duchovní vedení a hájila šíitskou islamistickou ideologii režimu a principy revoluce.

Dobrovolnická síla Basídž IRGC je široce považována za klíčovou pro potlačení protestů.

Očekávaný krok EU zařadit Revoluční gardy na černou listinu přichází poté, co Francie a Itálie oznámily, že toto opatření podpoří, i když se mu dříve bránily.

Francie byla zejména zdrženlivá označit IRGC za teroristickou skupinu kvůli obavám, jak by to ovlivnilo Evropany zadržované v Íránu. Francie také usiluje o udržení diplomatických vztahů s Teheránem.

"Odhaduje se, že diplomatické kanály zůstanou otevřené i po zařazení Revolučních gard," řekl Kallas.

Proč EU zařazuje IRGC na černou listinu?

Francouzský ministr zahraničí Jean-Noel Barrot řekl novinářům v Bruselu ve čtvrtek ráno, že Paříž podporuje označení teroristického subjektu, neboť "nemůže existovat beztrestnost za zločiny spáchané režimem duchovních".

Barrot dodal, že rozhodnutí lze také vnímat jako "výzvu Francie íránským úřadům, aby propustily tisíce vězňů uvržených do režimních věznic, aby ukončily popravy, které udržují nejnásilnější represi v moderní íránské historii".

Francouzský ministr také vyzval íránské úřady, aby ukončily internetový výpadek, který byl poprvé zaveden začátkem ledna ve snaze utišit nepokoje.

Německý ministr zahraničí Johann Wadephul naopak uvedl, že je "velmi potěšen", že označení teroristického subjektu se zdá být "konečně schváleno", a dodal, že je "velmi přesvědčen", že členové EU dokážou dosáhnout "společného závěru".

"To je úspěch pro lid Íránu. Je to úspěch pro lidstvo a je to také úspěch pro EU jako společenství hodnot," řekl Wadephul.

Stovky íránských představitelů a státních subjektů již čelily sankcím EU kvůli předchozím zásahům proti protestům a také kvůli íránské podpoře ruské války na Ukrajině.

Jelikož EU již uvalila finanční sankce na IRGC a mnoho jejích vysokých velitelů, označení za teroristy pravděpodobně nebude mít na gardy velký dopad.

Blok ve čtvrtek schválil nové sankce proti přibližně 30 íránským jednotlivcům a subjektům se zmrazením majetku a cestovními zákazy.

Barrot uvedl, že mezi subjekty nových sankcí patří "členové vlády, žalobci, vedoucí policejních jednotek, členové Revolučních gard, ti, kteří jsou odpovědní za blokování internetu".

Ve čtvrtek měli ministři zahraničí 27 členských států EU také diskutovat o ruské agresi vůči Ukrajině a o situaci na Blízkém východě.

Co se děje v Íránu?

Od začátku protestů proti vážné ekonomické situaci koncem prosince byly zabity íránskými bezpečnostními složkami tisíce lidí.

Protesty rychle přerostly v protivládní demonstrace a výzvy ke změně režimu.

Zatímco Írán přiznává, že během nepokojů zemřelo přes 3 000 lidí, úřady uvádějí většinu buď bezpečnostních složek, nebo kolemjdoucích zabitých "výtržníky" a "teroristy".

Lidskoprávní skupiny zpochybňují verzi událostí teokratického režimu. Americká agentura Human Rights Activists News Agency (HRANA) uvedla, že bylo zabito nejméně 6 373 lidí — z nichž 5 993 byli protestující — a varuje, že se obávají, že při nepokojích jich zemřelo ještě mnohem více.

Některé odhady lidskoprávních organizací uvádějí počet obětí v desítkách tisíc.

Výpadek komunikací ztížil nezávislé ověření plného rozsahu obětí mezi civilisty.

Zdroj v angličtině: ZDE

0
Vytisknout
193

Diskuse

Obsah vydání | 30. 1. 2026