Stepan Bandera straší Ukrajinu i polské volby
24. 8. 2026
Pro Ukrajince a Poláky není historie dávnou minulostí; jejich neshody ohledně národních hrdinů a druhé světové války se mohou v nejrůznějších podobách vyhrotit.
V posledních několika měsících jsou vztahy mezi Ukrajinou a Polskem – jedním z hlavních spojenců Ukrajiny ve válce s Ruskem – neobvykle napjaté.
Spouštěčem obnovených vzájemných obvinění bylo červnové rozhodnutí ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského pojmenovat ukrajinskou vojenskou jednotku po „hrdinech UPA“. To byla Ukrajinská povstalecká armáda, ozbrojené křídlo Organizace ukrajinských nacionalistů (OUN) během druhé světové války, píše na webu Responsible Statecraft Molly O’Neal.
Polský prezident Karol Nawrocki na tuto skutečnost okamžitě zareagoval odebráním Řádu Orla bílého prezidentovi Volodymyru Zelenskému. Jedná se o ocenění symbolizujícího polsko-ukrajinské přátelství.
Také letos na jaře Zelenskyj ještě více zdůraznil odhodlání Ukrajiny uctít nacionalisty z období druhé světové války tím, že s vojenskými poctami znovu pohřbil repatriované ostatky významného vůdce OUN Andrije Melnyka. Zelenskyj nedávno oznámil plány na zřízení panteonu na počest ukrajinských národních hrdinů. Řekl: „Nikdo nám nemůže říkat, které hrdiny Ukrajinci budou uctívat.“
Tato kontroverze má dopad na polskou podporu válečného úsilí Ukrajiny. Populisticko-nacionalistická pravicová opozice například zpochybnila rozhodnutí centristické vlády o předání malého počtu protiletadlových raket Patriot do Kyjeva na začátku tohoto roku s argumentem, že prioritu by měla mít územní obrana Polska.
Napětí v polsko-ukrajinských vztazích bude také hrát roli v úsilí polské pravice, která se snaží porazit středolevicovou koalici v parlamentních volbách, které se budou konat nejpozději v říjnu 2027 (termín zatím není stanoven).
Polská populisticko-nacionalistická pravice bezpochyby sdílí všeobecně rozšířenou nenávist vůči Rusku. Upřednostňuje však územní obranu země před vyzbrojováním a podporou Ukrajiny. Z pohledu polské opozice je snaha o historickou spravedlnost pro polské oběti volyňských masakrů nezbytná k nápravě údajného zanedbávání této tragédie ze strany po sobě jdoucích středových vlád. Tito pragmatici jsou obviňováni z toho, že takticky zapomínají na mučednictví svých polských spoluobčanů ve jménu strategického sladění polských zájmů se zájmy Ukrajiny.
Války o historii: VolyňBěhem druhé světové války bojovala UPA proti sovětské armádě v oblasti Haliče na západní Ukrajině (tehdy východní Polsko). Části OUN-UPA také zpočátku uzavřely taktické dohody s nacistickými silami, ale tato spolupráce netrvala dlouho. V letech 1943–1945 zabily jednotky UPA v oblasti Volyně odhadem 100 000 Poláků a příslušníků jiných menšin ve snaze zbavit tuto oblast polské přítomnosti. V roce 2016 označil polský parlament volyňský masakr za genocidu a vyhlásil 11. červenec za každoroční národní den památky těchto událostí.
Ukrajina tvrdí, že OUN-UPA bojovala za vznik nezávislé Ukrajiny, především proti územním ambicím SSSR, ale také Polska a nakonec i Německa. Volyňské protipolské násilí označují za „dekolonizaci“.
Velitel UPA Stepan Bandera je v Izraeli, stejně jako v Polsku a Rusku, zavrhován za masové vraždění židů v Kyjevě a ve východním Polsku/západní Ukrajině. Ukrajinský prezident Viktor Juščenko ho nicméně v roce 2010 prohlásil za národního hrdinu. Ukrajinský soud toto označení v roce 2011 zrušil s tím, že status hrdiny je vyhrazen občanům moderního ukrajinského státu. Bandera je i nadále oslavován mnoha ukrajinskými pravicovými nacionalisty.
Jak v Polsku, tak na Ukrajině hrají státem podporované instituty národní paměti (IPN) významnou roli při formování veřejného mínění a jsou vedeny nacionalistickými populisty. Tyto ústavy podporují nekritické prosazování národní hrdosti a za žádných okolností odmítají přiznat jakoukoli vinu. Nawrocki byl v letech 2021 až 2025 předsedou Polského institutu národní paměti. Jako historik z povolání také vedl přestavbu gdaňského Muzea druhé světové války s cílem zdůraznit výlučně polskou nevinu a utrpení.
Dopad na polské volbyMasakr ve Volyni je v Polsku nejvíce v popředí zájmu mezi příznivci dříve vládnoucí strany PiS (Právo a spravedlnost) a dalších dvou populistických nacionalistických stran (Konfederace a Konfederace polské koruny). Navzdory nedávnému odštěpení umírněnějšího křídla PiS má pravice podle současných trendů stále reálnou šanci sestavit vládní koalici.
Voliči polské pravice také projevují netrpělivost vůči odhadovanému počtu 1,6 milionu Ukrajinců, kteří v Polsku našli útočiště, což je postoj, který bude vyhovovat stranám zastupujícím tyto voliče.
Kontroverze kolem OUN-UPA má mezitím praktické důsledky pro vstup Ukrajiny do EU, a to i ze strany Tuskova proevropského centristického kabinetu. Nedávno místopředseda vlády a ministr obrany Władysław Kosiniak-Kamysz znovu zdůraznil polský postoj, že Ukrajina nemůže vstoupit do EU „pod vlajkou Bandery“.
Politika historie bude i nadále vířit vztahy mezi Polskem a Ukrajinou, i když chladné zhodnocení národních zájmů v obou zemích naznačuje, že by tomu tak nemělo být.
Celý článek v angličtině ZDE
Diskuse