Místo hraček strach a násilí: Lékaři bez hranic upozorňují na narušenou psychiku dětí v Gaze

21. 10. 2026

čas čtení 4 minuty

  • Počet Gazanů, kteří potřebují urgentní péči o duševní zdraví a psychosociální podporu se podle Světové zdravotnické organizace (WHO) od doby před konfliktem zdvojnásobil, a to ze zhruba 485 tisíc na jeden milion.

  • Terapeuti popisují rostoucí úzkosti, pocity strachu, křik, agresi, kousání nehtů a pomočování u dětí, post-traumatické stresové poruchy nebo deprese.

  • Týmy Lékařů bez hranic v Gaze poskytují individuální i skupinová sezení pro dospělé i děti. Ty skrze malování vyprávějí, co zažily, zachycují své vzpomínky a emoce ovlivněné válkou.  

„Na ten moment nemůžu zapomenout," říká dvanáctiletá Lama, když popisuje obrázek, který nakreslila během sezení na klinice Zajtún v metropoli Gaza. Její bratři a bratranci na výkresu hrají fotbal, izraelský dron na ně ale začne střílet. Jejího bratra zraní, bratrance zabije. Na jejich dům dopadá bomba a zbudou z něj jen trosky.

Devítiletá Dina zase maluje den, kdy při ostřelování zemřeli její prarodiče. Zachycuje, jak je z otřásajících se domů vyzvedly sanitky. Otce přitom museli tlačit na vozíku

 

 

Děti na terapeutických sezeních organizovaných Lékaři bez hranic zpracovávají to, jak přišly o členy rodiny, své domovy, školy a přátele, ale také to, jak je neustálé vysídlování a katastrofické životní podmínky připravily o dětství.

Použití hudby, her, příběhů a kreslení při terapiích jim poskytuje prostor k sebevyjádření. Během následných setkání odborníci pomáhají dětem znovu navázat kontakt s tím, kým byly před válkou, a porozumět vlastním emocím. „Snažíme se dětem připomínat jejich lidskost a to, že jsou stále dětmi," říká Mahmúd al-Balbísí, terapeut Lékařů bez hranic. „Chceme také, aby si zvědomily hranice vlastního těla, aby chápaly, že tělo je jejich království, které jim nikdo nevezme."

Ukradené dětství

Dětem, které byly dost staré na to, aby si pamatovaly život před genocidou, z jejich tehdejšího světa zůstalo jen velmi málo. Místo běžných her napodobují rozdávání humanitární pomoci, popisují útoky nebo běhají mezi troskami zničených budov. Shánění vody, stání ve frontách na jídlo nebo pomoc rodinám, aby přežily, se stalo součástí jejich každodenních povinností. U mladších dětí jsou důsledky jiné: některé nepoznaly nic jiného než vysídlení a zvuk náletů.

„Děti, které vyrůstaly během války a dnes jsou jim tři nebo čtyři roky, ztratily představu o mnoha základních věcech," vysvětluje al-Balbísí. „Mnohé z nich nevědí, co znamená ‚domov'. Jejich domovem se stal stan, protože nikdy nebydlely jinde."

Tiché důsledky násilí

„Děti v Gaze stále nejsou v bezpečí. K bombardování může dojít kdykoli, takže nadále žijí v neustálém strachu, aniž by měly možnost zotavit se nebo uniknout tomu, čím si už prošly. Potřeby v oblasti duševního zdraví jsou v Gaze obrovské, avšak možnosti poskytování těchto služeb a prostory, kde by se děti mohly léčit, zůstávají značně omezené – to je důsledek systematického ničení zdravotnictví izraelskými silami," uvádí Franz Luef, vedoucí mise Lékařů bez hranic pro palestinská území. 

„V celé Gaze jsme svědky mimořádně vysoké míry zármutku, úzkosti, poruch spánku a psychického strádání u dospělých i dětí," dodává Luef. „Tyto příznaky jsou typické pro méně viditelnou fázi konfliktu, ve které teď jsme, kdy dochází k systematickému ničení podmínek nezbytných pro přežití Palestinců."

Od konce roku 2023 do září 2026 poskytly týmy organizace Lékaři bez hranic více než 132 000 individuálních konzultací zaměřených na duševní zdraví a více než 246 000 lidí podpořily prostřednictvím skupinových aktivit.


Fotografie. ZDE

0
Vytisknout
332

Diskuse

Obsah vydání | 21. 10. 2026