20. 4. 2004
RSS backend
PDA verze
Čtěte Britské listy speciálně upravené pro vaše mobilní telefony a PDA
Reklama
Reklama
Celé vydání
Archiv vydání
Původní archiv

Autoři

Vzkaz redakci

OSBL
Tiráž

Britské listy

http://www.blisty.cz/
ISSN 1213-1792

Šéfredaktor:

Jan Čulík

Redaktor:

Karel Dolejší

Správa:

Michal Panoch, Jan Panoch

Grafický návrh:

Štěpán Kotrba

ISSN 1213-1792
deník o všem, o čem se v České republice příliš nemluví
20. 4. 2004

V ghettu všech ghett

Franz Otto Wrede

Z knihy "O židech", vydané nákladem "Orbis", Praha.

Studium židovského živlu v Generálním gouvernementu mě pohnulo k návštěvě Lublina. Stál jsem v ghettu všech ghett, v srdci polypa o tisíci chapadlech, polypa "Judy". V uličním neřádu si hrají malí synovci nepřístupných, urozených lordů britského impéria. Neřád a špína jsou zde všude. Starci a děti, ženy i muži okorali špínou. Domy jsou vně i uvnitř špínou olepeny. Nepopsatelný zápach ustrnul ve vzduchu a klade se návštěvníkovi dusivě na plíce. Červené plakáty na četných domech varují před nákazami a zakazují Němcům přístup. "Veš šatní, rozšířená u Židů", říká se v jedné úřední zprávě střízlivě, "je hlavním nositelem skvrnitého tyfu." Židů, postižených tímto morem, umírá pouze 40 procent, ale Poláků už 55 procent a říšských Němců 90 procent.

Níže uvedené články přepsal jeden čtenář Britských listů z knižní publikace zvané VÝBĚR (Výběr nejzajímavějších článků z poslední doby), která vyšla na jaře 1941 ve Zlíně (v katalogu Národní knihovny v Praze jsme ji nenašli...)

Ve všem tom neřádu však vesele víří židovský život. Kdo sám neprošel těmito ulicemi, kdo (neviděl gestikulaci a neslyšel maušlování jejich obyvatel, kdo nenahlédl do tří poschodí sklepních bytů, sotva si dovede představili tento křečovitý, lepkavý organism. Handlují zde se vším, co jen lze vymyslit, s cenným i (zdánlivě!) bezcenným, s vědrem vody - "až do vedlejší ulice do druhého poschodí za 50 grošů!"

S mnohým, co se nemůže vidět a chápat. Jistě i se vzduchem; proto asi se říká "Luftmensch" žebravému, úplně špinavému, zcela zavšivenému a zdánlivě zhola nemajetnému Židovi. Úspěšnější z nich, li, kteří se už vyšplhali na několikátou příčku vytouženého společenského žebříčku, handrkují přede dveřmi svých obchůdků a podle firemních štítů poznáme, s kým máme čest. Je to jako berlínský adresář z roku 1928, samý Cohn, Levi a Isaak. Mezi nimi se stkví ony tak často vysmívané nevkusnosti, ovšem rychle odkládané na cestě židovského vzestupu z Lublina do Londýna a New Yorku: Chaim Aftenkraut, Nechuma Deitelbaum, Hirsch Rosenfeld nebo velká firma nad dvěma okny "Leuchter & Dunkelblau".

Malé krámy záměrně málo prozrazují o rozsahu obchodních úspěchů, ale dnes je známo, že právě zde, v lublinském ghettu, v rozsáhlých sklepeních tohoto druhého, podzemního města jsou nahromaděny hodnoty a zboží nesmírné ceny. Je nemožné zmocnit se jich, jednak pro nedostatek sil, jednak pro nebezpečí nákazy. Ale tyto poklady se pomalu objeví, až pracovní povinnost, vzdalující Židy obchodování, je k tomu donutí.

Jsme uprostřed rozmluvy, následující po vlastní prohlídce, s vrchním vedoucím Globotschniggem, SS = a policejním vedoucím tohoto okresu. Stejně obrovská jako neradostná byla úloha Říše po obsazení Generálního gouvernementu, vyplývající z existence tohoto židovského činitele. Energicky a tvrdě, ale spravedlivě šlo se do toho několika prostými, zato důkladnými opatřeními. Na rozdíl od vyhlazovací politiky jistých "kolonisátorů" nepodnikáme zde my Němci totiž žádných přímých nebo nepřímých vyhlazovacích akcí. Židé chtějí žíti, musí tedy pracovati. Všichni Němci musí dnes pracovat, nelze proto vydržovat Židy bez práce. Přirozeně: keťasství, lichvářské kšefty a lumpárny po zavedení německého pořádku přestaly. A Židé umějí pracovat! Zde, kde žili v houfu, se naučili řemeslům. V lublinském okrese je na příklad 99 procent kloboučníků, sklenářů, kožišníků, klempířů, řezníků, obuvníků a krejčích Židy. Zde tedy nasadila německá správa svou činnost. Už dnes pracuje tisíce Židů v provozovnách těchto řemesel. Procházíme dílnami a pohlížíme do jejich obličejů. Očištěni od plísně a neřádu ghetta dívají se spokojeně a pilně pracují. Zajisté, není to dobrovolné, je to povinné, ale jde to. Neviděl jsem ani modřin nebo jiné známky špatného zacházení, jak o lom lak rádi lžou zahraniční štváči, a žádná smrtelná úzkost nezírala z očí těchto mužů. Předák se hlasitě hlásil a dozíral, jak se zdálo, ostře na píli svých soukmenovců.

"V létě nabude toto židovské nasazení pracovních sil ještě větších forem", vysvětluje vrchní vedoucí Globotschnigg. "Stane se tak ve všech životních oborech. Vyrůstá zde židovské společenství, navzájem se doplňující a tedy soběstačné. Okres je úrodný, další velké meliorace jsou ještě možné/ bylo to vždy území zemědělských přebytků a také jím zůstane. A to vše se děje pod židovským vedením a správou. Jako všude v Generálním gouvernementu židovské rady starších, lak i zde zástupci Židovstva jsou uznaným orgánem samosprávy." Vzpomínáme podobného zařízení před mnoha desítiletími ve starém Rusku, tzv. "kahalu". V léto radě zasedali nejbohatší Židé/ odpovídali za plnění povinností ukládaných židovské části obyvatelstva. Přebírali správu svých obcí dobrovolně, vládli přísně svým soukmenovcům a vybírali na př. i dávky pro vlastní potřeby. Tak bylo už tehdy a německá správa používá nyní tohoto tradičního zařízení. Dnes se poskytuje do všech důsledků možnost úplné samosprávy, avšak za současného omezení jiné činnosti. Toto omezení se však děje přímým zásahem jen potud, aby byla znemožněna jakákoli lichva. To už ostatně nastalo v důsledku základního zásahu Generálního gouvernementu: pro jasné rozlišení Židů byla zavedena bílá páska s modrou Davidovou hvězdou na rukávu. Jak jsem slyšel, je polská část obyvatelstva vděčná za loto zařízení. Toto první vnější rozlišení vytváří čím dále lim větší odstup Židů od nežidovského obyvatelstva. Stává se významnějším odloučením než ghetto.

Samozřejmě vše se děje pod nejtužším německým vedením. Ale německý pořádek dává zde Židům jedinečnou příležitost, aby si prací uspořádali svůj život v nejširší míře. Dějiny Židovstva za poslední dva tisíce let ukázaly, že Židé jsou neschopni a neochotni tvořiti vlastní života schopná společenství. Co se zde odehrává, děje se především v zájmu německého pořádku, v zájmu Říše, ale současně i ve prospěch milionů Židů. Řekli bychom, že na zdaru tohoto podniku musí míti dokonce největší zájem Alliance Israelite Universelle, tedy Židovstvo celého světa. Když jsem opouštěl Lublin, měl jsem dojem, že jsem byl na místě historického činu.

                 
Obsah vydání       20. 4. 2004
20. 4. 2004 Som za reformy, nie som za chudobu
19. 4. 2004 MRSA - "Methicillin Resistant Staphylococcus Aureus"
20. 4. 2004 Cyrilu Svobodovi zůstalo alespoň pět prstů Štěpán  Kotrba
20. 4. 2004 Bůh je mrtev. Dnešním náboženstvím je sport :) Bohumil  Kartous
20. 4. 2004 Slovenská překvapení na pokračování Oskar  Krejčí
20. 4. 2004 Rovnost, skromnost, bratrství! Petr  Horák
20. 4. 2004 "Půl milionu" britských důchodců terčem zneužívání
20. 4. 2004 V Tibetu je ropa! Bohumil  Kartous
20. 4. 2004 Uhl a Hůlová: Nechť se Greenpeace obrátí proti Brezinovi na soud
20. 4. 2004 Válka: Cizí jazyky nejsou potřeba? Jakub  Leiter
20. 4. 2004 Stupidita už i v Britských listech Štěpán  Kotrba
20. 4. 2004 Jak je to s Huntingtonovou teorií o "střetu civilizací"?
20. 4. 2004 O národě a "registrovaných disidentech" Jan  Hruška
20. 4. 2004 USA nabídky amnestii vzbouřencům z Fallúdže
20. 4. 2004 USA kritizovaly Španělsko za stažení vojáků z Iráku
20. 4. 2004 Bílý dům odmítl obvinění, že neoprávněně přesunul peníze z Afghánistánu do Iráku
20. 4. 2004 USA prohrávají válku Immanuel  Wallerstein
20. 4. 2004 Existují utajované zbraně hromadného ničení? Mojmír  Babáček
20. 4. 2004 Bránime v Iraku slobodu alebo slobode? Eduard  Chmelár
20. 4. 2004 Ako Rusko s expanziou NATO? Adrian Peter Pressburg
20. 4. 2004 Výstava v knihovně upozorňuje na rizikové vývozy českých zbraní
20. 4. 2004 V ghettu všech ghett
20. 4. 2004 Říšský ministr dr. Goebbels k českým novinářům a kulturním pracovníkům
20. 4. 2004 Postavme si autostrádu
20. 4. 2004 Vydrží člověk zatáčku?
20. 4. 2004 Za právo na svobodnou možnost nevybrané informace nepřijímat
19. 4. 2004 Kontrolovat mocné a dávat prostor bezmocným Jan  Čulík
19. 4. 2004 Menší zlo? Ne, mediální realita Štěpán  Kotrba
19. 4. 2004 Nikdy víc Britský list!
19. 4. 2004 Hrají si lidé na Pána Boha, nebo napodobují přírodu? Miloš  Kaláb
29. 12. 2003 Nenechte si ujít: nový knižní výbor z Britských listů
7. 4. 2004 Hospodaření OSBL za březen 2004
7. 4. 2004 Chcete učit češtině na Glasgow University?
22. 11. 2003 Adresy redakce

Redakční výběr nejzajímavějších článků z poslední doby RSS 2.0      Historie >
20. 4. 2004 V ghettu všech ghett   
20. 4. 2004 Říšský ministr dr. Goebbels k českým novinářům a kulturním pracovníkům   
20. 4. 2004 Rovnost, skromnost, bratrství! Petr  Horák
20. 4. 2004 Uhl a Hůlová: Nechť se Greenpeace obrátí proti Brezinovi na soud   
20. 4. 2004 Bůh je mrtev. Dnešním náboženstvím je sport :) Bohumil  Kartous
20. 4. 2004 V Tibetu je ropa! Bohumil  Kartous
20. 4. 2004 Jak je to s Huntingtonovou teorií o "střetu civilizací"?   
19. 4. 2004 Kontrolovat mocné a dávat prostor bezmocným Jan  Čulík
19. 4. 2004 Patří ČR opravdu k zemím s nejnižším počtem vysokoškolsky vzdělaných občanů? Miroslav Václav Steiner
19. 4. 2004 Pár slov ke školství Jan  Čulík
18. 4. 2004 Slovensko: Kto naozaj vyhral prezidentské voľby ? Lubomír  Sedláčik
16. 4. 2004 Hybáškové svědectví o sobě a o terorismu Miroslav  Polreich
16. 4. 2004 Nemocnice jako obraz politického světa Viliam  Baláž
16. 4. 2004 Válka proti terorismu jako výraz soudobé absurdity Tomáš  Linhart
16. 4. 2004 "Bin Ladin" nabídl Evropě příměří