Trump ustoupil od slibu, že Ukrajině umožní vyrábět rakety Patriot

31. 7. 2026

„Na tom jsme se nedohodli,“ řekl. „Diskutujeme o tom, ale je těžké takovou technologii předat.“

Předání zbraní s sebou nese vlastní rizika, dodal: „Mohou se proti vám náhle obrátit. Víte, že je to možné.“

Protiraketová střela letí rychlostí „8 600 mil za hodinu“, vysvětlil Trump a pro kontext dodal: „Když jedete 60, už je to trochu rychlé.“

Dále vzpomněl na případ, kdy bylo „na Jordánsko“ vypáleno pět raket, které byly postupně sestřeleny – což prezident popsal jako „bing bing bing bing“.

„Nikdo jiný takovou schopnost nemá,“ řekl o tomto systému, než dospěl k závěru, že Washington „bude stavět mnoho závodů“ na domácí výrobu raket Patriot a Tomahawk – jen ne, alespoň prozatím, na Ukrajině.

Tento obrat pravděpodobně zneklidní Kyjev, který v uplynulém roce loboval jak za více protiletadlových střel, tak za prostředky k jejich vlastní výrobě, a to v kontextu globálního nedostatku, který se ještě zhoršil objemem zásob raket Patriot a Tomahawk spotřebovaných při konfrontaci Washingtonu s Íránem.

Trump se zmínil i o tomto konfliktu a novinářům sdělil, že USA by na Írán „udeřily velmi tvrdě“, pokud by jednání zkrachovala, a íránskou armádu označil za prakticky vyprázdněnou. „Nemají námořnictvo… nemají protileteckou obranu,“ tvrdil a kontroverzní pětiměsíčníválku příznivě srovnával s americkými válkami ve Vietnamu, Afghánistánu a Koreji, přičemž v každém případě argumentoval, že ty války trvaly „mnoho let“, zatímco jeho administrativa dosáhla více za kratší dobu. Jeho deklarované cíle této války se opakovaně měnily.

Odborná analýza vlastních zbrojních zásob Pentagonu však vypráví jiný příběh: Centrum pro strategická a mezinárodní studia uvádí, že byly použity dvě třetiny protiletadlových raket Patriot, což možná vedlo k armádní zakázce v hodnotě 58,6 miliardy dolarů se společností Lockheed Martin na doplnění zásob, spolu s nedávnou žádostí Bílého domu adresovanou Kongresu o další desítky miliard dolarů v rámci nouzového financování.

Setkání v Camp Davidu se konalo den poté, co Trump oznámil to, co nazval „historickou“ dohodou o odzbrojení Hamásu a stažení izraelských sil z Gazy, což je tvrzení, které Izrael dosud nepotvrdil.

Když byl Trump dotázán na pořadí kroků v rámci dohody – zda má přijít nejprve odzbrojení, nebo stažení, což je otázka, která již měsíce brzdí jednání –, odmítl upřesnit jedno či druhé a uvedl pouze, že Washington má s Izraelem „dohodu“ a že Izraelci jsou z ní „velmi potěšeni“.

Podobně se vyhýbal podrobnostem, když byl dotázán, zda dohoda skutečně vydrží, a to navzdory diplomatickému kontextu, který zahrnuje dosud nevyřízený zatykač Mezinárodního trestního soudu (ICC) na izraelského premiéra, Benjamina Netanjahua, nevyřešeného případu u Mezinárodního soudního dvora (ICJ), v němž je Izrael obviňován z genocidy v Gaze, omezení dodávek zbraní uvalených několika vládami v souvislosti s vedením války a vládní koalice v Izraeli, která opakovaně odmítla cokoli jiného než úplné odzbrojení Hamásu před jakýmkoli stažením.

„Lidé jsou velmi složití a obtížní,“ řekl Trump. „V mnoha případech úžasní, v mnoha případech ne tak úžasní.“

Jeden izraelský představitel uvedl, že k žádnému stažení z takzvané Žluté linie nedojde, dokud se hnutí Hamás plně neodzbrojí, zatímco členové Netanjahuovy vlastní koalice vyjádřili nesouhlas s tímto plánem, což jsou podrobnosti, jimiž se Trump nezabýval.

Zdroj v angličtině ZDE