Mezitím v Absurdistánu 15:

Smog, neúspěšná charitativní sbírka a vládní maniaci na silnici

2. 2. 2017 / Tomasz Oryński

čas čtení 8 minut

Konečně je naděje na trochu čerstvého vzduchu v Polsku. Vláda strany Právo a spravedlnost, poté, co popírala, že smog je problém, se tento problém nyní rozhodla řešit. Přišlo to trochu nečekaně, pokud si pamatujeme, že právě vláda strany Právo a spravedlnost - ta, která podporuje těžbu uhlí a v podstatě zcela zlikvidovala průmysl větrných turbin, zastavila projekt výstavby první jaderné elektrárny v Polsku. Jedinou obnovitelnou energii, kterou podporuje, je geotermální projekt v Toruni. Experti pochybují, zda geotermální voda pod Toruní může poskytnout dostatečné množství energie na to, aby to bylo ekonomicky realizovatelné, ale komu by to vadilo, když tento projekt je jen dalším způsobem, jak napumpovat peníze daňových poplatníkl do podnikatelského impéria kněze Tadeusze Rydzyka, jehož média jsou hlavním pilířem propagandy vlády strany Právo a spravedlnost.

Avšak polská města byla pod krunýřem tak silného mraku kouře, že už ani tato vláda nemohla dál popírat existenci tohoto problému. Ministr životního prostředí Jan Szyszko se rozhodl jít na kořen věci. Po pečlivém výzkumu zjistil, že na vině jsou tři věci:

1. Poláci nejsou dostatečně vlastenečtí a namísto, aby doma spalovali řádné polské uhlí, pálí špatné uhlí z ciziny. Zjevně, stejně jako imigranti, ani cizácké uhlí není schopno vyhovět našim přísným polským normám. A proto je imperativem udržet bankrotující polské uhelné doly v provozu za každou cenu, prospívá to životnímu prostředí.

2. Smog podstatnou měrou není vůbec smog, ale je to prach, který do Polska navál vítr ze Sahary. S tím se nedá nic moc dělat, je to příroda. A vy ekologičtí levičáci, přece říkáte, že příroda je dobrá, tak držte hubu!

3. A za třetí, je to vina minulé vlády, takže vydáme na našich internetových stránkách oficiální prohlášení, že za smog v Polsku může minulá vláda a tím je problém vyřešen.

Mezitím začal polský ministr zahraničních věcí žárlit na úspěch britské diplomacie - nejenže Theresa Mayová navštívila USA, ale zdá se, že Trump její návštěvu bude opětovat. Waszczykowski by se taky chtěl přátelit s některými světovými politiky - posílilo by to jeho postavení ve straně Právo a spravedlnost, protože dokonce i tato strana si uvědomila, že Waszczykowski není zrovna nejchytřejší. Podle nepodložených zpráv se prý už pokusili ho nahradit, ale nepodařilo se jim najít nikoho, kdo by tu funkci byl ochoten převzít. 

Dobře, tak Waszczykowski se teď strašně kamarádí s Alexandrem Lukašenkem, dokonce souhlasil, že přestane podporovat Bielsat TV, běloruskou televizi, která vysílá z Polska a je pro běloruskou opozici tím, čím bývalo Rádio Svobodná Evropa pro Solidaritu, ovšem přátelit se s Lukašenkem není tak cool jako přátelit se rovnou s Trumpem. Zoufalý Waszczykowski dokonce vyjádřil podporu pro Trumpův zákaz vstupu do USA pro muslimy, ale nepomohlo mu to: pětačtyřicátý prezident USA se zatím stále ještě o Polsko nezajímá.

Antoni Macierewicz, ministr pro likvidaci armády, také neměl dobrý týden. Ukázalo se, že vojenské pikniky, které měly zastínit Wielku Orkiestru Świątecznej Pomocy (více o tom ZDE) byly naprostou katastrofou. Celkem se totiž vybralo jen asi 14 000 zlotých. Na hlavní akci v Žagani, které se účastnila premiérka Beata Szydło a která se vysílala ve státní televizi, se vybralo jen 225 zlotých. Mezitím charitativní organizace Wielka Orkiestra Świątecznej Pomocy potvrdila, že ona vybrala 62 418 767 zlotých a další peníze stále přicházejí. Zjevně tvrzení, že WOŚP dokázala sbírat peníze jen proto, že dostávala plnou podporu veřejné televize a státních institucí, není tak docela pravda.

Ale Antoniho Macierewicze tohle trápit nebude. Je to muž ze železa a ani to, že se octl uprostřed silniční havárie, ho nepřimělo soustředit se na věci, o které skutečně jde. Proto totiž, když kolona příliš rychle jedoucích limuzín, v nichž cestoval, ztratila kontrolu nad řízením a vrazila do řady automobilů čekajících na křižovatce na červenou, nepoctil oběti této nehody ani jediným pohledem, ani se nezeptal, jestli někdo nebyl zraněn. Nasedl prostě jen do Škody Superb, v níž jeli jeho bodyguardi a ze scény odjel.

Jeho oběti zůstaly na silnici a vzhledem k tomu, že do havárie byl zapletený ministr, musely čekat v mrazu celých pět hodin u trosek svých vozidel, než se dostavil prokurátor. Nebudu překvapen, pokud budou z nehody obviněny ony, protože vyšetřování převzal vojenský prokurátor, jmenovaný samotným Antonim Macierewiczem.

A proč a kam pan ministr tak spěchal? No, on musí dělat spoustu důležitých věcí. Zatímco jeho mladý pobočník Misiewicz si hraje na vojáky, Macierewicz natáčí video blogy, v nichž vysvětluje, že opoziční protesty selhaly v důsledku božího zásahu svaté Panny Marie:

V den nehody se Macierewicz účastnil pohřbu na Powazkém hřbitově ve Varšavě, pak měl přednášet na konferenci uspořádané soukromou univerzitou kněze Tadeusze Rydzyka a pak se musel vrátit do Varšavy, aby se tam účastnil ceremonie severokorejského stylu, při níž byl udělen po mnoha podlézavých projevech od členů jeho strany a vlády Jarosławu Kaczyńskému titul "Muž svobody" (podle tohoto obrázku je Kaczyński mužem svobody, protože si může dělat, co chce).

Samozřejmě, tyto akce byly tak důležité, že ospravedlňovaly ohrožení životů obyčejných lidí. V ten den Polsko zápolilo s mrazem a zledovatělými silnicemi, ovšem panu ministrovi se podařilo dojet z centra Varšavy do centra Toruně, což je cesta, která normálně trvá tři hodiny - za asi jednu hodinu a čtyřicet minut. Ani po té silniční havárii se pan ministr nezarazil - poté, co zmizel z místa nehody, dojel odtamtud do Národní filharmonie ve Varšavě za pouhých 99 minut.

Podle toho, kudy jeho řidič jel, buď jen po obyčejné silnici mnoha vesnicemi a městy průměrnou rychlostí 120 km/h, anebo jel po dálnici průměrnou rychlostí 160 km/h.

Jednu věc je nutno říci: Stranu Právo a spravedlnost tvoří lidé velké víry. Stále ještě jsou přesvědčeni, že letecká katastrofa ve Smolensku byla atentátem a odmítají přijmout prostou skutečnost, že nezodpovědnost, ignorování předpisů a procedur a snaha dostat se tam za každou cenu (tento postoj se nyní popisuje nově utvořeným slovem "tupolevismus", odvozeným od značky letadla, které ve Smolensku havarovalo) vedou k haváriím. A oni to nejen nepřiznají, oni pořád tak žijí a nějaká hloupá nehoda Antoniho Macierewicze nebo prezidenta Andrzeje Dudy nemůže změnit jejich postoj (zvlášť když už v obou případech se vyskytly konspirační teorie, že vlastně možná šlo o pokusy o atentát).

Avšak jen se podívejte na toto video:

Natočil ho náhodný motorista a vidíte na něm, jak prezidentova kolona jede naprosto nepřiměřenou rychlostí po rušné silnici a nutí ostatní vozidla se jí vyhnout, pokud nemá dojít k přímé srážce s protijedoucími vozidly. V minutě 1.20 vidíte bílý náklaďák MAN, jak je vytlačený z vozovky. Nemluvě o riziku pro ostatní řidiče, co kdyby tam byla měkká půda anebo díra v silnici a řidič náklaďáku by ztratil kontrolu nad vozidlem a narazil by do prezidentovy limuzíny? Přežili by cestující i v obrněném vozidle náraz do kamionu? Nemá existence prezidentské kolony vozidel zajistit prezidentovu bezpečnost namísto toho, aby ohrožovala život prezidenta i náhodných uživatelů silnice?

Pravděpodobně budete souhlasit, že takovýto způsob řízení vozidel nutně dříve nebo později skončí havárií. A v tomto případě to také tak dopadlo. Toto video bylo natočeno krátce předtím, než prezidentská kolona dojela na dálnici A4, kde prezidentská limuzína ztratila kontrolu nad řízením, protože v rychlosti 160 km/h píchla.

A kam že jeli v takovém spěchu? Pan prezident, který kromě toho, že podepisuje všechno, co mu strana Právo a spravedlnost dá na stůl, nemá nic moc co na práci, jel z jednoho lyžařského střediska do druhého.

0
Vytisknout
7998

Diskuse

Obsah vydání | 3. 2. 2017