Přejí si ještě Američané, aby USA byly světovým bezpečnostním lídrem?

11. 11. 2019

čas čtení 3 minuty
Postrumpovský vzestup politického aktivismu inspiruje, ale zdá se, že končí na státní hranici, všímá si Kevin Baron.


Co si Američané přejí? Od zvolení prezidenta Donalda Trumpa v roce 2016 se zdá, že je toho hodně. Došlo k oživení politického aktivismu v zemi, na obou stranách sporu. Ale témata, která jsou nejvíce v kurzu - rasová otázka, gender, zdravotní péče, vzdělání, imigrace - jsou s výjimkou změny klimatu vesměs domácí. Pokud jde o globální bezpečnost, národ to zjevně zajímá méně; někteří si přejí, aby se USA z mezinárodních záležitostí úplně stáhly. Proč?

Musíme lépe chápat to, co Američané vědí a co si myslí o USA zaujímajících vedoucí roli v oblasti globální bezpečnosti, co s ní dělají ve svých vlastních životech a co bude třeba v budoucnu. Server Defense One se spojil s thinktankem Center for a New American Security (CNAS) k celoroční sérii článků, komentářů a společenských událostí usilujících právě o tohle. Vyšleme reportéry do celé země, aby se podívali na to, proč si Američané myslí to co si myslí a aby popsali, jak se Američané sami vyrovnávají s bezpečnostními výzvami - ve vládě, ve školách, v továrnách, v kancelářích, v laboratořích a dokonce Hollywoodu. Zveřejníme komentáře špičkových myslitelů z CNAS i odjinud. Nakonec chceme sesbírat dostatek dat, abychom ukázali, čemu Američané opravdu věří, co chtějí a co je třeba, aby to dostali.

V roce 2016 byl Trump zvolen navzdory varování elit nalevo i napravo, na základě protikladných slibů. Slíbil ukončit a vyhrát americké války rychleji než jeho předchůdci v Oválné pracovně; použít jaderné zbraně, ale zrušit je; být tvrdý na diktátory, ale sblížit se s nimi; podporovat silná spojenectví a multilaterální instituce, ale postavit "Ameriku" na první místo.

Mělo to dopad. Většina hlavních prezidentských kandidátů Demokratické strany pro rok 2020 vyzývá ke stažení USA z jejich současných konfliktů a ukončení poválečné globální přítomnosti.

Měsíc poté, co Trump oznámil záměr stáhnout vojáky ze Sýrie, lednový průzkum ukázal, že 59 % Američanů dává přednost tomu nechat tam nějaké vojáky, zatímco 41 % bylo toho názoru, že jednotky je třeba stáhnout, nebo tam především nikdy neměly být. Mezi respondenty ve věku 18-34 let 51 % prohlásilo, že američtí vojáci neměli v Sýrii nikdy být.

V říjnu, po Trumpově náhlém rozhodnutí stáhnout všechny jednotky ze severní Sýrie, průzkum CNN zjistil, že země je rozdělena stále v poměru 51 ku 43 %. Takřka 80 % Republikánů souhlasilo s Trumpovým rozhodnutím o stažení. Více než polovina Demokratů a nezávislých byla proti.

Avšak lídři Demokratů byli méně jednotní. "Nestáhl bych vojáky," prohlásil bývalý viceprezident Joe Biden během debaty k říjnovým primárkám. Senátorka Elizabeth Warrenová se naopak vyslovila pro stažení z celého Blízkého východu. Pete Buttigieg prohlásil, že by se chtěl stáhnout z Afghánistánu, ale ponechat malý počet elitních sil v Sýrii. Tulsi Gabbardová všechny obvinila, že podporují nekonečné války a "změnu režimu".

Je to složité. Většina Američanů je pro zahraniční zapojení. Ale kromě nekonečných válek je tu dlouhý seznam témat, o nichž si národněbezpečnsotní komunita myslí, že by měla Američany více zajímat.

Podrobnosti v angličtině: ZDE

0
Vytisknout
6855

Diskuse

Obsah vydání | 13. 11. 2019