Studie: Znepokojivé trendy v globálním duševním zdraví

4. 11. 2026

Celosvětově se skóre duševního zdraví zdá být snižováno reakcemi mladších lidí, kteří postrádají základní aspekty pohody, zejména nižší vitalitu, emoční stabilitu a odolnost. Naopak studie našla pozitivní signály u starších lidí a obecně i u toho, jak lidé všech věkových kategorií vnímají své vztahy a smysl.

Průzkum, který byl převážně proveden online, položil respondentům 10 otázek týkajících se duševního zdraví a zachytil různé rozměry, včetně pocitů kompetence, optimismu, sebevědomí, pozitivních emocí, zapojení a vitality.

Následovala další měření běžných duševních poruch, jako jsou stres, deprese a úzkost, stejně jako celková spokojenost se životem. Výzkumníci také shromáždili demografické údaje o věku, pohlaví, majetku, zaměstnání a dalších tématech.

Nejvýše hodnocenými dimenzemi duševního zdraví byly vztahy, smysl, kompetence, zapojení a sebevědomí. Tento nález může naznačovat, že jednotlivci se hodnotí pozitivně, ale negativně reagují na vnější faktory, které snižují pohodu.

Jinými slovy, mohou mít obecně pozitivní pocit ohledně svých osobních okolností a zkušeností, ale události mimo jejich kontrolu (politická a ekonomická nestabilita) způsobují značné škody (strach, stres, vyhoření). To odpovídá zprávám o "propastech v optimismu" mezi tím, co lidé vnímají ve svém životě, a tím, co vnímají obecně ve společnosti.

Zaměstnaní lidé a ti s vyššími příjmy měli tendenci mít lepší duševní zdraví a pohodu. Nebyl nalezen žádný limit; čím více zdrojů měli, tím lepší výsledky. Na rozdíl od narativů o klesající hodnotě vysokoškolského vzdělání bylo mít střední vzdělání nebo méně v mnoha zemích spojeno s nižší blahobytem. Každá další úroveň vzdělání byla spojena s vyššími skóre duševního zdraví a pohody.

Nebydlení o samotě také prospívalo pohodě, větší domácnosti hlásily vyšší skóre. Podobně lidé pracující v hybridních podmínkách dosahovali lepších výsledků než ti na plně vzdálených pozicích.

Autoři studie varují před porovnáváním skóre duševního zdraví mezi zeměmi, protože faktory mohou ovlivnit reakci lidí na některých místech, například povědomí, že studie je globální, a uvádění pozitivních reakcí pro působení pozitivního vnějšího obrazu. Spekulují také, že někteří mladí lidé, kteří se dobrovolně zapojili, byli ochotni sdílet své obavy právě proto, že mají pocit, že jejich obavy ohledně duševního zdraví nebyly vyřešeny.

Stejně tak nejstarší účastníci mohli být ti, kteří byli nejvíce schopni to udělat díky celkové propojenosti (tj. jak byli o průzkumu informováni) a úrovni vitality (tj. k vyplnění průzkumu byla potřeba určitá energie a motivace). Tyto faktory však samy o sobě nemohou vysvětlit celý efekt u tak velkého vzorku, uzavírají autoři.

Zdroj v angličtině: ZDE