Guru burzy Dirk Müller varuje: Lze očekávat největší tržní bublinu všech dob

8. 2. 2018

čas čtení 17 minut

Frank Rumpenhorst Dirk Müller, známý také jako Mr. Dax, byl zpovídán časopisem FOCUS MONEY. V tomto interview Dirk Müller vysvětluje, které akcie nyní favorizuje a proč může Čína - Říše středu způsobit rozpad trhů - a proč on sám nechodí při německých volbách hlasovat.

FOCUS-MONEY: Pane Müllere, jste nejslavnějším makléřem v Německu. Jak často jste žádán o tip na akcie jako pan Dax v supermarketu? 

Müller: To se stává často. Ale lidé jsou vždy přátelští a já jsem šťastný.

MONEY: Jaký je nejlepší tip, který jste kdy obdržel?

Müller: Od bývalého generálního ředitele na Frankfurtské burze cenných papírů, že bych se měl zabývat obchody se zlatem. To jsem potom také udělal a investoval jsem do něj. To bylo na konci 90. let. Od té doby se to vyvíjí velmi pozitivně.

MONEY: V čem mimo zlato spočívá úspěšnost formule od Dirka Müllera?

„Pokud budou všichni věřit, že kurzy mohou jen růst, pak to bude velmi nebezpečné"

Müller: Pokud vás burza něco učí, tak je to pokora. Pokud jste si něčím příliš jisti, tak dostanete většinou přes nos. Pokud budou všichni věřit tomu, že kurzy mohou jen růst, pak to bude velmi nebezpečné.

MONEY: Zvýšila se chtivost po úspěchu v posledních letech?

Müller: V minulosti investoři vedli podniky vpřed, k úspěchu. To byl původní význam vstupu na burzu. Dnes je to trochu jako v kasinu. To je pro hráče ráj. Pokud se akcie zakládaných společností v průběhu několika dnů pohybují v rozmezí 20 procent, aniž by se něco stalo, tak byly kurzy akcií tak z 90 procent v tomto období chybné. To přece není normální.

MONEY: Nyní mnoho ekonomů přísahá na „New Normal“. Takže menší růst a nižší výnosy akcií. Budou se akcie v budoucnu jako investice vůbec vyplácet?

Müller: Budeme i nadále vnímat silný růst mnoha jednotlivých společností, a tudíž i odpovídající příležitosti k vysokému zisku. To, že existují odvětví, jako je stacionární maloobchod, ve kterém to bude v budoucnu klidnější, tím nebude ovlivněno.

MONEY: Co by způsobit krach?

„Pro mě je největším rizikem Čína, kde máme největší tržní bublinu všech dob ve světové hospodářské historii"

Müller: Ignorujeme geopolitická rizika. Pro mě je největším rizikem Čína. Máme tam největší tržní bublinu ve světových hospodářských dějinách. V tuto chvíli se následující obraz dobře hodí pro světový trh: Představte si vilu, kde se slaví velkolepá party. V čem je problém: Vila se nachází v San Francisku nad „trhlinou“ San Andreas. Takže známe ten problém, ale to není žádný důvod, proč bychom měli party opustit. Měli bychom sledovat seismografy. A když se vychýlí, je čas rychle vyrazit co nejdál!

MONEY: Kdy musíme tedy utéci?

Müller: Je to fajn, pokud úrokové sazby v USA a Evropě zůstanou nízké a centrální banky čerpají čistý kapitál do trhů. Po dobu 20 let jste dostávali levné peníze a poté jste je investovali do Číny. Například v USA byla úroková sazba jen 2 procenta a v Číně byl 15procentní růst hospodářství. A šlo o biliony. Problém: Čínský růst je dnes oficiálně okolo 6,5 ​​procent a dokonce i toto číslo je možno brát v pochybnost.

MONEY: Číňané si ale mohou své statistiky i nadále upravovat...

Müller: Dělají to již dlouho, může to ještě chvíli jít dobře, ale ne věčně. Zde je příklad: Čínský růst spadne na pět procent a americké úrokové sazby se zvýší na čtyři až pět procent. Kdo bude potom investovat do Číny při takovém riziku? Pak investoři stáhnou své peníze z Číny a budou splácet své půjčky v USA. A přesně to se právě děje.

MONEY: Ale bez Číny bude celosvětový růst kolísat. Nechá to USA dojít tak daleko?

"Čína byla napumpována jako balón - a USA jej mohou kdykoli nechat prasknout vyššími úrokovými sazbami"

Müller: Jedná se o větší strategické souvislosti. Bude Amerika jen sledovat, jak Čína převezme moc ve světě? Čína byla napumpována jako balón - a USA jej mohou kdykoli nechat prasknout přes vyšší úrokové sazby. To také ublíží USA, ale Čína se poté dostane do katastrofální recese, ve které se mnoho struktur zhroutí.

MONEY: Ale Číňané to také vědí. Budou v případě nouze směrovat opačným směrem ...

Müller: Dělají to již řadu let s obrovským úsilím. A to může fungovat ještě dalších deset let. Ale skončí to špatně. Podniky jsou masivně zadlužené, a to zhruba 160 procenty hrubého domácího produktu (HDP). A mnohé z nich ani neprodukují žádný zisk a financují své ztráty pouze přes dluhy.

MONEY: USA upevňují svou moc, Čína je ve skluzu, a nakonec jsme to my Evropané, kteří jsou skutečnými poraženými?

Müller: Pokud k tomu dojde, budeme čelit extrémním celosvětovým výzvám. Zejména proto, že v současné době všude zaznamenáváme rekordy na burze, ale také rekordní dluhy. Takže pokud praskne tržní bublina v Číně, máme tu krach, který by více připomínal rok 1929 než rok 2008.

MONEY: Tedy všechno ihned prodat?

„Když přijde krach, nikdo nemůže předpovědět, kdy bude skutečně zde"

Müller: Ne. Možná, že velký třesk přijde teprve za 30 let. Nejlepším příkladem je komunismus. Byl odsouzen k selhání od počátku, ale trvalo to 70 let. Můžeme jen popsat mechanismy činnosti. Když dojde ke krachu, nikdo nemůže předpovědět, kdy bude skutečně zde.

MONEY: Takže v podstatě souhlasíte se spekulacemi na stoupání kurzů?

Müller: V prvním čtvrtletí mohou kurzy stoupat. Všechny semafory svítí zeleně. Někteří investoři ještě nezainvestovali a teprve vstoupí na trh. Ale zvyšují se také rizika a jsem okamžitě připraven přijmout opatření. Americké úrokové sazby se již zvyšují. To lze pozorovat ve všech splatnostech amerických státních dluhopisů. Jiný příklad: Výnos dividendy na S&P 500 poprvé klesl pod úrokovou sazbu dvouletých amerických státních dluhopisů.

MONEY: Ještě k tématu bubliny. Co si myslíte o bitcoinu?

Müller: Nemyslím si, že by to mohla být další tulipánová bublina. I ty tulipány měly vlastní interní hodnotu. V případě potřeby mohou být nakrájeny na salát. Bitcoin je kompletně bezcenný! Jedná se o klasický systém sněhové koule.

MONEY: Ale evidentně tomu mnoho věřitelů věří ...

Müller: Nejlepším příkladem je dogecoin. Tato kryptoměna byla zamýšlena jako parodie na bitcoin - a dnes má tento „gag“ tržní kapitalizaci více než dvě miliardy dolarů. To je šílenství!

MONEY: Označil byste bitcoin jako podvod?

Müller: Podvod to není. Lidem se nic nepředehrává. Pravidla jsou transparentní.

MONEY: Ale může přesto jednoduše dále růst, nebo…?

„Člověk by neměl být posledním idiotem v systému sněhové koule"

Müller: Ano, samozřejmě. Pokud investoři hrají hazardní hru a vydělávají peníze, je to ok. Ale každý musí vědět, co vlastně dělá. A nesmíte být posledním idiotem v systému sněhové koule ...

MONEY: Pojďme k současné politické situaci v Německu. Vláda ještě není v dohledu. Kromě velké koalice se zdá, že neexistuje žádná alternativa. Stále ještě žijeme v demokracii?

Müller: Nikdy jsme nežili v demokracii. To už konstatoval Richard Coudenhove-Kalergi. A právě on byl zakladatelem Evropské unie a vítězem první ceny Karla Velikého (německy Karlspreis). Jeho teorie: Žijeme v plutokracii.

(Poznámka: Plutokracie je taková forma vlády, v níž je veškerá moc nebo většina moci soustředěna v rukou bohaté vrstvy lidí, respektive vyšší třídy. Většinou se jedná o formu oligarchie. Plutokracie nebyla v dějinách nikdy zavedena otevřeně.)

MONEY: Musíte nám to vysvětlit ...

Müller: Žijeme pod nadvládou těch, kteří mají spoustu peněz a tím také vliv. A Coudenhove-Kalergi také vysvětluje, proč to dává smysl. Lidé by to však neakceptovali, a proto jim byla podsunuta zdánlivá demokracie. Lidé si myslí, že do toho mohou mluvit, ale nakonec tomu tak není.

(Poznámka: Termín zdánlivá/falešná demokracie jako politické heslo označuje formy vlády, které má mít podobu demokracie, v níž ale převažují prvky diktatury či oligarchie.)

MONEY: Ale to z dlouhodobého hlediska nemůže fungovat, nebo?

Müller: Je to nebezpečné, protože jsme se ocitli v kleptokracii. V minulosti bylo nutno politiky podplácet, dnes je nasadíme do funkcí sami. Podívejte se na USA. Stavební velkopodnikatel se stává prezidentem a nejprve snižuje daně. A bývalý bankéř banky Goldman Sachs se stal ministrem financí.

(Poznámka – Wikipedia: Kleptokracie bývají většinou diktatury a oligarchie, ale mohou se skrývat i za fasádou demokratického zřízení. Kleptokracie je „ukradený stát“, který místo občanům patří zlodějům. V kleptokracii je korupční jednání normou a prostředkem udržení moci.) Viz ZDE

MONEY: Budou střadatelé potom jen ošizeni?

Müller: Ano! V politice to probíhá jako v samoobslužném obchodě.

MONEY: Půjdou potom ještě vůbec volit?

Müller: Ne. To nic nepřináší. Mocní přetváří svět tak, jak se jim to líbí, a starají se pouze o to, aby zbytek dostal jenom tolik, aby nešel na barikády. S tím jsem se dokázal vyrovnat, ale nemusím se tohoto opičího divadla účastnit a tyto politiky k tomu ještě volit. S výjimkou komunální politiky, kde mohou voliči mít ještě aspoň nějaký ten vliv.

MONEY: Ale právě v Německu bychom měli mít silné vedení. Právě v digitalizaci jsme pozadu. Máme ještě šanci se v budoucnu do digitalizace zapojit?

Müller: V těchto národních hranicích už nemůžeme uvažovat. Podnikům je to ostatně zcela jedno. Mnohé Dax-koncerny produkují ve 140 zemích po celém světě, kapitál pochází z celého světa. Sídlo společnosti je v Německu pouze z tradice.

MONEY: Ale nějak musíme zajistit pracovní místa i v budoucnosti...

„Německé automobily jsou stále trhákem, ale budoucnost bude obtížná"

Müller: Zvláště automobilový průmysl se musí dobře rozmýšlet. Německé automobily jsou stále velkým trhákem, ale budoucnost bude obtížná. Klíčové slovo: Automatické řízení elektrických vozidel. To také ohrožuje strojírenství a chemický průmysl.

MONEY: Zní to jako obrovský problém ...

Müller: Určitě to zvládneme. Ale v továrnách budeme mít obrovskou výhodu tam, kde budou pracovat pouze roboti. Koneckonců, textilie se už léta vyrábějí v zemích s nízkou mzdou - jako je Bangladéš. Ale pokud už nemusím platit mzdu, mohu v Sasku-Anhaltsku založit továrnu s lepší právní a plánovací jistotou.

MONEY: Ale kdo bude financovat nezaměstnané?

Müller: To budeme muset přehodnotit jako společnost. Nepodmíněný základní příjem se stane dalším tématem. Například generální ředitel společnosti Siemens Joe Kaeser právě podal zajímavý návrh: Společnosti s mnoha zaměstnanci by platily méně daní než ty koncerny, které by byly plně automatizovány.

Nepodmíněný základní příjem by pak mohl být vyplácen jako bezpodmínečný základní příjem. Ale tato zásadní diskuse teprve právě začala.

MONEY: Co si myslíte o bezpodmínečném základním příjmu?

„Lidé se budou muset podílet na produktivitě strojů"

Müller: Je to komplexní problém. Ale lidé se budou muset podílet na produktivitě strojů. Pro mnohé nebude práce. Ale to je vlastně sen lidstva: že už nebudeme muset pracovat, ale budeme moci dělat to, co bychom chtěli dělat.

MONEY: Jen tak mimochodem, práce. Také vy jste založil svůj vlastní fond. Ten ale dosáhl horších výsledků než Dax. Jak to vysvětlíte svým investorům?

Müller: V roce 2015 jsme měli silný start a dosáhli jsme výkonu přes 14 procent. Ale pak v roce 2016 jsme zaostali masivně. Na konci roku 2016 jsme před zvolením Trumpa snížili riziko. Očekával jsem, že volby vyhraje. Ale nedokázal jsem posoudit, co to udělá s trhem, a tak jsem příliš zvedl jištění.

Každopádně investujeme pouze do stabilních společností a banky do toho nepatří. Po Trumpově vítězství to byly explodující banky, které v některých případech zvýšily indexy na dvojnásobek. V horké fázi můžete jako bezpečnostně orientovaný investor také v tomto směru riskovat, ale příští bankovní krize zcela jistě přijde.

MONEY: Jakým způsobem je realizováno zabezpečení konkrétně?

Müller: Pracujeme s pružným, ale pečlivě rozloženým future-jištěním. V roce 2017 jsme také tuto strategii porazili porovnávacím indexem.

MONEY: Ale to může stále stát investory značnou část výnosu ...

Müller: Ne nutně. V současné době nemáme žádné jištění, jedeme s trhem přímo nahoru, ale nechci připustit, aby na konci zákazníci nesli ztrátu 50 nebo 70 procent. Proto se jištění používá okamžitě tehdy, jakmile se trh otočí směrem dolů. Můj fond je o budování dlouhodobých aktiv a nechceme hazardovat.

MONEY: Co rozumíte pod pojmem hazardování?

Müller: Chceme se podílet na dlouhodobém úspěchu podniků, takže hledáme silné a dlouhodobě kalkulovatelné společnosti. Nezajímá nás, kde se bude za šest měsíců nacházet trh, nýbrž jak na tom bude společnost ekonomicky za pět až deset let.

MONEY: Jaká jsou vaše kritéria pro výběr akcií?

Müller: Mám zájem o společnosti se silnou bilancí. Především je klíčový výkaz peněžních toků neboli výkaz CASH FLOW, to znamená, co skutečně zůstalo, co je k dispozici. V opačném případě můžete také při výhře podvádět. A pak musí společnost nabídnout srozumitelný obchodní model zaměřený do budoucna a s růstovými příležitostmi. Nechci například kupovat konglomerát, jako je Siemens. Jak jsou umístěny na trhu?

MONEY: Které akcie se vám konkrétně líbí?

"Takové společnosti rostou každoročně dvojciferně a vydělávají si hloupě a závratně"

Müller: Světové lídry, jako jsou Apple a Facebook, nelze zastavit. A to nejsou jen společnosti, ale mocenské nástroje. Pro elity jsou datové poklady velmi cenné - a ty jsou tímto způsobem generovány. Wirecard se nám velmi líbí. Ale spoléháme také na malé společnosti jako je Bakkafrost. Mají jednu z největších lososových farem na Faerských ostrovech a jsou po celé generace rodinnými firmami. Takové společnosti rostou každoročně dvojciferně a vydělávají hloupě a závratě. (Poznámka: Služba internetových plateb Wirecard konkuruje PayPal a Western Union)

MONEY: A které akcie nepřidají v úvahu?

Müller: Nekupoval bych banky. A také ne Teslu. Je to pro mne mrtvý kůň - a už roky. Žádné zbrojařské firmy a ani kontroverzní společnosti jako je Monsanto.

MONEY: A jaký vliv máte ve svém fondu?

Müller: Jsem v tom plně zainteresován a společně se svým správcem fondu děláme všechna rozhodnutí společně.

MONEY: No, investoři by si mohli koupit ETF a ušetřit tak náklady, ne?

Müller: Můžete to udělat. Ale musíte vědět, co děláte. ETF sleduje index poměrně přesně. Takže pokud Dax „sjede“ o 50 procent, je to bezútěšné. A to investoři musí znovu dohnat. Po krachu trh samozřejmě opět vzroste. Ale ti, kteří investovali v Japonsku v osmdesátých letech minulého století, získali po třiceti letech jenom polovinu svých ztrát. Měl byste vždy opustit párty včas a shrábnout peníze ze stolu.


Vita Dirk Müller se narodil 25. října 1968 ve Frankfurtu nad Mohanem. V roce 1990 se nejprve vyučil bankovním obchodníkem v Deutsche Bank a od roku 1998 pracoval jako burzovní makléř ICF. (Poznámka: ICF BANK AG, banka obchodující s cennými papíry se sídlem ve Frankfurtu, je jednou z předních německých obchodních bank. Poskytuje institucionálním klientům širokou škálu profesionálního obchodování s cennými papíry a služeb řízení kapitálového trhu).

Autor několika finančních publikací ("C(r)ashkurs", "Cashkurs").

Generální ředitel společnosti Finanzethos GmbH a provozovatel internetových stránek www.cashkurs.com iniciátor a poradce akciových fondů Dirk-Müller-Premium-Aktienfonds.

 

0
Vytisknout
9831

Diskuse

Obsah vydání | 9. 2. 2018