Trump a ruští oligarchové byli spojeni s praním špinavých peněz prostřednictvím Deutsche Bank

20. 11. 2026

čas čtení 5 minut
Největší německá banka, Deutsche Bank, léta provádí podezřelé platby směřující k firmám vlastněným americkým prezidentem Donaldem Trumpem a strukturám ruských oligarchů, navzdory varováním vlastních zaměstnanců ohledně rizik praní špinavých peněz. To uvádí mezinárodní vyšetřování Inside Deutsche Bank založené na úniku více než 15 milionů interních bankovních dokumentů.

Trumpovy společnosti DT Marks Baku a THC Baku Services se podílely na podezřelých transakcích v celkové hodnotě přes 3 miliony dolarů. Některé platby byly spojeny s ruskými a ázerbájdžánskými "prádelnami" — sítěmi fiktivních společností používaných k praní peněz. V roce 2014 informovala Deutsche Bank americké úřady o třech převodech na DT Marks Baku prostřednictvím kontroverzní estonské pobočky Danske Bank. O rok později obdržela THC Baku Services více než 140 000 dolarů od britské společnosti Faberlex, účastnice "ázerbájdžánské prádelny". Faberlex byl propojen převody peněz s britskou aliancí Datemile. Obdržel finanční prostředky od Metastar Invest, mezi jejími protistranami byly Rosoboronexport, EVRAZ, MMK a Rosselchozbank.

Deutsche Bank také sloužila bohatým Rusům. Prostřednictvím další sítě podezřelých společností proběhly mezi lety 2017 a 2020 transakce v celkové hodnotě přes 1,7 miliardy eur. Některé z nich novináři spojili s kruhem kolem zakladatele Rusalu, Olega Děripasky. Síť zahrnovala 15 hlavních firem a téměř 20 000 transakcí. Například hongkongská společnost Dempshire Corporation převedla více než 8 milionů eur rakouskému soukromému dopravci Avcon Jet. V září 2019 si rodina Děripasků objednala letadlo Gulfstream 550 přes Dempshire na let z Moskvy do Londýna a zpět. Dalších asi 3,8 milionu eur obdržel francouzský designér Tino Zervoudaci, který pracoval na sídle miliardáře. Více než 300 000 eur šlo jeho správci aktiv Grahamu Bonham-Carterovi, který byl později v USA obviněn z obcházení sankcí.

V roce 2020 Deutsche Bank převedla 1,1 miliardy eur z ruských účtů Fren Global na účty ve Švýcarsku. Na operacích se podílely Alfa-Bank a Sberbank. Zaměstnanci Deutsche Bank měli podezření, že za tímto útokem může stát senátor Sulejman Karimov, který byl od roku 2018 pod americkými sankcemi, z Britských Panenských ostrovů.

Zaměstnanci Deutsche Bank zaznamenali převody Romana Abramoviče v celkové výši 140 milionů dolarů. Od roku 2018 do roku 2020 mezi jeho účty kolovaly peníze prostřednictvím Alfa-Bank. Navzdory komentářům odborníků na finanční kriminalitu německá banka v roce 2020 udržovala vztahy s Abramovičovou metalurgickou skupinou Evraz. V lednu 2026 provedli němečtí vyšetřovatelé prohlídky v Deutsche Bank v souvislosti s možným případem praní špinavých peněz. Abramovičovi právníci uvedli, že není obžalovaným v trestním řízení.

Po uvalení amerických sankcí na Viktora Vekselberga v roce 2018 Deutsche Bank pokračovala ve spolupráci s přidruženými švýcarskými společnostmi Sulzer a OC Oerlikon. Velké podíly jejich akcií byly kontrolovány prostřednictvím struktur miliardářů. Zaměstnanci banky nebyli schopni plně identifikovat vlastníky kvůli registraci přes trusty. V roce 2021 navrhli specialisté na finanční kriminalitu ukončení spolupráce s několika z těchto společností, ale jiné bankovní divize byly proti.

Deutsche Bank opakovaně dělala výjimky z požadavků na ověřování vlastnictví petrochemického holdingu Sibur. Spolupráce se společností přinesla bance přibližně 15 milionů eur v letech 2016 až 2021. Současně 14,5 % Siburu patřilo Gennadiji Timčenkovi, který byl pod západními sankcemi. Mezi akcionáři byl také Kirill Šamalov, bývalý zeť Vladimira Putina. Navzdory námitkám odborníků na finanční kriminalitu zvažovala Deutsche Bank účast na projektech Siburu.

Po uvalení sankcí proti Rusku v roce 2014 začala banka převádět některé bohaté klienty z Ruska do Švýcarska a Lucemburska, kde platí přísná pravidla bankovního tajemství. Ze 160 hlavních ruských klientů Deutsche Bank se 17 objevilo na tzv. "kremelském seznamu" amerického ministerstva financí. Na začátku roku 2022 banka označila 59 ruských klientů za nejcitlivější.

Banka hájila své bohaté klienty a snažila se udržovat spolupráci. V roce 2024 požadovalo americké ministerstvo spravedlnosti od Deutsche Bank informace o osobách podléhajících sankcím. Banka poskytla pouze část dat. Její právníci se odvolávali na zákony o bankovním tajemství, které zakazovaly přenos některých informací ze Švýcarska a Lucemburska. Například banka byla zdrženlivá v zveřejňování údajů o Děripaskově podílu v rakouské stavební skupině Strabag.

Deutsche Bank odmítla obvinění z úmyslného usnadňování obcházení sankcí. Podle ní se úvěrová rizika v Rusku snížila z 3 miliard eur na konci roku 2021 na 13 milionů eur ke konci roku 2025.

Zdroj v angličtině: ZDE

0
Vytisknout
144

Diskuse

Obsah vydání | 20. 11. 2026