Miliardářům přibývají miliardy. Česko vyplácí pětkrát více mimořádných dávek
23. 10. 2026 / Petr Waniek Horváth
Český stát vyplácí stále více mimořádné sociální pomoci. V Evropě se mezitím protestuje proti drahému bydlení a životním nákladům, zatímco majetek nejbohatších dál roste. Tři různé jevy, které spojuje otázka, jak se lidem daří zvládat běžný život.
Od ledna do konce srpna 2026 vyplatil Úřad práce 94 tisíc mimořádných okamžitých pomocí. Ve stejném období loňského roku jich bylo 19,3 tisíce. Počet se tak zvýšil téměř pětinásobně. Výdaje vzrostly o 612 milionů na celkových 746 milionů korun. Údaje zveřejnily Novinky 12. října.
Za částí nárůstu stojí přechod na superdávku, která od října 2025 nahradila čtyři dosavadní sociální dávky. Některým domácnostem se podpora snížila a lidé, kteří se ocitnou ve vážné finanční nouzi, mohou žádat o mimořádnou pomoc. Čísla se týkají vyplacených dávek, nikoli počtu různých žadatelů. I tak jde o prudký nárůst, který si zaslouží vysvětlení.
Evropa protestuje, miliardáři bohatnou
Nespokojenost s životními náklady není jen česká záležitost. Ve Francii, Španělsku, Itálii a Portugalsku se protestuje kvůli bydlení, mzdám a kvalitě veřejných služeb. V jednotlivých zemích mají demonstrace různé příčiny, ale otázka, jak zaplatit běžný život, se vrací znovu a znovu.
Podle organizace Oxfam vzrostl majetek miliardářů v Evropské unii během prvního pololetí roku 2025 o 405 miliard eur. Na konci června dosahoval přibližně 2,3 bilionu eur.
Rostlo také jmění konkrétních podnikatelů. Andrej Babiš měl podle českého Forbesu v žebříčku pro rok 2026 majetek odhadovaný na 96 miliard korun, o 15 miliard více než o rok dříve. Španělský zakladatel Inditexu Amancio Ortega zvýšil mezi žebříčky Forbesu za roky 2024 a 2025 odhadovaný majetek ze 103 na 124 miliard dolarů. Italský podnikatel Giovanni Ferrero měl podle Forbesu v březnu 2026 majetek odhadovaný na 48,8 miliardy dolarů, oproti 38,2 miliardy v dubnu 2025.
Jde o odhady hodnoty majetku, nikoli o hotové peníze na účtech. Přesto je kontrast zřejmý: zatímco největší jmění dosahují astronomických částek, část domácností řeší, jak zaplatit nájem a základní výdaje.
Superdávka: motivace, nebo cesta do nouze?
Superdávka měla sociální systém zjednodušit a lidi více motivovat k práci. Podle analýzy ministerstva si však 57,2 procenta dosavadních příjemců finančně pohorší. Čtyři z pěti seniorů mají dostávat méně. Člověk se přitom nemůže najíst z příslibu, že ho stát bude více motivovat k práci.
„Kdo nechce pracovat, má mít hlad. Pud záchrany života ho přinutí,“ prohlásil senátor Jiří Čunek (KDU-ČSL). Jenže ne vždy je kde pracovat a ne každý může práci vykonávat ze zdravotních či rodinných důvodů. Cesta z finanční nouze zkrátka není tak jednoduchá, jak se může zdát od řečnického pultu.
Čunek sám v minulosti čelil podezření, že jeho rodina neoprávněně pobírala sociální dávky. Policie však případ v roce 2008 odložila, protože se neprokázalo, že při žádostech zamlčel rozhodující příjmy. Asi měl pan Čunek tehdy taky hlad.
Kdo má jistotu a kdo musí žádat o pomoc?
Samotný růst majetku miliardářů nedokazuje, že kvůli němu ostatní chudnou. Stejně tak nelze každou demonstraci vysvětlit jedinou příčinou. Je ale namístě ptát se, zda vlády dostatečně řeší dostupnost bydlení, příjmy domácností a fungování sociální pomoci.
Téměř pětinásobný nárůst vyplacené mimořádné pomoci je důvodem, aby stát vysvětlil, co se změnilo a proč tolik lidí potřebuje překlenout finanční problémy. A evropské protesty připomínají, že otázka dostupného a důstojného života dávno přesahuje české hranice.
Diskuse