Německo tlačí na zodolnění pomoci Ukrajině vůči Le Pen
20. 11. 2026
čas čtení
5 minut
Berlín chce zakotvit budoucí zvýšení pomoci Kyjevu v rámci rozpočtu EU, který nemůže vetovat žádná jednotlivá země,
upozorňují James Angelos a Gregorio Sorgi.
Berlínský plán je dát EU "rezervu", tedy finanční rezervu, aby mohla získat další finanční prostředky pro Ukrajinu nad rámec 100 miliard eur, které Komise již navrhla, uvedl vysoký evropský úředník obeznámený s jednáními. Mechanismus půjček by umožnil budoucí financování bez závazku k masivním — a politicky nepřijatelným — předem vynaloženým výdajům.
"Financování Ukrajiny je spornější než kdy dřív," řekl vysoký evropský úředník, který stejně jako další, kteří hovořili s POLITICO o jednáních, získal anonymitu pro diskusi o citlivých rozpočtových plánech. To bude "ještě pravděpodobnější", pokud Le Pen z krajně pravicového Národního shromáždění vyhraje francouzské prezidentské volby v dubnu, dodal úředník.
Po zveřejnění tohoto článku ve čtvrtek ráno německý ministr pro evropu Gunther Krichbaum řekl: "Financování Ukrajiny je v našem společném zájmu a musí být v budoucnu spolehlivé, a proto je nutné začlenit mechanismus do víceletého finančního rámce."
Zatímco schválení dalšího dlouhodobého rozpočtu bloku – a plánu, který chce Německo k němu připojit – by vyžadovalo jednomyslnou podporu členských zemí EU, budoucí rozhodnutí o získávání finančních prostředků pro Ukrajinu v rámci tohoto programu by vyžadovala pouze kvalifikovanou většinu, pokud Německo prosadí svou. To by podle diplomata EU, který má zkušenosti s jednáními, ztížilo jakékoli vládě blokovat podporu EU.
"V dnešním geopolitickém světě tato [potřeba jednomyslnosti] nedává smysl," řekl diplomat.
Německý návrh pravděpodobně narazí na odpor zemí jako Maďarsko, Česko a Slovensko — které požadují výjimky pro pomoc Ukrajině — a dále zkomplikuje již tak náročná jednání o sedmiletém rozpočtu Evropy před mimořádným summitem EU plánovaným na 26.–27. listopadu.
Německý kancléř Friedrich Merz se však snaží prosadit svou cenu ohledně pomoci Ukrajině tím, že využívá obrovský vliv, který jeho země čerpá jako zdaleka největší přispěvatel do rozpočtu EU ve výši 2 bilionů eur.
V dopise zaslaném předsedovi Evropské rady Antóniu Costovi začátkem tohoto měsíce Merz vydal ultimátum, které podmiňovalo německou podporu příštímu rozpočtu tím, že se blok zaváže získat dalších 45 miliard eur pro Ukrajinu na rok 2027, stejně jako "finanční perspektivu pro Ukrajinu od roku 2028".
Tím Merz implicitně hrozil i snížením německých příspěvků do regionálních rozvojových fondů, které prospívají středoevropským skeptikům vůči pomoci Ukrajině, pokud by se tyto země pokusily zablokovat plán rezervy nebo se z pomoci Kyjevu vykroutit.
Němečtí představitelé se obávají, že umožnění menším zemím, jako je Slovensko, aby se nepodílely na financování Ukrajiny, by mohlo vytvořit precedent a dát větším zemím jako Francie — pokud by je vládla Le Pen — možnost vyhnout se budoucím závazkům.
'Skutečně evropské úsilí'
Z německého pohledu je potřeba komplexního plánu financování EU pro Ukrajinu o to naléhavější, že Merz chce, aby rozpočet EU pokryl více než 40 miliard eur splatných úroků z existujících půjček, podle údajů poskytnutých úředníkem Evropské komise.
Tyto úrokové platby by samy o sobě spotřebovaly značnou část z 100 miliard eur, které Komise navrhla pro Ukrajinu ve svém sedmiletém rozpočtu, což by pravděpodobně donutilo EU brzy po uzavření stávajících finančních mezer požádat o další pomoc.
To však není debata, kterou by Merz chtěl dál vést. Berlín se neobává jen středoevropských odpůrců pomoci Ukrajině a možného vítězství Le Pen ve Francii, ale také domácí politiky.
Krajně pravicová Alternativa pro Německo (AfD) dosáhla historických vítězství ve volbách ve východních spolkových zemích minulý podzim a vytvořila si široký náskok v průzkumech před Merzovými konzervativci, částečně tím, že ho kritizovala za to, že utrácí peníze za Ukrajinu místo doma.
Úspěch AfD a nízká popularita Merze nechávají kancléři méně politického kapitálu k ospravedlnění bilaterální pomoci Ukrajině, zvláště když je Německo již největším ukrajinským podporovatelem v EU. Proto Berlín vyvíjí širší snahu začlenit pomoc Ukrajině do příštího dlouhodobého rozpočtu EU a rozšířit to, co Merz nazývá "sdílení zátěže" napříč blokem.
"Musíme plně začlenit politiku vůči Ukrajině do rozpočtu EU," řekl Merz minulý týden v Berlíně společně s maďarským premiérem Péterem Magyarem.
Pro Merze, který doma trpí mizernou voličskou podporou, by tento systém mohl upevnit jeho politickou pozici a zároveň zajistit dlouhodobé financování pro Ukrajinu.
"Nechtějí být jediní, kdo bude nadále financovat Ukrajinu vzhledem k volbám v jiných zemích," řekl evropský diplomat o německém postoji. "Financování Ukrajiny v Německu je také citlivé téma," dodal diplomat, takže Berlín chce "ukázat, že se jim podařilo proměnit ukrajinskou otázku ve skutečně evropské úsilí".
Zdroj v angličtině: ZDE
155
Diskuse