Dvě zprávy ze Senátu aneb o důchodcích a genderu

25. 1. 2024 / Boris Cvek

čas čtení 5 minut

Čtu na stránkách České televize o aktuálním dění v Senátu. No ne, senátoři odhlasovali zvýšení důchodů disidentům z doby před rokem 1989. Samozřejmě se to mělo stát už dávno. Zajímavě to ovšem kontrastuje se starší zprávou, kterou Seznam opět po čase vystavil na oči svým čtenářům: Čeští důchodci jsou na tom prý výborně. Opravdu? Není to tak, že jsou mezi nimi velké rozdíly?

 

Jedním z definujících světonázorů této vlády je to, že existuje jakési my nebo jacísi lidi, prostě jakási homogenní skupina. Lidi vykoupili na jaře 2023 bleskově všechny dovolené u moře a titíž lidi přestali kupovat potraviny, protože na to nemají. Důchodci si žijí jako jistá domácí zvířata v žitě a zároveň stojí ve frontách u potravinových bank.

Takže jásejme, aspoň důchodců bývalých disidentů si někdo všiml. Asi není pravda, že by si žili nejlépe na světě. Třeba si někdo někdy všimne i těch dalších důchodců, kteří jsou na tom velmi špatně.

Ale pojďme k další novince ze Senátu. V této ctihodné instituci, prý pojistce demokracie, nenajdete klub krajní pravice. Naprostou většinu v Senátu mají tzv. prozápadní, demokratické strany. A přesto senátoři většinově dokážou hlasovat, jako by patřili ke krajní pravici, která chce diskreditovat západní země v duchu Putinovy propagandy. Jde o to, že odmítli těsnou většinou tzv. Istanbulskou úmluvu.

Senátor Canov z hnutí STAN, které se považuje za jednoznačně prozápadní, prounijní, zdůvodnil ve čtvrtek v Radiožurnálu svůj odmítavý postoj tím, že tato úmluvu zavádí prý do legislativy pojem gender. Podle pana senátora má člověk jednou provždy pohlaví, s nímž se údajně narodil. Když si prý člověk může volit pohlaví, dochází k rozvratu jako v Německu.

Takže v Německu je rozvrat. Neříká tím pan senátor lidem, že pokud by se v Česku náhodou žilo jako v Německu, tak by bylo lepší utéci třeba do Ruska? Co horšího by se nám vlastně mohlo stát než to, kdyby se u nás žil jako v Německu, že? Byli bychom civilizovanější, vyspělejší zemí s osvědčenou demokracií, s vysokou kvalitou života a samozřejmě bychom žili s tím, že v oblasti vědy, lékařství i společenského výzkumu dochází k pokroku.

Pan senátor ovšem jasně řekl, že jakékoli zpochybňování jednou provždy vrozeného pohlaví je pro něj zcela nepřijatelné. Prostě ne. Věda, lékařství, výzkum? Prostě ne. Země je placatá a konec! Vždyť to tak „vždycky bylo“ (už antičtí i středověcí vzdělanci ovšem věděli, že Země je kulatá, jenže to byli vzdělanci, lidem jako pan Canov se Země samozřejmě zdála placatá).

Problém je, že o realitě našich těl nerozhoduje naše přesvědčení. V minulosti měli lidé různá tradiční přesvědčení, která se ukázala jako naprosté bláboly, bez jejichž vyvrácení bychom nemohli mít moderní lékařskou péči. Vezměme si z dějin lékařství, jak ho podávají Velké dějiny zemí Koruny české (Paseka 2023), příběh zánětu slepého střeva. Ještě slovutný lékař Thomayer odmítal, že by tuto nemoc bylo možno efektivně léčit chirurgicky.

Prostě ne a ne a ne. Nikdy se to tak nedělalo! Tito pacienti odsouzení k tradiční medicíně museli na zánět slepého střeva umřít. Až pak se ukázalo na základě medicínské evidence, že jde o banální nemoc, když se provede triviální chirurgický zásah. Pan Canov by volal: ne a ne a ne! A ne! Bohužel není v moci lidského „ne“ změnit skutečnost. Ta se musí vědecky zkoumat, jinak to nejde. Ať pan Canov vstoupí do medicínské debaty, ať ukáže odborné argumenty, ale trvat na něčem, co je zcela proti odbornému konsensu jen proto, že „ne a ne“, je opravdu hodně hloupé.

Možná ale o žádnou skutečnost těmto lidem nejde. Jde o politiku, o vymezení se vůči tomu prohnilému Západu. Přece nemůžeme připustit, aby tu byl rozvrat jako v Německu! Další krok je vystoupení z Unie a NATO, zcela logicky. A pak už jen obejmout s pláčem a pokáním báťušku Putina. Že jsme se vůbec špinili tím hnusným Západem, pokrokem, vědou, demokracií!

Zpráva na stránkách České televize:

https://ct24.ceskatelevize.cz/clanek/domaci/zive-senat-ma-rozhodnout-o-nominaci-hulmaka-na-ustavniho-soudce-a-o-istanbulske-umluve-345275





1
Vytisknout
2722

Diskuse

Obsah vydání | 30. 1. 2024