Výsledky průzkumů veřejného mínění se značně liší, ale mnoho odborných pozorovatelů tvrdí, že těsný souboj je docela možný, přičemž ani jedna ze stran není připravena přijmout porážku jako legitimní výsledek, což zvyšuje riziko povolebních nepokojů a střetů.

Aby zvítězila, musela by studentská kandidátka s 250 kandidáty prolomit zažité vzorce srbské politiky i Vučićovu nadvládu nad zemí. Ten minulý měsíc odstoupil z funkce prezidenta, pět měsíců před koncem svého druhého a podle ústavy posledního funkčního období, avšak pouze s cílem prodloužit si svou moc jako předseda vlády v čele Srbské pokrokové strany (SNS).

V části předměstí, která jim byla přidělena, byli student práv Zak Veličković a fotografka volební kampaně Danijela Radojkovićová přivítáni s ohromnou podporou. Kromě hrstky zdvořilých odmítnutí u dveří od těch, kteří tvrdili, že nemají zájem o politiku, lidé využili příležitosti k vyjádření svých stížností.

Většina slíbila svůj hlas a značná menšina nabídla pomoc: někteří taxikáři, kteří vlastní byty v nízkopodlažních bytových domech, řekli, že pomohou odvézt voliče k volebním místnostem.

„Účast je klíčová,“ řekl jeden z nich a dodal: „Orbán padl i s 80 %“ – narážka na dubnové maďarské volby.

Veličković zahajoval každý rozhovor otázkou, co je největším problémem srbské společnosti, což často vyvolalo smích a odpovědi typu: „Kolik času máte?“

Nejčastější stížností byla korupce. V indexu korupce sestavovaném organizací Transparency International se Srbsko umisťuje mnohem hůře než kterýkoli ze svých sousedů a je nejzkorumpovanější zemí v Evropě, s výjimkou diktatur v Bělorusku a Rusku.

Často se objevují obvinění z propojení mezi SNS a organizovaným zločinem a slogan Studentské listiny se s tímto rozšířeným vnímáním vypořádává přímo a klade otázku: „Srbsko, nebo mafie?“ Vláda všechna obvinění popírá a oficiálně tvrdí, že proti organizovanému zločinu bojuje.

Klíčovými místními problémy v Krnjači byly špatný stav silničního mostu spojujícího toto předměstí s centrem Bělehradu a kanalizační systém, který při silných deštích opakovaně selhává, a to navzdory osobnímu slibu Vučiće, který podle obyvatel navštívil tuto lokalitu před několika lety a slíbil, že problém vyřeší.

Ekonomika v posledních letech roste, ale panuje všeobecný názor, že její plody nejsou spravedlivě rozdělovány. V Krnjači vznikly autosalony značek Porsche a Land Rover, veřejné prostory však vypadají zanedbaně. Některé bělehradské tramvaje jsou staré více než 50 let.

Bylo to závažné selhání infrastruktury, které vyvolalo studentské protesty – zhroucení betonové střechy na nádraží v Novém Sadu 1. listopadu 2024, při kterém zahynulo 16 lidí. Důkazy poukazovaly na neodborně provedené úpravy během rekonstrukčních prací, ale dosud neexistuje žádný oficiální závěr o příčině a žádný úředník nebyl pohnán k odpovědnosti.

Záchranáři prohlížejí zřícenou střechu na nádraží v Novém Sadu. Fotografie: Ministerstvo vnitra Srbska/AP

Když bělehradští studenti tři týdny po katastrofě zablokovali silnici na památku obětí, byli napadeni davem příznivců SNS a protestní hnutí se rozšířilo po celé zemi.

Studenti se zpočátku distancovali od opozičních stran a vyhýbali se jakékoli hierarchii či konvenčnímu vedení. Byla to částečně ideologická volba a částečně praktická. SNS a státní média vládnou mimo jiné tím, že očerňují oponenty, a kolektivní přístup studentů jim nabízel méně terčů.

Vučić se proslavil v 90. letech jako radikální nacionalista, který podporoval politiku srbské expanze a etnických čistek vedenou Slobodanem Miloševićem, jenž zemřel na infarkt ve vazbě v Haagu během svého procesu kvůli obvinění z genocidy a zločinů proti lidskosti spáchaných v Chorvatsku, Bosně a Kosovu. Během kosovského konfliktu působil jako Miloševićův ministr informací. Jako prezident Vučić nenapodobuje militarismus svého předchůdce, ale ve vnitřní politice se drží svého nacionalistického scénáře a opozici označuje za loutky blíže nespecifikovaných zahraničních mocností.

Zatím se tyto osvědčené taktiky proti studentům ukázaly jako neúčinné. Průzkum zveřejněný v červenci srbskou prodemokratickou skupinou Centrum pro výzkum, transparentnost a odpovědnost (CRTA) a Stanfordskou univerzitou ukázal výrazně větší podporu studentům (45 %) než SNS (36 %), ale to bylo dlouho předtím, než Vučić 27. září oznámil svou rezignaci a jeho volební mašinérie se rozjela na plné obrátky. Jiné, novější domácí průzkumy ukazují, že SNS vede, ačkoli dotyčné průzkumné agentury jsou opozicí vnímány jako provládní.

Sám Vučić dává najevo, že tuto politickou hrozbu bere natolik vážně, že se plně vrhl do kampaně – v srpnu absolvoval 129 živých televizních vystoupení, což je více než čtyřnásobek oproti předchozímu měsíci.

„Srbsko je volební autokracie a ve volebních autokraciích mohou vyhrát pouze vládní politické strany,“ uvedl Raša Nedeljkov, programový ředitel CRTA. Dodal však, že současný stav je nyní ohrožen.

„To, co v posledních dnech, týdnech a měsících pozorujeme, je, že ta síla – ta homogenní vláda, kterou Vučić dříve měl – již neexistuje. Čelí zcela neortodoxnímu politickému aktérovi a nástroje, které si vylepšoval v průběhu let od svého nástupu k moci, již nejsou účinné.“

Neschopen potlačit studenty silou, rozdělováním nebo očerňováním, Vučić riskoval a 28. září oznámil svou rezignaci na post prezidenta a vyhlásil předčasné volby, zřejmě v naději, že studenty zaskočí, ti však reagovali improvizovaným demokratickým experimentem.

250 kandidátů bylo z větší části nominováno univerzitními fakultami (mezi nimi je více než 160 doktorů), k nimž se přidalo několik zemědělců a zástupců dalších profesí, a každý kandidát musel být schválen na plenárních zasedáních studentských protestů.

Zdroj v angličtině ZDE