"Proti fašismu" v barvách Okamurovy SPD

1. 8. 2018 / Karel Dolejší

Současná česká politická scéna ovšem paradoxy přímo oplývá. Největší korupčník Babiš slíbil zatočit s korupcí, kdežto největší napomahač německým "revanšistům" z AfD Klaus varuje před německou arogancí. Když se však "bojovník proti fašismu" David k fašistům sám radostně připojí, máme před sebou ještě cosi kapku jiného.

Bývalý člen radikálně levicového sdružení Levá alternativa - Hnutí za demokratický a samosprávný socialismus v roce 1993 vstoupil do ČSSD, kde se postupně podílel na řadě dalších "levicových" projektů jako Levicová platforma či SPaS. V letech 1998-1999 působil jako ministr zdravotnictví ve vládě premiéra MIloše Zemana.

Od roku 2014 provozuje David prokremelskou dezinformační iniciativu Nová republika a o dva roky později proto za "odvážné občanské postoje" získává cenu Sýsovy Unie českých spisovatelů.

David je ukázkovým příkladem toho, jak se z někdejšího levicového radikála a (přinejmenším verbálně) protiautoritářského aktivisty postupně stane zavilý spolupracovník nejhorších autoritářů, a jak se (povýtce verbální) boj s fašismem krásně rýmuje s pragmatickou spoluprací se skutečnými fašisty.

Davidovy moskevské idoly již léta pracují na účelovém propojení obou politických extrémů na Západě, s jediným cílem: Zničit liberální demokracii a odstranit jednou provždy ze scény liberály i jejich svébytnou politickou tradici. Není pochyb o tom, že o totéž už dávno usiluje také David osobně.

Protože tam, kde se káže o levici z pozice kandidáta soukromě vlastněné ultrapravicové strany, kde se mobilizuje proti fašismu na shromážděních Kremlem usilovně kultivovaných fašistů, už nejde jen o do očí bijící nedůslednosti a paradoxy na vlastní nebezpečí přehlížené zaslepenými voliči.

Jde o zradu všeho a všech, čím se David na počátku 90. let oháněl, a neoddiskutovatelné nahrazení veškerých emancipačních idejí cynickou honbou za osobním vlivem.