Nejde o celkové částky, ale zejména o ten ostudně rozdílný trend v čase

Podpora Norska a Česka Ukrajině: žijeme ve dvou rozdílných realitách a ta naše je politováníhodná

19. 11. 2026 / Bohumil Kartous

čas čtení 5 minut
V komunikaci se zástupci vlády Norska jsem si všiml, že v hlavičce emailu je ikona spojující norskou a ukrajinskou vlajku. Znovu mě znechutil ten tupý útok populistů a extremistů na ukrajinské symboly na místech spojených s oficiální reprezentací Česka. Norové jsou hrdí na to, že Ukrajinu podporují. Pak jsem si ale všiml, že obrázek lze prokliknout a dostal jsem se na stručný přehled toho, kolik Norsko poskytlo finanční pomoci Ukrajině od roku 2022. A pak mě napadlo udělat srovnání mezi Norskem a Českem v této věci. A opět jsem se musel začít stydět. Nejen za vládu populistů a extremistů, ale i za tu předchozí... 

Nejprve si prosím projděte, jak Norsko postupně navyšovalo svou podporu napadené zemi, které vysiluje Rusko. Následně najdete v textu srovnání s vývojem pomoci v Česku a dále ještě upřesnění toho, kam tato pomoc směřovala. Upozornění: Nejde o poukaz na celkové částky, Norsko je bohatší země než Česko. Jde právě o ten ostudný trend vývoje pomoci.

Tzv. Nansenův program podpory Ukrajiny je dlouhodobý rámec, v němž Norsko pomáhá Ukrajině čelit plnohodnotné ruské invazi. Program schválily všechny politické strany zastoupené ve Stortingu. Spuštěn byl v roce 2023 a od té doby byl navýšen i prodloužen. Celkový finanční rámec Nansenova programu na léta 2023–2030 nyní činí 274,5 miliardy NOK (přibližně 631 miliard Kč).

Program spojuje vojenskou, humanitární a finanční podporu, a Ukrajina tak dostává okamžitou i dlouhodobou pomoc. Humanitární a finanční podporu může program poskytovat také Moldavsku.

V únoru 2023 se široká většina ve Stortingu dohodla na víceletém programu podpory Ukrajiny. Jeho objem byl původně stanoven na 75 miliard NOK (přibližně 172 miliard Kč) na pět let, tedy na období 2023–2027.

Na podzim 2024 se všechny strany ve Stortingu dohodly na navýšení a prodloužení Nansenova programu podpory Ukrajiny. Program byl prodloužen o tři roky, až do roku 2030, a byla stanovena minimální roční částka 15 miliard NOK (přibližně 34,5 miliardy Kč).

V březnu 2025 se strany ve Stortingu shodly, že podporu Ukrajině pro rok 2025 navýší o 50 miliard NOK (přibližně 115 miliard Kč). Celkový finanční rámec tím vzrostl na 205 miliard NOK (přibližně 471 miliard Kč).

V prosinci 2025 schválil Storting pro rok 2026 podporu Ukrajině ve výši 85 miliard NOK (přibližně 195 miliard Kč). Celkový finanční rámec Nansenova programu podpory Ukrajiny na léta 2023–2030 tak nyní činí 274,5 miliardy NOK (přibližně 631 miliard Kč).

Více o Fridtjofu Nansenovi se dočtete na webových stránkách norského velvyslanectví v Kyjevě.

2025: 85 miliard NOK (přibližně 195,4 miliardy Kč)

2024: 27 miliard NOK (přibližně 62,1 miliardy Kč)

2023: 19 miliard NOK (přibližně 43,7 miliardy Kč)

2022: 10,7 miliardy NOK (přibližně 24,6 miliardy Kč)

Vysvětlivky

  1. Storting je norský parlament. Má jedinou komoru se 169 poslanci, kteří jsou voleni na čtyři roky, a sídlí v Oslu. Schvaluje zákony a státní rozpočet, a rozhoduje proto i o objemu pomoci Ukrajině.
  2. Nansenův program je víceletý norský rámec vojenské, humanitární a finanční podpory Ukrajiny, spuštěný v roce 2023. Nese jméno Fridtjofa Nansena (1861–1930), polárního badatele a diplomata. Jako vysoký komisař Společnosti národů pomáhal uprchlíkům a válečným zajatcům a organizoval pomoc hladovějícím v Rusku a na Ukrajině v letech 1921–1922. Zavedl také takzvaný Nansenův pas pro uprchlíky bez státní příslušnosti. V roce 1922 dostal Nobelovu cenu míru. Civilní část programu spravuje norská rozvojová agentura Norad, vojenskou část ministerstvo obrany.

Srovnání s Českem





Vysvětlivky ke srovnání:

  • Co Česko vykazuje po letech: Ministerstvo práce a sociálních věcí zveřejňuje roční výdaje hlavně na ukrajinské uprchlíky v Česku (humanitární dávka, ubytování, zdravotnictví, školství). Patří sem i menší pomoc do zahraničí. Norská čísla naopak zahrnují pomoc směřující přímo na Ukrajinu, bez nákladů na uprchlíky v Norsku. Od roku 2024 navíc uprchlíci v Česku odvádějí na daních a pojistném víc, než stát na ně vydává.
  • Česká vojenská pomoc: Podle ministerstva obrany činila za roky 2022–2025 z českých peněz celkem 17,4 miliardy Kč. Do roku ji ministerstvo nerozepisuje, proto v grafu chybí. Spojenci a EU Česku za tuto pomoc vrátili zhruba 25 miliard Kč. Muniční iniciativa, přes kterou šly dodávky za více než 260 miliard Kč, je financovaná převážně zahraničními partnery. Do české pomoci se proto nepočítá.
  • Česká humanitární a rozvojová pomoc přímo na Ukrajině: Program ministerstva zahraničí měl v letech 2023–2025 alokaci zhruba 0,5 miliardy Kč ročně.

Zdroje:

0
Vytisknout
97

Diskuse

Obsah vydání | 19. 11. 2026