Znevýhodnění Romů přetrvává, jejich vnímání se ale zlepšuje

25. 1. 2024

Ke genocidě Romů a Sintů u nás docházelo během druhé světové války v protektorátních ‘cikánských’ táborech v Letech u Písku a v Hodoníně u Kunštátu. „Čeští nacionalisté dlouhodobě pěstují mýtus národní oběti. Český národ je prezentován jako ten utlačovaný a jakékoliv argumenty, které by mohly tento konstrukt narušit, jsou tak vnímány jako problematické nebo nepřátelské. Útlak Romů existoval již za první republiky. A právě jeho přiznání podílu stojí za velice pozvolným uznáváním existence genocidy Romů v českém kontextu,” vysvětluje Václav Walach, který se dlouhodobě věnuje tématům ‘rasy’ a rasismu.

Zásadním milníkem pro posun debaty se stalo rozhodnutí o vybudování důstojného pamětního místa na území bývalého tábora v Letech. „Různá šetření ukazují, že se vztah obyvatel Česka k Romům zlepšuje, například mladí lidé jsou vůči protiromskému rasismu stále méně tolerantní. Výsledek je ale pořád spíše negativní. Ještě nějakou dobu potrvá, než budeme moci mluvit o férovém vztahu,” dodává Walach.

Jak dnes mluvit o genocidě Romů a protiromském rasismu

Podle Walacha je důležité na téma nahlížet skrze optiku propojení minulosti a současnosti. „Pochopíme-li, že genocida Romů měla hluboké sociální, ekonomické a politické kořeny, dokážeme lépe pochopit také současné formy útlaku Romů. Jsou méně závažné, ale stále nespravedlivé”

Za vhodný přístup k diskuzím o vztahu minulé i současné společnosti k Romům považuje vnímat problematiku protiromského rasismu ve vztahu k jiným nerovnostem ve společnosti. „Romové netvoří jednolitou skupiny a stejně jako mezi neromy u nich existují sociální rozdíly. Třídní, genderové nebo zdravotní rozdíly se mohou stát základnou pro navazování a prohlubování spojenectví. Tam, kde existují rozdělující síly, by měly existovat také protiváhy, jejichž ambicí je spojovat se za účelem odstranění nespravedlnosti. Například ve vyloučených lokalitách žijí Romové i neromové a mnohé problémy a zájmy sdílejí,” vysvětluje Walach.

Na základě práce Václava Walacha vytvořilo NESEHNUTÍ metodiku O co jde ve sporech o rasismus. Dokument je určený primárně pro studující pedagogických oborů a společenských věd, jeho poznatky je ale možné aplikovat i na celospolečenskou debatu o vztahu společnosti k Romům. Cílem metodiky je podnítit a usnadnit smysluplnou diskusi nad tímto polarizačním tématem.

Metodika je součástí projektu Prostor pro spor, ve kterém se NESEHNUTÍ ve spolupráci s Ústavem politologie FF UK věnuje polarizačním tématům ve společnosti a tomu, jak k nim lze smysluplně přistupovat ve veřejné debatě. „Vytvořili jsme několik metodik, které využívají postupy kritického myšlení a nenásilné komunikace. Dokumenty navrhují postupy k diskuzi a hledání řešení problémů polarizujících společnost. Naším cílem je rozvíjet ve vzdělávání i společenských diskuzích smysluplnou debatu a zamezit tak rostoucí polarizaci společnosti u témat, jako je rasismus, xenofobie nebo gender,” popisuje Anna Demchuk z NESEHNUTÍ, jedna z autorek metodik.

Olipol - Prostor pro spor se realizuje ve spolupráci Ústavu politologie filosofické fakulty Karlovy Univerzity a Nesehnutí.

Projekt Ochrana LIdských práv v POLarizovaném kontextu (OLIPOL) je podpořen
z Programu Lidská práva Norských fondů pod číslem LP-HRMGSA-026.