
Bezpečnostní obavy, které Evropanům nedají spát
30. 7. 2018
EU nyní čelí bezpečnostním hrozbám z východu a jihu - a současně i nejistému spojenci na západě.
Na východě se rozvíjí nový tip nelehkého sousedství s Ruskem - zdá se, že zahrnují Evropany, kteří se smířili s ruským zasahováním do svých politických záležitostí, od záměrného vměšování do voleb po kybernetické útoky na evropské firmy, systémy a politickou mašinérii. Dále na východ Čína dál prohlubuje vliv na evropské státy prostřednictvím obchodu a investic na území EU v jejím sousedství.
Na jihu evropské země spoléhají na spolupráci se stále autokratičtějším režimem v Ankaře v některých oblastech, jichž se týkají nejsilnější obavy jejich občanů, zejména pokud jde o migraci a boj s terorismem.
Mezitím konflikty a bída na druhé straně Středozemního moře plus migrace, kterou zmíněná situace vyvolává, stále více ohrožují evropskou bezpečnost a dokonce i solidaritu.
A co je nejdůležitější, americký prezident Donald Trump demonstruje naprostou neúctu vůči mezinárodním smlouvám a normám, jež jsou Evropanům drahé. Evropští lídři se nyní obávají, že transatlantické bezpečnostní záruky se nesoustředí na aliance a společné zájmy, ale na nákupy amerických technologií a vybavení - a poslušnost vůči nepředvídatelnému prezidentovi.
Evropané jsou pochopitelně tímto obrázkem znepokojeni. Ale jsou rozděleni v tom, jak se s problémem vyrovnat. Politická krize kolem přistěhovalectví do EU od roku 2015 odhalila hluboké rozdíly ve způsobech, jimiž členské státy pohlížejí na bezpečnost. Jak tvrdil (bulharský politolog a publicista - pozn. BL) Ivan Krastev, "uprchlická krize odhalila zmatečnost poválečného studenoválečnického paradigmatu, a zejména neschopnost studenoválečných institucí a pravidel vyrovnat se s problémy současného světa." Pro řadu Evropanů migrační krize zpochybnila schopnost EU a globálního multilaterálního systému ochránit je.
Neexistují jen rozdíly mezi státy, ale i uvnitř nich. V posledních letech národní volby v EU vyústily v intenzívní bitvy mezi politickými hnutími preferujícími otevřenou, progresívní agendu a globální vztahy, a těmi, kdo preferují nacionalistický, do sebe zahleděný přístup, který je v konečném důsledku protievropský. V tomto nestabilním politickém prostředí potřeba udržet občany v bezpečí - což představuje základní povinnost každé vlády - získala ještě větší důležitost. Bezpečnost je centrální pro stále populárnější argumenty nacionalistů. Tvrdí, že mainstreamové vlády v EU při ochraně občanů selhaly. Čelí nicméně nevyhnutelnému dilematu, poněvadž malé evropské státy (a malé jsou všechny) nemohou účinně reagovat na současné hrozby pouhou národní politikou.
Podrobnosti v angličtině: ZDE
Diskuse