Státy Perského zálivu plánují vojenskou reakci na ruskou intervenci v Sýrii

5. 10. 2015

Ruské bombardování povstaleckých pozic rozhněvalo země v regionu, které se snažily svrhnout syrského prezidenta Bašára Asada. Analytici tvrdí, že Saúdská Arábie, Katar a Turecko nyní zřejmě zvýší vojenskou pomoc protiasadovským skupinám. Ty ruskou intervenci považují spíše za provokativní, než za nějaký rozhodující krok.

Ruské nálety vedené z nové letecké základny v Sýrii přesvědčily mnohé západní kritiky, aby utlumili své požadavky na odstranění prezidenta Bašára Asada. Avšak jiná skupina jeho oponentů považuje intervenci Moskvy spíše za provokaci.

Regionální mocnosti nenápadně, ale efektivně posílaly peníze, zbraně a další podporu povstaleckým skupinám, které působí režimu v Damašku největší problémy. Přitom masivně investovaly do konfliktu, který považují za součást širšího regionálního zápasu o vliv mezi nimi a šíitským Íránem.

Po zahájení ruských náletů tyto země daly jasně najevo, že přinejmenším zůstávají stejně odhodlány svrhnout Asada, jako je Moskva odhodlána jej zachránit.

"V Sýrii nemá Asad žádnou budoucnost," prohlásil saúdský ministr zahraničí Ádil al-Džubajr pár hodin před prvními nálety. Pokud to nebylo dost jasné, pokračoval výslovně, že jestliže prezident v rámci politické dohody neodstoupí, jeho země bude podporovat vojenské řešení, "které také skončí odstavením Bašára al-Asada od moci". Vyhlídky na eskalaci mezi příznivci Asada a jeho oponenty zřejmě znamenají další utrpení pro obyčejné Syřany.

"Ruská intervence je masivním neúspěchem pro státy podporující opozici, zejména v regionu - pro Katar, Saúdskou Arábii a Turecko - a patrně vyvolá silnou reakci ve smyslu protieskalace," prohlásil Julien Barnes-Dacey z thinktanku European Council on Foreign Relations.

Od začátku krize se postoj Saúdské Arábie nezměnil a nic nenasvědčuje ani tomu, že by se měl změnit v nejbližší době, doplňuje Muhammad Ajáhja z Centra krále Fajsala pro výzkum a islámská studia v Rijádu.

"Rijádu a jeho regionálním spojencům je jasné, že poslední ruská a íránská eskalace přinese pouze větší nestabilitu v regionu a další prolévání krve," řekl Ajáhja.

Rijád soustředí podporu na povstalce na jihu, tvrdí analytici, zatímco Turecko a Katar údajně podporují severní povstalce, včetně konzervativně islámských milicí jako Ahrár aš-Šám.

Tato skupina v alianci s odnoží al-Kajdy, frontou an-Nusra, nedávno dosáhly lokálního příměří s Asadem. Jejich úspěch při dobývání pozic vládních vojsk je považován za spoušť ruských náletů a učinil z těchto organizací jedny z prvních cílů.

Posiluje již existující úzká spolupráce mezi Saúdskou Arábií, Katarem a Tureckem na nejvyšší úrovni, jejichž cíle v Sýrii se navzájem příliš neliší.

Turecká podpora je omezena domácími nepokoji, ale Saúdská Arábie a Katar mají prostředky, kontakty a politickou vůli reagovat na ruskou eskalaci. Obě země jsou sice již vázány ve válce v Jemenu, což může omezit dostupnost vojenských a finančních zdrojů, a dosud také dodržovaly západní zákaz dodávek vyspělých zbraňových systémů povstaleckým skupinám, včetně protiletadlových raket. Není však jasné, zda se to nyní kvůli ruské intervenci nezmění.

Není pravděpodobné, že by jmenované země sáhly až k pozemní intervenci, a nejen proto,, že jsou vázány v Jemenu. Taková úroveň eskalace už by totiž byla příliš vysoká. Spíše dojde k vystupňování podpory povstalcům, aby si Rusové uvědomili, že to, čeho mohou v Sýrii dosáhnout, je omezeno, a změnili přístup. Nicméně regionální soupeření Rijádu s Teheránem bude pokračovat a Saúdové se ho nezbaví. Budou v něm muset pokračovat prakticky za jakoukoliv cenu.

Saúdští představitelé jsou zejména znepokojeni možností, že by Američané mohli opustit strategii zadržování Íránu. V tom by je paradoxně mohla ruská účast částečně uklidnit, protože tím dochází k omezení íránského vlivu.

V regionu však žádná mocnost, ani USA, ani Rusko, není v pozici, která by umožňovala vystupovat coby nezávislý arbitr a konflikt utlumila.

Podrobnosti v angličtině: ZDE

0
Vytisknout
4598

Diskuse

Obsah vydání | 6. 10. 2015