Vážné nehody z hlouposti
2. 2. 2017 / František Řezáč
Jezdil
jsem od roku 1972 do roku 1983 s náklaďákem. Už v autoškole jsem
zpozoroval, že zájmem učitele Svazarmu je, aby všichni jeho žáci prošli
zkouškami, i když v naší skupině byl člověk, kterému bych nesvěřil ani
trakař. Psychotesty žádné. Policajti z falešného kamarádství nebo za
flašku přivírali oči. Už od let šedesátých se slibovalo, že povolání
řidiče nákladního auta bude učebním oborem. V Německu to je, u nás
dodnes ne. Příčinou podobných nehod není počasí, ale lidská hloupost a
hrabivost dopravců. Ostatně, v Rakousku a Německu o tom vědí své - o
českých řidičích a technickém stavu autobusů a náklaďáků. Důležité je
též pravidelné roční školení a zkoušení řidičů. Nevím, jak je to dneska.
I já měl zpočátku své šoférské kariéry několik drobných nehod a
šťouchů, způsobených nezkušeností, i když jsem měl praxi z vojny s
vejtřaskou nebo tankem. Ten je eště pro bezpečnou jízdu nejlepší, šťouch
sem, šťouch tam....
Trochu zkušený řidič vzniká asi tak
během dvou let a hlavně musí zažít pořádnou zimu. Záleží na tom, jaký je
jeho dopravák šéf. Já měl štěstí u okresního výkupu Plzeň sever, kde
byl dopravákem pan Čada. Jednou jsem podcenil tabulku "Silnice se v zimě
neudržuje" a zůstal jsem s fůrou krmení viset v pangejtě mezi Štipoklasy
a Úterým ve sněhové bouři jako někde na Aljašce. Jézedáci s traktorem
mě z toho dostali a kravičky měly co papat.https://www.youtube.com/watch?
4556
Diskuse