Mizerná geopolitická situace lokální i globální 2024

29. 12. 2023 / Wenzel Lischka

čas čtení 5 minut



Silvestr a Nový rok oslavujeme tradičně ohňostroji a petardami, abychom projevili radost nad rokem uplynulým a nadcházejícím. Jako by toho všelijakého střílení u nás i ve světě nebylo dost. Musíme také přispět svojí troškou do čertova mlýna, který nás i svět pomalu a jistě rozemílá na prach.

Jsme prach a v prach se obrátíme. Je zcela zřejmé, že se ze všech sil snažíme, aby to bylo co nejrychleji a co nejdříve. V potu tváře budeš jíst svůj chléb, dokud se nevrátíš do země, neboť z ní pocházíš: Prach jsi a v prach se obrátíš!“ (Genesis 3:14-19)

  

A tak se potíme, abychom měli poctivou prací dost chleba pro sebe i pro parazity, kteří nás o něj okrádají, jakož i my začasté činíme druhým podobně.

Mizerná geopolitická situace lokální i globální v uplynulém roce z nás ždímá zbytky našich životních sil, planých nadějí, bezduché víry, nejapného optimismu a pošetilého pozitivního myšlení, které v alkoholovém oparu a opiátovém třeštění duševně projektujeme do značně nejisté budoucnosti.

V rozporu s naším vyznáním víry, mravní očistu hledáme u druhých, u svých úhlavních nepřátel, a nikdy ne u sebe. Náš nepřítel je beránkem božím, který snímá hříchy naše i světa. (Jan 1,29-30) Co lze, svedeme na něj, abychom mravně vynikli ve válce jedné a jedině správné strany. Kdyby nám někdo řekl, že jsme totálně zblbli a zešíleli, měl by zajisté nespornou pravdu.


Pod opačnými krédy jsme vsadili na ohlupování obyvatelstva. Musíme si přiznat, že naše ekonomické a politické modlitby byly záludně vyslyšeny, a nejapná přesvědčení a naivní víra veřejnosti v této věci doznaly převratného úspěchu.



My vědečtí negativisté bychom mohli mít všechny důvody k tomu, abychom jásali radostí, že došlo na naše prorocká slova, ale nějak nám to nejde. Jsme vědečtí negativisté ze soucítění, a nikoliv z potměšilé ironie a sarkazmu, jak je nám někdy různými hňupy podsouváno.

Sázka na hloupost přinesla ekonomice bombasticky ohromné zisky. Místo na inteligenci jsme vsadili na hloupost, a místo jednoduché geniálnosti jsme prosadili komplikovanou debilnost. Nepřítel nás zlobí, že nechce přistoupit na stejnou hru.

Je totiž ekonomicky efektivnější, rychlejší a výnosnější, když z občanů děláme amorální hlupáky, než když je nutíme k nepříjemnému odříkání na úkor rozvoje duševních a mravních hodnot. Občané svobodu pudů nadšeně vítají. Potřebovali pouze odborné požehnání, že je tomu tak v pořádku.

Upadáním do mravní rozbředlosti se uvolňují životní síly organizmu, kterých se potom nedostává k rozvoji orgánu toho hlavního. Přidáme-li k tomu drahotu, špatnou výživu, nedostatek tělesného pohybu, ubohou mediální zábavu, alkoholizmus, narkomanii a jiné závislosti, tak máme na budoucnost řádně zaděláno.

Mediálními kampaněmi, které plní občanskou mysl tisíci malicherných starostí, které dělají z komára somára a naopak, a které vymývají mozek občanské veřejnosti ohavnými reklamními a propagandistickými výkaly, snadno položíme občanskou společnost na lopatky. Ona je vlastně naším hlavním nepřítelem.

Kdo není řádně placen za přejímání jedině správných informací a korektních názorů, a nechce nám zdarma věřit nebo to aspoň předstírat, bývá exemplárně pranýřován. Procento bezvěrců však takovou ubohou taktikou kontraproduktivně jenom narůstá. Cesta do hlouposti se obrací a lidé po zažití nemilých zkušeností začínají větřit a bystřit, že něco není v pořádku.


Pokud to není v rodině, tak statistika zabitých měkkých cílů nikoho nebolí, ať je to doma nebo v cizině. Roníme sice veřejně rádi krokodýlí slzy ( https://www.stoplusjednicka.cz/kde-se-vzalo-slovni-spojeni-ronit-krokodyli-slzy ), ale hlavně sebelítostivě kvůli sobě. Jinak jsme rádi, že při vyhledávání měkkých cílů, jsme se neocitli v hledáčku zaměřovačů zákeřných střelců.

Chtěl bych nás všechny utěšit a upokojit, hlavně všechny trpící, i čekatele na utrpení, že je vše v naprostém pořádku, že se pouze ramena vah osudu vyrovnávají a hledají novou rovnováhu. Takových nepovedených kultur a civilizací jako je ta naše, bylo zde na Zemi již povícero.


Někdy po nich zůstaly i roztavené cihlové chrámy a kamenné skály. Kosterní pozůstatky se pochopitelně díky tak vysoké teplotě kataklyzmatu nedochovaly. Zůstal po nich jenom prach, jako zůstane díky našemu neochvějnému snažení možná i po nás. A potom se vlády opět ujme ona zvoucí a vábná univerzální prázdnota…prazáklad naší mysli.



1
Vytisknout
2590

Diskuse

Obsah vydání | 2. 1. 2024