Jak touha Západu chránit menšiny vytvořila na Balkáně šedou zónu

29. 4. 2024

Podle Prištiny začalo Srbsko opět diskriminovat kosovské občany, kteří překračují srbskou hranici.

Ve stejné době bylo na severu Kosova, obývaném etnickými Srby, narušeno referendum o předčasných místních volbách. Srbsko se dlouho snažilo anulovat výsledky předchozích voleb, ale když Západ donutil Kosovo k těmto ústupkům, kosovští Srbové se náhle rozhodli pro eskalaci.

Co se děje v tomto regionu?

Proč nemohou Kosované a Srbové dosáhnout kompromisu, a to ani přes veškeré úsilí západních vyjednavačů?

A je možné, že se Srbsko rozhodne pro eskalaci, zejména tím, že se pokusí konflikt proměnit v horkou fázi (spoiler: už se o to pokusilo)?

Aby Europravda našla odpovědi na tyto otázky, vydala se do Kosova.

V tomto článku se pokusíme najít odpověď na to, proč přístupy Západu vedly pouze k prohloubení krize v regionu.

Vučićův hybridní pokus

"Jsme nuceni být připraveni na válku. Ano, konvenční válka je nyní nemožná, protože jsme chráněni mírovými jednotkami KFOR. Jak však ukázal příklad vesnice Banska, hybridní útok může být proti nám vždy použit – a musíme být připraveni na to, že se to může kdykoli opakovat," řekl Besnik Bislimi, první místopředseda vlády Kosova.

Naráží tím na události, které se odehrály loni v září v severním Kosovu. Vše začalo střetem s policií, v jehož důsledku byl jeden strážce zákona zastřelen; střet přerostl v protiteroristickou operaci.

Útočníci – a bylo jich několik desítek – se ukryli v nedalekém klášteře. Kosovská policie byla nucena od útoku upustit kvůli vysokému riziku civilních obětí – kromě mnichů bylo v klášteře mnoho poutníků.

"Tato situace ukázala, že životy všech našich občanů bez ohledu na národnost jsou pro nás důležité. Útok na klášter mohl vést k četným civilním obětem, takže se od něj muselo upustit," říká kosovský ministr obrany Jeup Macedonci.

Navzdory skutečnosti, že většině útočníků se podařilo uprchnout do Srbska, pokus o destabilizaci situace upřímně řečeno selhal.

Ale hlavní věc je, že za tímto pokusem stálo druhé číslo "srbské kandidátky" – strana zastupující srbskou komunitu v Kosovu, Milan Radojčić. Je třeba poznamenat, že "Srbská kandidátka" má pověst reprezentanta zájmů strany srbského prezidenta Aleksandara Vučiće v Kosovu.

Eyup Macedonci vyjmenovává klíčové znaky, na jejichž základě lze tvrdit, že za tímto útokem stálo Srbsko.

"Mají ruční zbraně, které jsou ve výzbroji srbské armády, navíc tito lidé prošli speciálním výcvikem, žili v kasárnách srbské armády. Vypadá to, že jsme měli co do činění s pokusem o hybridní útok s cílem obsadit sever Kosova – něco podobného, co Rusko udělalo v roce 2014 na Krymu a Donbasu," řekl ministr.

A Besnik Bislimi upřesňuje: Existuje také důvod se domnívat, že Rusko bylo do tohoto útoku přímo zapojeno. "Na jihu Srbska, ve městě Niš – a to není daleko od hranic se Srbskem – je takzvané Ruské humanitární centrum, které se formálně zabývá požární bezpečností, ale nikdo neviděl výsledky této práce," říká.

Toto centrum je dlouhodobě podezříváno z organizování špionážních operací v regionu (EuroPravda na toto téma publikovala samostatný článek). Je tedy možné, že operaci v obci Banska zorganizovali ruští specialisté v Niši.

Ale hlavní věc, zdůrazňuje místopředseda vlády Kosova, je, že Západ souhlasí s důkazy, že jde o hybridní útok, který má své kořeny v nejvyšším vedení Srbska.

A to byl jeden z klíčových argumentů pro změnu postoje EU. Zejména pokud jde o přijetí Kosova do Rady Evropy – očekává se, že v květnu se tato země stane plnoprávným členem organizace.

V zajetí propagandy

Když se mluví o severu Kosova, obvykle se lidem vybaví Kosovská Mitrovica – místo, které se stalo symbolem konfrontace mezi Srby a Albánci. Právě tam se nachází slavná nástěnná malba podporující anexi Krymu.

Cesta do Banské však ukázala, že počet proruských symbolů hluboko v regionu jen roste. Jedná se o četné "Zety" a výzvy, aby Ruská federace zachránila Srby před "albánskou okupací".

A to není překvapivé. Místní Srbové žijící v informační bublině vnímají současnou válku nikoli jako válku proti Ukrajině, ale jako dlouho očekávané povstání proti západní hegemonii. Povstání, od nějž kosovští Srbové očekávají, by mohlo posunout hranice Srbska a přivést je domů.

"Srbská propaganda je velmi úzce propojena s ruskou propagandou. Objevují se zejména paralely mezi Kosovem a Ukrajinou – říkají, že kosovští Srbové jsou ničeni stejným způsobem jako Donbas, a proto je třeba je zachránit," říká kosovská novinářka Yeta Jarra, která se specializuje na boj proti ruským dezinformacím v regionu.

A tato propaganda je mimořádně účinná! Zejména díky ní už téměř dva roky na severu Kosova neexistuje plnohodnotná místní vláda.

V roce 2022 během pravidelných protestů proti rozhodnutím centrální vlády rezignovali všichni místní poslanci na severu Kosova. Centrální vláda vyhlásila nové volby, ale Bělehrad naléhal na Srby, aby je ignorovali – a uspěl.

Bezprecedentně nízká volební účast, kdy se voleb zúčastnili jen ojedinělí Srbové, vyvolala diskuse o nelegitimitě nových místních úřadů – i když byly zvoleny v souladu s literou zákona.

Nakonec Priština pod tlakem Západu souhlasila s předčasnými volbami. Přesněji řečeno, uspořádat referendum, v němž by obyvatelé severního Kosova vyjádřili svůj názor na potřebu nových voleb.

Toto referendum však nedopadlo úspěšně – pod tlakem Bělehradu místní Srbové opět nešli k volebním urnám.

Tento příběh ukazuje, že navzdory rétorice nemají srbské úřady zájem situaci řešit.

Spíše potřebují trvalý konflikt, který umožní křičet do celého světa o porušování práv menšin v Kosovu a o nedemokratické povaze kosovské vlády.

A zatím se jim to daří!

Tlak prostřednictvím "sociálního"

Srbské úřady však nemají k dispozici pouze propagandu.

To je velmi patrné na situaci ohledně policie v severním Kosovu. V roce 2022 spolu s místními poslanci rezignovali i policisté.

V současné době vede policii v severním Kosovu podplukovník Veton Elshani. Přesněji řečeno, zastává pozici zástupce policejního ředitele, protože podle dohod by měl policii na severu Kosova vést etnický Srb. Ten se však dosud nenašel, takže skutečné vedení dočasně vykonává etnický Albánec.

Mnohem obtížnější je realizovat další dohodu – etnické složení policie musí odpovídat etnickému složení obyvatel obcí, kde působí. To znamená, že Srbové by měli tvořit asi 90 % policejních sil. V současné době je jich však ze tří a půl stovky policistů jen asi čtyřicet.

Podplukovník Elshani upřesňuje: Asi 30 dalších policistů jsou zástupci jiných národnostních menšin, nejsou to Srbové, ale ani Albánci. Je však příznačné, že mezi srbskými policisty není tolik místních – většina z nich pochází ze srbských komunit v jiných regionech Kosova.

Faktem je, že na rozdíl od severu si tyto komunity nedělají iluze o možném návratu do Srbska, což je povzbuzuje k integraci do kosovské společnosti.

Proč se místní nechtějí obrátit na policii?

Veton Elšani to připisuje tlaku – nikoli ze strany společnosti, ale ze strany srbských institucí.

"Stalo se, že na severu Kosova Srbsko financuje práci dvou sociálních sfér: Školství a zdravotnictví. A víme o případech, kdy byli srbští policisté nebo jejich rodinní příslušníci diskriminováni, když přišli do těchto institucí právě proto, že pracují u kosovské policie," řekl.

Kontrola nad sociální sférou je spolu s propagandou nástrojem, kterým může Bělehrad donutit kosovské Srby, aby se podřídili všem jeho pokynům. Nejprve ignorujte volby, pak požadujte nové a nakonec je ignorujte.

Práva národnostních menšin nebo bezpečnost státu?

Klíčovým požadavkem (alespoň oficiálním) Bělehradu je souhlas kosovských úřadů s vytvořením Sdružení srbských obcí. A v tom jsou srbské úřady podporovány na Západě a slibují, že toto sdružení se nestane základnou pro separatismus, ale bude působit výhradně v ústavní oblasti Kosova.

Kosovská vláda s touto logikou nesouhlasí.

"Pokud bychom měli dobré vztahy se Srbskem, pokud možno včetně diplomatického uznání, pak by pro nás vytvoření takového sdružení nebyl problém. Vidíme však, že srbská menšina často nevyužívá práv, která v současné době má. Místo toho jsou nástrojem ve Vučićových rukou, jak torpédovat mezinárodní uznání Kosova. V takové situaci se nám myšlenka dát mu další mocný nástroj jeví jako nebezpečná," připouští vicepremiér Besnik Bislimi.

Pak ale vyvstává otázka: Je možné, aby kosovští Albánci a Srbové koexistovali v jednom státě?

Nebo měl možná pravdu Donald Trump, když během svého prezidentství navrhl mírový plán, jehož klíčovou součástí by byl obchod s územími – Srby obývaným severem Kosova výměnou za několik srbských obcí, z nichž většinu tvoří Albánci.

Je možné, že se Trump vrátí do Bílého domu a tento návrh znovu předloží.

V Prištině je však takový návrh označován za nepřijatelný. "Tento plán problémy neřeší, ale vytváří nové, a to pro celý region. Precedens změny hranic na Balkáně může být velmi nebezpečný a může vést k nové válce," uvedla Donika Gervalla-Schwarzová, místopředsedkyně vlády a ministryně zahraničních věcí kosovské vlády.

Alternativou je podle ní "extrémně obtížná integrační práce".

"Nemáme žádné problémy s našimi občany srbského původu. Jsme demokratická země a jsme připraveni respektovat jejich práva. Místo toho máme problémy se srbskými úřady a jejich prezidentem Aleksandarem Vučićem, pro kterého je situace kolem kosovských Srbů nástrojem k udržení moci," řekla kosovská ministryně zahraničí.

I po situaci v Banské však zůstává postoj Západu nezměněn – stále doufá, že nová práva pro srbskou menšinu dokážou zmírnit napětí v Kosovu.

A to znamená, že kosovské úřady se z nějakého důvodu připravují na nový hybridní útok – i přes neúspěch v Banské republice a porážku při blokování vstupu Kosova do Rady Evropy si prezident Vučić zachovává mocné nástroje k útokům na Kosovo.

Koneckonců, jak zdůrazňují všichni partneři Europravdy v Kosovu bez výjimky, Vučić byl na počátku své politické kariéry ministrem informací ve vládě Slobodana Miloševiče, a proto je velmi obratný v organizování PSYOPs.

Ale co je nejdůležitější, nové hybridní útoky jsou možné, protože EU a Spojené státy stále nevidí hranici mezi právy národnostních menšin a právem států chránit národní zájmy.

Zdroj v ukrajinštině: ZDE