V rozhovoru s   novináři v prezidentském paláci v Kyjevě Zelenskyj uvedl, že požádal své vojenské velení, aby tuto záležitost projednalo se společností SpaceX Elona Muska, stejně jako s Pentagonem a americkým ministerstvem zahraničí.

Neexistuje „žádné jasné vysvětlení“, pročjsou ukrajinské operace omezovány. Uvedl, že společnost SpaceX sdělila Kyjevu, že neexistují „žádná omezení“. Toto tvrzení je podle Zelenského nepravdivé, protože problémy byly zaznamenány na „celé frontové linii“.

„Probíhaly diskuse se společností na institucionální úrovni. Ministerstvo obrany hovořilo se společností SpaceX. Odpověděli: ‚Neukládáme žádná omezení.‘ Tvrdí, že jde o nějaký technický problém. My tomu nevěříme,“ řekl Zelenskyj.

Dodal: „Otázka není v tom, zda jim věříme, nebo ne. Možná budou následovat další kontroly. Každý den to však testujeme z různých úhlů. Každý den dostáváme stejné potvrzení. Nejedná se tedy o ojedinělé případy; jsou to jevy rozšířené.“

Ukrajina má podezření, že toto zpomalení je záměrnou taktikou USA, jejímž cílem je vyvinout tlak na Zelenského, aby učinil ústupky ruskému prezidentovi Vladimíru Putinovi. Navazuje to na podobný problém z minulého měsíce a časově se to shodovalo s jednáními zprostředkovanými USA minulý týden v Abú Dhabí, kterých se zúčastnili ukrajinští a ruští zástupci.

Zelenskyj však kategoricky vyloučil, že by se vzdal dalších území ve prospěch ruských „teroristů“. Rovněž prozradil, že američtí vyjednavači – zeť Donalda Trumpa Jared Kushner a realitní developer Steve Witkoff – se ptali, zda je Ukrajina ochotna vzdát se Donbasu výměnou za členství v NATO nebo za bezpečnostní záruky podobné těm, které poskytuje NATO.

Podrobnosti návrhu byly podle Zelenského nejasné. Nezdálo se, že by zahrnovaly přítomnost amerických mírových sil na místě, dodal. Uvedl, že válka může skončit pouze dohodou o příměří spolu s smysluplnými bezpečnostními zárukami, za které se zaručí západní partneři.

Zelenskyj rovněž odmítl Putinovu nabídku na „humanitární misi“ ve východním městě Kosťantynivka jako lest. Rusko vyzvalo k pětidennímu příměří podle vzoru příměří z minulého měsíce v rusky okupovaném městě Olešky, odkud byli evakuováni civilisté.

„Je to naprosto primitivní tah. Putin prostě chce, abychom opustili Kosťantynivku, aby se tam mohli nasunout a tímto způsobem obsadit celé město,“ řekl Zelenskyj. Uvedl, že civilisté z této oblasti již uprchli, zatímco pokračují zuřivé boje o každou ulici, při nichž Rusko utrpělo obrovské ztráty.

Zelenskyj uvedl, že navrhl zopakovat  příměří z města Olešky v nedalekých rusky okupovaných vesnicích a městech na jihu Ukrajiny podél řeky Dněpr. Putin to odmítl. Jeho skutečným cílem je pohltit Kosťantynivku a ukrajinská posádková města Slovjansk a Kramatorsk, uvedl Zelenskyj.

Rovněž označil ruské pokusy o diskusi o bezpečnostní architektuře Evropy – téma, které minulý týden nadnesla Trumpova administrativa – za „znepokojivé“. Kreml vyzval NATO, aby se vrátilo ke své konfiguraci z doby před rokem 1997, tedy předtím, než se k alianci připojily východoevropské země včetně pobaltských států.

Putin tento požadavek poprvé vznesl v roce 2021, v období před svou velkou invazí na Ukrajinu. Jeho obnovení po téměř pěti letech plnohodnotné války je podle Zelenského alarmujícím signálem, který svědčí o imperiálním myšlení. „Putinova touha měnit hranice v Evropě je fakt,“ řekl Zelenský a zdůraznil: „Nemůžeme všechno obrátit vzhůru nohama.“

Ukrajinský prezident uvedl, že jeho nedávné rozhovory s evropskými lídry, kteří se sešli v Dublinu, přinesly hmatatelné výsledky. Patřily mezi ně sliby Dánska dodávat munici pro stíhačky F-16 – používané ke sestřelování ruských dronů – stejně jako balíčky energetické podpory pro Kyjev a další města.

Rusko „vsadilo vše“ na svou zimní kampaň, dodal. V posledních měsících Moskva eskalovala své útoky na ukrajinská města ve snaze donutit civilisty ke kapitulaci. Americký Kongres by mohl vyvinout tlak na Putina, aby situaci uklidnil, a to přijetím zákonů o sankcích a poskytnutím zbraní Ukrajině, uvedl Zelenskyj.

Zdroj v angličtině ZDE