Jak se ministr zahraničí Macinka kál a jak vyřídil prezidenta a zrušil soudní moc

1. 2. 2026 / Boris Cvek

Dnešní první hodina Otázek V. Moravce měla fakticky jen čtyřicet pět minut. Bylo to i jinak něco výjimečného. Hostem byl ministr zahraničí Macinka. Sám. Tématem byl spor tohoto ministra, potažmo celé vlády, s prezidentem republiky. Není to ledajaký spor, prezident totiž před pár dny prohlásil, že je právě panem ministrem vydíraný. Prezident dokonce podal oznámení v této věci na policii. To je opravdu vážná, naprosto bezprecedentní situace. Dnes jsme se od pana ministra dozvěděli další šokující věci.

Prezident republiky je prý hlavou politické opozice, a proto jej bude ministr, nebo možná měl na mysli celou vládu, ignorovat. Prostě bude ignorovat prezidenta republiky. Zahraniční politiku prý dělá stejně ze sta procent vláda, a basta. Když moderátor namítl, že podle Ústavy je prezident v zahraničí reprezentantem republiky, dostal od ministra zahraničí odpověď, že prezident je sám mimo Ústavu. Takže asi pro prezidenta už Ústava neplatí. Ale to zdaleka není všechno. Pan ministr se totiž vyslovil v dalším tak, že justice by měla být zrušena jako taková.

Proč je totiž podle ministra zahraničí prezident mimo Ústavu? Protože odmítá jmenovat pana Turka ministrem. Podle ministra tím odmítá výsledek voleb a porušuje Ústavu. Moderátor se nedal a tlačil na to, že o tom, zda někdo porušuje Ústavu, může rozhodnout jedině Ústavní soud. Ministr Macinka – a jsem rád, že si toho moderátor všiml a Macinku výslovně usvědčil z absurdity – dokola opakoval svůj argument: kdyby Ústavní soud rozhodl, změní Ústavu, a to může jen zákonodárce. Tím je Ústavní soud vyřízen, už nesmí nikdy v ničem rozhodovat, protože by měnil Ústavu, a to nesmí. Rozlišovat mezi judikaturou, čili soudním výkladem zákona, a zákonem samým je nad schopnosti pana ministra, čili nechápe, proč existuje soudnictví. Soudní pravomoc by tedy měla převzít zákonodárná moc.

Pozoruhodné bylo sledovat, jak moderátor pořád dokola apeloval na pana ministra, že je přece konzervativec, takže by měl být uměřený, ctít právní stát atd. Konzervativci jsou jistě zárukou všeho dobrého, zejména právního státu a demokracie, jak nám kdysi ukázal třeba velmi, velmi konzervativní prezident maršál Hindenburg. Ale vraťme se do naší doby, kdy konzervativci excelují v demokracii třeba v Maďarsku, ve Spojených státech – a jistě se můžeme spolehnout na rozkvět demokracie, až se dostanou k moci ve Francii nebo Německu. Zatímco ve velkých městech západní Evropy jako Vídeň, Hamburk, Curych řádí hrůza, protože tam vládne levice. Ti zelení, socialisti, progresivisté nemohou být samozřejmě decentní lidé.

Máme prostě štěstí, že naše politická scéna je konzervativec vedle konzervativce, čili republika jen vzkvétá. Ostatně sám pan ministr Macinka udělal velké konzervativní gesto, ovšem pod nátlakem moderátora. Ale udělal! Řekl, že se poučil a že už nebude žádnému novináři bránit v přístupu na své tiskové konference. Možná by se měly rozeznít zvony v kostelích na oslavu tak mimořádného skutku. Samozřejmě ale až po zrušení soudů.

Nakonec nesmím zapomenout na to, že padla zmínka také o dnešní velké pražské demonstraci na podporu pana prezidenta. Bylo jasné, že Macinka si to užívá, protože může znovu a znovu mluvit o výsledku voleb. To je pro demokraty opravdu velká prekérie, že v demokracii rozhodují volby. Největší demonstrace po roce 1989 proběhly proti ministryni vnitra Benešové a premiérovi Babišovi v roce 2019. Demonstranti požadovali odstoupení obou. Nic se nestalo. Tedy Babišovi ani ministryni. Je pravda, že organizátoři demonstrací údajně donutili opozici, aby se sjednotila. V roce 2021 díky tomu a díky tomu, že milion hlasů propadlo, vyhrála volby a odstavila Babiše od moci. Od té doby ale, aniž by se demonstranti bouřili, dělala vše pro to, nota bene v kontextu ohrožení bezpečnosti republiky Putinem a těžké krize demokracie všude na Západě, aby se Babiš – nyní již jako orbánovec – vrátil v objetí s krajní pravicí k moci. Volbami.