Spojené státy dělaly "špatné věci" osobám, podezřelým z terorismu po 11. září a Británii to trvalo příliš dlouho, než si to uvědomila, sdělil listu Independent on Sunday bývalý labouristický ministr zahraničí David Miliband, který se uchází o funkci nového šéfa Labouristické strany.

"Skutečností je, že Američané dělali po roce 2002 špatné věci a nikomu to neřekli," řekl Miliband a zdůraznil, že je ochoten prosazovat jen "etickou zahraniční politiku". Dodal: "Informace jsme dali dohromady pomalu a když bylo jasné, [co Američané dělají], britská vláda jednala."

Na rozdíl od většiny západoevropských zemí má Rakousko institut referenda. Nazývá se Volksabstimmung (lidové hlasování) a má právní platnost nad zákonem. Ke skutečnému referendu mu chybí institut iniciativy, neboli možnosti, aby jej za stanovených podmínek mohl vyvolat každý. Rakouské referendum vyhlašuje prezident a schvaluje vláda a dosud tak učinili dvakrát: v roce 1978 k otázce využití jaderné energie a v r. 1994 k otázce přistoupení Rakouska k EU. Zejména první z nich bylo v mnoha ohledech modelovým příkladem a stojí za opožděný referát.

tisková zpráva

Vážené kolegyně, vážení kolegové,

vzhledem k pokračující kampani týdeníku Respekt proti konkrétním lidem z Ústavu pro studium totalitních režimů (ÚSTR) vezměte prosím na vědomí stanovisko Mgr. Zdeňka Hazdry, předchozího ředitele ÚSTR, k textům redaktora J. Spurného zveřejněným v Respektu. "Informace, které předkládá čtenářům, jsou zcela lživé – nechávám na jeho svědomí, zda tak činí úmyslně, nebo zda si není schopen, ba spíše ani ochoten ověřit informace, což by správný novinář jistě umět měl," konstatuje ve svém sdělení médiím Hazdra a dokládá nepravdivost jednoho tvrzení za druhým.

Poslední dny pro ÚSTR přinesly taktéž zveřejnění stanoviska etické komise Akademie věd ČR k údajnému plagiátorství doc. Jiřího Pernese, dalšího z letošních ředitelů ÚSTR - obvinění z plagiátorství opakovaně zveřejňované médii na popud některých aktivistů (M. Pajerová atp.) či zaměstnanců ÚSTR (M. Vodrážka atp.) nebylo prokázáno.

U nás je to tak, že se už dnes se máme lépe než zítra. Vždyť jste to tak říkal, předsedo!!! Známá věta z jednoho krásného pravdivého českého filmu, píše bývalý policista Miroslav Špatný.

Už Langerova reforma zbavila Policii ČR schopných lidí.

Fascinuje mě, jak dlouho České republice trvá, než přijme praxi, která je v ostatním světě normální. V západní Evropě nesmějí být umísťovány billboardy kolem dálnic, protože je to nesmírně nebezpečné. Způsobuje to dopravní nehody; jednak billboardy řidiče rozptylují, jednak jsou nebezpečné jejich kovové konstrukce, do nichž narážejí automobily. Ve světě je tohle známo dávno; česká vláda si to uvědomila až nyní, dvacet let po pádu komunismu a konstatuje, že do pěti let billboardy z českých dálnic zmizí. Kolik ale za tu dobu ještě bude muset zemřít lidí?

Zdroj informace IDNES

Tzv. "Mezinárodní letiště Franze Kafky" v Praze se umístilo v hodnocení amerického humoristického serveru onion.com zdaleka na nejhorším místě. (Fiktivní) videoreportáž "Onion Television" je ZDE, upozorňuje Jiří Drašnar.

Když poslouchám plány pražského přesunu lidí k malešické spalovně, napadlo mě že bych přinesl pohled na stejnou záležitost odjinud.

reagujeme tímto otevřeným dopisem na chystaný vznik Národní rozpočtové rady, která bude posuzovat dopad konkrétních zákonů na státní rozpočet. V návaznosti na složení NERVu a v souvislosti se jmenováním této rady se na Vás obracíme s výzvou, abyste do výběru konkrétních osob zahrnul kromě ekonomických expertů také některé z celé řady kvalifikovaných a schopných expertek působících v České republice.

V posledních dnech je slyšet, většinou v souvislosti s Romanem Jochem, uznalá slova nebo aspoň určitý stupeň pochopení pro Augusta Pinocheta a obecně pro pravicové diktatury. Ty přitom fungují většinou dost podobně a stejně brutálně jako fašistické režimy v meziválečné a poválečné Evropě. Takové autoritativní režimy prý stabilizují - normalizují (!) politické poměry a na rozdíl od levicových diktatur, které jsou z principu škodlivé a odpuzující, ještě přinášejí zemím ekonomický prospěch (tedy až na pár vyjímek, jako třeba Argentina, Guatemala, vláda plukovníků v Řecku atd., ale ty zřejmě jen potvrzují pravidlo). Pinochetovu kouzlu propadl kdysi také Václav Benda, a i dnes má Pinochet mezi domácími intelektuály mnoho upřímných obdivovatelů.

Všem, kteří mi napsali, že jsem se zbláznila:

Profesionálně a rychle provádíme:

• daňová přiznání a výroční zprávy
• podvojné účetnictví
• mzdové účetnictví
• ekonomické práce - kalkulace, rozpočetnictví, controling, reporting, výkaznictví
• nezávislé inventarizace a finančnictví
• správu majetku a skladové evidence, nedokončenou výrobu
• správu dodavatelsko-odběratelských vztahů a obchodní monitoring

Další informace k dispozici ZDE

Se zájmem jsem si přečetl jedno z prvních prohlášení iniciativy ProAlt, jejíž vznik osobně vítám. Musím však otevřeně konstatovat, že mne jeho obsah nenadchl a od vzdělaných intelektuálů bych očekával kvalitnější text.

ProAlt usiluje stát se iniciativou a intelektuálním think tankem zahrnující široké spektrum politických postojů, od radikální levice až - řekněme – po umírněný střed. Pokud však chce zaujmout a získat podporu širších vrstev nespokojených obyvatel, měli by tvůrci jeho stanovisek více vážit slova, jinak se velmi rychle mohou dostat do izolace či zapomnění.

V článku nazvaném Sociální občanství v opožděné společnosti, který ve čtvrtek 26. srpna otiskla literární příloha Práva Salon, zkoumá Jiří Přibáň otázku, jaké jsou vyhlídky sociálního občanství, potažmo celé retardované české společnosti, tváří v tvář reformám plánovaným Nečasovou vládou. Autor vcelku pochopitelně dospívá k závěru, že ač sociální stát v dnešní podobě zřejmě dříve či později zanikne, koncept sociálního občanství klasicky formulovaný T. H. Marshallem by zaniknout neměl. (Nutností oddělit sociální práva od sociálního státu jsem se zabýval ZDE.)

Česká republika má být nejvíce policistů v EU na počet obyvatel. Je pochmurná představa o práci policejních sborů, jestliže o policistu na ulici nezavadíte, na silnicích se vyskytují zřídka, procenta objasněnosti trestních případů nic moc. Pravili v Respektu.

Ministr vnitra spíše čeká, že příslušníci policie budou sami odcházet. Pravil v "největším seriózním deníku".

Včera v hodinovém programu pořadu ČT24 Hyde Park Roman Joch obhajoval své postoje, trochu modifikované. "Práva mám jako jednotlivec, jako lidská bytost. Nemám práva jako běloch nebo černoch, muž nebo žena, homosexuál nebo heterosexuál..." Takto chápe koncept lidských práv "intelektuálně vyhraněný" Joch. A 80% posluchačů ho v tom podpořilo. Česká republika, nebo aspoň diváci ČT, to je "tak trochu jiná restaurace". Osmdesát procent bělochů ale ospravedlňovalo i postnacistický apartheid v Jižní Africe. Je dobré, že Joch svůj prostor na ČT24 dostal a jeho "vyhraněné" názory jsou zdokumentovány. Já se ale opravdu obávám, že Jochových názorů se snadno může zmocnit lůza. A to nám přitom ještě tolik do bot neteče.

Hyde Park s Romanem Jochem ZDE

Položil jsem sluchátko a nevěřil svým uším, je vůbec něco podobného možné v české nemocnici? Ano je, ve Vojenské ústřední nemocnici v Praze, a jsem rád, že to mohu napsat. Když jsem před jednadvacátou hodinou večerní vstoupil na lůžkové oddělení neurochirurgické kliniky, kde je můj blízký příbuzný hospitalizován, opět mě překvapila vstřícnost zdravotního personálu. Žádná frustrace, otrávenost, ale naopak milé úsměvy.

Během svého působení v jisté neziskové organizaci, věnující se dětem z tzv. sociálně vyloučených lokalit a konec konců i po té, co jsem se tam angažovat přestala, jsem měla příležitost vést celou řadu polemik na téma rasismus a xenofobie. Ať už se svými známými, kamarády, příbuznými nebo kolegy, zkrátka s úplně obyčejnými lidmi. Nikdo z těch, s nimiž jsem se bavila, se nepovažoval za rasistu, naopak, všichni se tomuto označení zuřivě bránili a to i přes to, že jsem si v jejich projevu často povšimla celé řady rasových předsudků.

Chtěl bych krátce zareagovat na recenzi Jana Čulíka, v níž se zabývá knihou Zelinář a jeho televize Pauliny Bren. S gros článku se dá jen souhlasit, rád bych se však vrátil k vyjádřením týkajícím se Jaroslava Dietla, jehož dílem jsem zabýval už za studií a o němž jsem v prvních letech tohoto tisíciletí vedl polemiku na stránkách časopisu Tvar.

Americká vláda prohlásila, že poslední bojové jednotky Spojených států opustily Irák, což de facto znamená, že bojové aktivity operace Irácká svoboda jsou u konce, ačkoli v zemi zůstává ještě 50 000 amerických vojáků, 4 500 příslušníků speciálních sil a 75 000 tisíc soukromých kontraktorů. Vláda a Pentagon samozřejmě v tomto kroku vidí úspěšný milník anglo-americké invaze a okupace, která způsobila více než milion násilných úmrtí a vyprodukovala miliony válečných vdov a sirotků, za což nikdo nenese trestní odpovědnost. Podle očekávání zde okupace zvýšila počet násilných činů sedmkrát. Teror ze země vyhnal více než čtyři miliony lidí včetně vysoce kvalifikovaných odborníků. Irák stále paralyzují násilnosti, vysoká nezaměstnanost, časté výpadky elektřiny, nedostatek pitné vody, zničené odpadní systémy; zdravotnictví a školství je v mizerném stavu a politická situace se zhoršuje.

Jsou smlouvy mezi státy, které ztrácejí svůj význam v okamžiku svého podpisu – pokud jej vůbec kdy měly. A v paměti národů po nich nezůstává ani stopy a jen prach na ně padá ve foliantech archivářů. Jsou však i jiné smlouvy, jejichž význam přetrvává věky. Stávají se monumentálními historickými symboly, které stále žijí svůj vlastní život. A jsou i takové smlouvy, které se stávají nástroji, kterými jsou i po desítkách let „obráběny“ dějiny. A tedy i naše budoucnost. Neb platí, že kdo má „klíče“ k minulosti, má zároveň i inštrument k formování věcí příštích.

Martin Škabraha tvrdí, že schodek státního dluhu sám o sobě není dluhem a že stát nemůže zkrachovat. To je pravda, pokud dluh definujeme jako stav, kdy si někdo od někoho vědomě něco půjčí. (Nebo třeba i nevědomky, ale je jasné, od koho). A krach jako situaci, kdy někdo skončí z důvodů své neschopnosti plnit závazky.

Tisková zpráva

ProAlt - Iniciativa pro kritiku reforem a na podporu alternativ upozorňuje, že programové prohlášení vlády v oblasti ochrany životního prostředí skrývá řadu hrozeb. ProAlt kritizuje postoj vlády k životnímu prostředí především z těchto pozic:

Britský úřad pro rovnost příležitostí varoval ve středu, že podnikne vynucovací akce proti britské vládě, jestliže ministři neprovedli povinnou analýzu toho, jaký dopad budou mít vládní škrty na zranitelné občany.

Komise pro rovnost a lidská práva (Equality and Human Rights Commission) varovala, že vládu požene před soud, pokud ministři nebudou moci prokázat, že splnili zákonný požadavek, podle něhož musejí analyzovat dopad plánovaných vládních škrtů na chudé lidi.

Plánované 25 procentní škrty v rozpočtu na vědecký výzkum budou zřejmě znamenat, že se Británie přestane podílet na výzkumu ve velkém hadronovém urychlovači v CERNU.

John Womersley, ředitel vědeckých programmu v Radě pro infrastruktury vědy a techniky (Science and Technology Facilities Council, STFC) varoval, že pětadvacetiprocentní škrty v rozpočtu na vědecký výzkum by znamenaly, že by britští vědci museli zlikvidovat čelné vědecké a technické instituce. Ohroženy by byly částicové urychlovače v Diamond Light Source, které stojí 383 milionů liber a které byly uvedeny v provoz v Oxfordshiru teprve před třemi lety, i neutronový zdroj Isis, který je financován částkou 145 milionů liber.

Nová studie publikovaná v časopise Biology Letters zpochybňuje jeden z hlavních předpokladů klasického darwinismu - předpoklad, že hlavní hnací silou evoluce je vzájemná konkurence druhů a jedinců v boji o život, neboli přírodní výběr. Podle Sahneyho, Bentona a Ferryho ale ostrá konkurence existovala po celá dlouhá období, kdy vlastně nedocházelo k žádným významným změnám - tak například savci konkurovali druhohorním ještěrům po dobu 60 milionů let - a teprve, když tento konkurenční boj v důsledku vyhynutí reptilní megafauny skončil, savci obsadili nový životní prostor a vznikla bohatá diverzita druhů přizpůsobených jednotlivým prostředím. Proto je to právě životní prostor (stanoviště, nika), a nikoliv krutý souboj o zdroje v obsazených životních prostorech s nadměrnou populací, co přináší změny, tvrdí zmínění výzkumníci.

tisková zpráva Michaela Kocába

Zmocněnec pro lidská práva pozval 24. 8. na Úřad vlády zástupce odborné veřejnosti z řad lékařů, terénních sociálních pracovníků OSPOD, psychologů, soudců a zástupců nevládních organizací. Kolokvium mělo za účel zmapovat stav diskuse o fenoménu babyboxů. Tato zařízení nijak nereguluje zákon a přes jejich velkou veřejnou podporu jsou proto odbornou veřejností rozhodně zpochybňovány.

Z tiskové zprávy Michaela Kocába:

Kdyby se stát a všichni ti odborníci snažili, situace mohla být dávno jiná a babyboxů by nebylo třeba. Jenže stát a odborníci (o katolické církvi, pro niž je potrat těžký hřích s automatickou exkomunikací, nemluvě) na matky v těžké nouzi kašlali, tak tyto matky používají babyboxy, které jim poskytla soukromá iniciativa Ludvíka Hesse. Kocábovo kolokvium a žvásty odborníků jsou vrcholné pokrytectví a "neinformovaná" veřejnost z dobrých důvodů babyboxům tak fandí. Mimochodem, je-li tedy veřejnost neinformovaná, je to totální selhání státu a odborníků, nikoli veřejnosti.

Věřím, že podobných případů se najde po republice bezpočet: Stavební úřady, které by měly podle zákona rozhodovat nezávisle, spolupracují ruku v ruce s investorem na prosazení jeho zájmu. V Brně se s tím potýkáme trvale, exponován je příklad odsunu brněnského nádraží. S tímto záměrem nesouhlasí desetitisíce lidí (viz referendum z roku 2004), stovky dotčených občanů se účastní územního řízení a vyjadřují se stavbou nesouhlas, existuje tu dlouhodobě odpor železničních odborníků a občanských sdružení pod hlavičkou občanské koalice Nádraží v centru, napsal Matěj Hollan.

Udivuje mě, když slyším v médiích o trestání úspěšných v souvislosti se zvyšováním daní, píše Tomáš Míka.

Měřítkem úspěšnosti v tomto myšlenkovém pochodu jsou peníze. To je ale velmi zjednodušující. Profesní úspěch totiž nelze měřit objemem bankovního konta, ale úspěšností v působení ve své práci. Úspěšný doktor například zachraňuje lidské životy, aniž by se jeho finanční odměna dala porovnat s odměnou třeba i neúspěšného manažera, který přivede svůj podnik do ztráty.

Kdyby Josef Žemlička a Viliam Debnár nestáli v srpnu roku 1968 na místech, kde stáli, měl by dnes opodál pamětní desku v Brně někdo jiný. Oběti prvních dnů sovětské okupace se dost podobají: mladí, v davu stojící, zvědaví, okounějící. I jejich vrazi se podobají: mladí, v davu stojící, zmatení, vyplašeně se rozhlížející. Náhodné střely zmanipulovaných vyjevenců, náhodné zásahy těch, kteří na rozdíl od starých nezůstali v ty dny „prozíravě“ za pecí.

Chtěla bych se vyjádřit k článku - "Zdravotnictví, lidskost, Británie a ČR, píše Monika Málová.

Při své návštěvě ve Skotsku jsem měla možnost porovnat v rozmezí dvou týdnů lékařskou pohotovost a přístup lékařů jak v nemocnici ve Skotsku (v Edinburku), tak v okresní nemocnici ve středočeském městě, kde bydlím.

Když jsem napsal článek "Varování pro ČSSD", kde jsem z pohledu levicového voliče varoval českou sociální demokracii před posunem do tzv. politického středu, těšil jsem se, že se objeví někdo s opačným názorem a vnese jiné argumenty. Dočkal jsem se až se článkem Lukáše Rázla "Stručně: cesta k renesanci sociální demokracie". Autor poukazuje na to, že česká společnost se změnila, stala se více individualistickou a tím se změnil i český volič a sociální demokracie by ho měla následovat.

Se zájmem jsem si přečetla příspěvek týkající se nabídek na odkoupení bytu. Také u nás dostávají občané lístečky do poštovních schránek. Dostávají je důchodkyně, osamělé matky a nezaměstnaní.

Zdůvodnění pana Kotrby je rozumným důvodem uložení peněz mimo banky a státní finanční produkty, jako ekonomka mu naprosto rozumím, není ale každý poctivý a není každý obchod morální, v některých případech se jedná o zneužívání tíživé situace občanů, kteří si své ekonomické postavení ve společnosti sami nezpůsobili. Výhodné je to jenom pro osamělé staré důchodkyně, tak jak o tom pan Kotrba píše, bohužel nabídky dostávají také osamělé ženy po padesátce, osamělé matky s malými dětmi a především nezaměstnaní.

Chtěl bych reagovat na několik posledních článku v BL k úrovni britského zdravotnictví a srovnání s českým. Jsem lékař, v českém zdravotnictví jsem pracoval cca 7let, v britském cca 3roky z toho 2 ve Skotsku, píše Martin Bárta, lékař, který pracuje ve skotském Perthu.

Já si myslím, že ano. Zvláště začínají-li se budovat za společenské atmosféry, jako je ta současná. Sociální pomocí, tedy humánním způsobem, to začíná. Otázkou je, kde a u koho to skončí. Společností se šíří všeobecná nenávist ke všemu, co není mladé, zdravé, krásné, dynamické, produktivní a majetné. Týká se to lidí, zvířat, rostlin, přírody všeobecně i věcí.

Bude to velmi tenký led, na který teď o tom pozdním létě vstoupím. To vím. Kdyby tu bylo mládí v žilách, byla by aspoň v něm omluva. Takže takto?

Tuto část titulku jsem si přečetl náhodou (a zadarmo, byť dokonce nechtě) z novin cestujícího v tramvaji o dvě řady před sebou. Bylo to v dnešní MFD. Zřejmě se jednalo v řádcích pod titulkem o problematice lidských práv. Zájemce o tuto závažnou tématiku si článek jistě rád přečte. (S přílohou, za 18 Kč. Takže ne zrovna kale se dopouštím hloupě tutlané inzerce.)

< Profesor J.P. Stern (1920-1991)

Před mnoha lety mě požádal slavný britsko-český germanista J.P.Stern, odborník na Kafku a Hitlera, abych přeložil do češtiny pro exilový čtvrtletník Svědectví jeho povídku "Matliarský deník", o tom, co by se stalo, kdyby Franz Kafka nezemřel a dožil se příchodu nacistů k moci.

Všiml jsem si článku "Legální podvod?", na němž je zajímavé, že peníze nabízí osamělé důchodkyni soukromá osoba. Lidem, kteří bydlí ve vlastním (rodinném domku nebo družstevním bytě - kondominiu) se v severní Americe nabízí tzv. reverse mortgage, „zpětná hypotéka“ ZDE - USA; ZDE - Canada), píše Miloš Kaláb.

Jestli se ČSSD nebude chtít rozpustit rychlostí instantního kafíčka, bude muset najít způsob jak eliminovat osobnostní animozity svých představitelů. Zatím s hrůzou pozorujeme stále se prohlubující konflikty mezi Haškem, Urbanem a Rathem. Včerejší setkání hejtmanů s premiérem a vládou bylo víc než jen třešničkou na pomyslném dortu, který s košem regionálních pochoutek přinesl ministrům Michal Hašek.

KD│ Minulý příspěvek o kompostování měl, jak vnímavější čtenáři patrně zaznamenali, více než jen jedinou agendu. První na seznamu byl samozřejmě jednoduchý cíl dosáhnout toho, aby co nejvíce lidí začalo praktikovat jednu z nejjednodušších a nejužitečnějších dovedností v repertoáru zeleného čaroděje, a dostávat přitom rostlinné živiny z proudu odpadů do půdy. Přesto zde jde o víc než jen o tento rozumný krok.

Podzimní krize začne v eurozóně. Až léto skončí a turisté se vrátí z pláží v Řecku, Španělsku, Portugalsku a Itálii, jejich kupní síla se ze středomořských ekonomik vytratí. Spread řeckých dluhopisů je již nyní na stejné úrovni jako v době, kdy EU zahajovala květnovou bilionovou záchrannou operaci - kupci požadují úrok o 8,35% vyšší než u německých cenných papírů. Jak zlá bude tato krize? To bude záviset na řadě faktorů, ale nejvýznamnější roli sehrají dva: Militantnost evropské veřejnosti čelící škrtům plus poklesu životní úrovně a politická vůle vlád odolávat tlaku. Jakákoliv obdoba jarních řeckých nepokojů by znamenala poplach na finančních trzích.

Tato zkušenost nebyla první, zabývala jsem se touto otázkou často v Německu či Rakousku, kde jsem několik let žila. Jistě mnozí čtenáři dospěli k podobnému zjištění i z návštěvy jiných zemí, já však chci nyní vést diskurs o zážitku vlastním a tudíž podloženém zkušeností.

Prakticky ve všech mediích vzbudilo pozornost jmenování pana Jocha poradcem ministerského předsedy. Myslím, že zcela oprávněně i když většinou jenom podvědomě. Měli jsme se možnost seznámit s citáty, ale i s dlouhými rozhovory, jak v tisku, tak i v TV. Vše jako by v kontroversním duchu. Jedná se opravdu o důležité rozhodnutí. Podstata problému je však mnohem závažnější, zcela jinde, a českým médiím uniká.

Zpráva, že objem prodejů nemovitostí v Americe poklesl minulý měsíc o 27 procent vyvolává obavy z návratu hospodářské krize. Pokles prodejů nemovitostí v USA byl totiž dvakrát tak větší, než se očekávalo, a dosáhl patnáctiletého minima. Komentátoři jsou šokováni: Skoro nikdo nekupuje domy a byty.

Hlavní newyorská burza poklesla pod psychologicky významné minimum 10 000 bodů a výrazně poklesla i londýnská burza.

Vyhledávač Google Books se zřejmě nezadržitelně stane největší digitální knihovnou na světě. Google má pět let náskok před všemi konkurenty a jeho vztahy s knihovnami a nakladatelstvími mu v této věci v podstatě poskytují monopol. Dá se očekávat, že ode dneška za sto let budou badatelé pracovat se stejnými zdigitalizovanými knihami, které jsou umístěny na serverech Googlu už dnes, samozřejmě k nim budou přidány miliony knih, které mezitím vyjdou, píše Geoffrey Nunberg v americkém akademickém časopise The Chronicle Review.

• Česká společnost se změnila a dále se mění. Je stále více bohatší, a proto i liberálnější.
• Český volič se změnil, stal se individualistou a naprostá většina z nich se cítí být příslušníkem střední třídy
• ČSSD se musí změnit s ním, musí svého voliče následovat.
• ČSSD by měla změnit důraz na to co je na prvním místě jejího programu – a co je až odvozené. Tradicí diktovaná představa, že kolektivistické a rovnostářské programy umožní další rozvoj demokracie – jsou passé.

Adolf Hitler měl možná více společného s "podlidmi", které se snažil vyhubit, než s "árijskými" soukmenovci. Ukázal to nový výzkum publikovaný v Belgii. Novinář vlámského časopisu Knack Jean-Paul Mulders zkoumal Hitlerovy žijící příbuzné v Rakousku a USA a dospěl k velice překvapivým výsledkům: Hitlerova dominantní haploskupina E1b1b je v Západní Evropě relativně vzácná - nicméně vyskytuje se asi u 25% Řeků a Sicilanů s africkými kořeny.

Není třeba se dívat o mnoho dále než do současnosti, abychom pochopili, jak bude vypadat budoucnost, pokud se nic nezmění: Rekordní teploty v USA, Evropě a Kanadě, přírodní požáry a hurikány v Rusku, potopy v Pákistánu a v Číně. Změna klimatu je zde a bude sílit. Byly ztraceny tisíce životů a miliony lidí ztratily domovy; avšak ekonomické důsledky poškodí i podnikání.

Asijské burzy dnes klesají; japonský index Nikkei je na šestnáctiměsíčním minimu poté, co investoři zahájili výprodej rizikových aktiv kvůli znepokojivým zprávám z americké ekonomiky. Jen spadl z patnáctiletého maxima kvůli zprávě, že Tokio uvažuje o oslabení měny. Jen letos posílil vůči dolaru o 10%, protože investoři hledali relativně bezpečná aktiva a ve větší míře nakupovali japonské vládní dluhopisy.

Říká se tomu intelektuální diskurs. Často řečnění o ničem, většinou v rámci mírného pokroku v mezích zákona. S odstupem 40 let teď mluvíme o Husákově normalizaci a vracíme se k Pražskému jaru, které je ovšem passé. Bylo úspěšně devalvováno - nejprve komunisty samými a pak jejich nástupci, kteří nepotřebují objektivní pohled na vlastní historii.

V červenci 2010 přispělo finančně na Britské listy 234 osob celkovou částkou 57307.45 Kč. Příjem z reklamy byl 4000 Kč. Na kontě Britských listů v Raiffeisenbance jsme měli 31.7. 2010 částku 324 934.53 Kč. Na internetovém účtu Paypal máme nyní 2041,81 euro. Jsme plni uznání vůči čtenářům Britských listů, že na nedávno zveřejněnou prosbu o finanční podporu reagovali během několika týdnů darováním celkové částky více než půl milionu korun. Mnohokrát děkujeme a prosíme: v příspěvcích nepřestávejte, musíme hradit průběžné náklady, i když se je snažíme udržovat na minimu.

Příspěvky na provoz Britských listů je možno zaslat na účet v pražské Raiffeisenbance, číslo účtu: 1001113917, kód banky 5500. Adresa banky je 120 00 Karlovo nám. 10, Praha 2. Čtenáři mohou přispět na provoz Britských listů úvěrovou kartou na adrese www.paypal.com po jednoduché registraci odesláním částky na adresu redakce@blisty.cz. Prosíme, neposílejte příspěvky ze zahraničí na konto v pražské Raiffeisenbance, ale pošlete ho na paypal. Při poukazu příspěvku do Raiffeisenbanky ze zahraničí totiž zaplatíte za transakci bankovní poplatky ve výši více než 500 Kč. Děkujeme.

Jako v České republice oficiálně registrované občanské sdružení poskytujeme potvrzení o přijetí příspěvku pro daňové účely osobám, které v ČR platí daně.